Ještě skandálnější verze 2.0
Po uvedení Koncertu pro klavír a orchestr č. 2 g moll zůstalo publikum v roce 1913 šokované. Dílo bylo drsné svou expresivitou, ironií a extrémní technickou náročností. Vedle rytmických barbarismů stáli i zpěvné a taneční prvky. Ačkoli Sergej Prokofjev odskočil od romantické tradice, přinesl mnohé harmonické překvapení na hranici tonality.
Nevšední osud díla pokračoval i po premiéře. Původní partitura se ztratila v ohni ruských revolučních událostí. V roce 1923 Prokofjev prakticky od nuly koncert rekonstruoval. Materiál zůstal podle jeho slov stejný, ale hudba je jiná. Výsledkem, který si poslechnou návštěvníci v Košicích, je kompozice ještě ostřejší, hutnější a odvážnější.
Marković & Melnikov
Extrémního klavírního partu se v Štátné filharmónii Košice zhostí Alexander Melnikov. Jedním z jeho klíčových zážitků bylo střetnutí se světoznámým Svjatoslavem Richterem, který ho potom pravidelně zval na festivaly v Rusku a Francii. Melnikov se jako sólista představil s Gewandhausorchester Leipzig, Philadelphia Orchestra či BBC Philharmonic Orchestra.
Večer pod taktovkou stálého hostujícího dirigenta Štátné filharmónie Košice Aleksandara Markoviće bude záplavou hudební energie. „Nejodvážnější Prokofjev je mladý Prokofjev: Druhý klavírní koncert napsal tak, aby ohromil publikum zvukovou vynalézavostí, neobyčejnou formou a virtuozitou. Nejodvážnější Skrjabin je pozdní, zralý Skrjabin: Druhá symfonie je jednou ze zastávek na cestě k zvukovému světu jeho Poema extáze a Promethea,“ říká Marković.
Se Skrjabinem za hranice poznaného
Symfonie č. 2 c moll Alexandra Skrjabina přináší pozdně romantickou symfonickou tradici. Navazuje zejména na Čajkovského, Wagnera a Francka. Zároveň už koketuje s mysticko-filozofickým hudebním světem a posouvá se k symbolismu a modernismu.
Podle Markoviće je Skrjabinův symfonický počin cestou z temnoty do světla a prochází všemi etapami života. Je tu nejistota začátků (1. část), let osvobození (2. část), smyslnost lásky a zkušenost přírody (3. část), bouřky života (4. část) i povznesení (5. část). „Skrjabin je jedním z nejrevolučnějších a nejoriginálnějších skladatelů, kteří kdy žili – prolomil všechny hranice a rozšířil rámce klasické hudby. Druhá symfonie ho ukazuje uprostřed jeho mimořádného uměleckého vzletu,“ říká Marković o dramaturgii večera, která přináší pod kopuli Domu umění plnost zvuku dvou skladatelů, které pojí kompoziční odvaha a novátorství.
