Festival Opera 2025 umožnil nahlédnout do hlubin klavíristovy duše

Nad scénou odtikává čas na obřím displeji digitálních hodin, ze tmy se line jemný zpěv ženského vokálu, načež je ukončen bouřlivým „brutálním“ spláchnutím WC. Z nadčasové kontemplace jsme rázem uzemněni v prostředí domácnosti. Hlavní místo v ní zabírá koncertní křídlo, které není jen kulisou a užitým hudebním nástrojem, ale stává se i jedním z hlavních protagonistů děje.

Dílo mělo světovou premiéru v roce 2022 v Brně v Divadle na Orlí. Název Sára´smile odkazuje jednak na jméno klavíristky Sáry Medkové, která zde hraje klavíristku, tedy sebe samu, ale také připomíná příběh ze Starého zákona o Abrahámovi a Sáře, kteří nemohli mít dítě a dočkali se jej až jako století manželé. Jejich dítě Izák v příběhu splývá s klavíristčiným dítětem Ondrou. Dvakrát zazní starodávná Sářina píseň s kytarou. Ivo Medek, byť je umístěn se svým arzenálem bicích stranou scény, je tak automaticky vnímán jako manžel klavíristky i Abrahám. V jednom místě omývá rituálně své ženě nohy, jak bylo zvykem v dobách před Kristem.

Je to zvláštní opera, kde se víc hraje na klavír, mluví nebo mlčí, než zpívá. Monodrama zachycuje běžný pracovní den klavíristky chystající se na vystoupení. Slyšíme její vnitřní monology – velmi autentické, pochyby o svém výkonu, praktické úvahy, jak zvládnout povinnosti, čas na cvičení i myšlenky odbíhající k dítěti, frustraci ze stárnutí a zdravotních komplikací. To vše se točí kolem klavíru, který se chová jako domácí mazlíček, přitahuje její pozornost, občas sám spustí koncert (projekce hudby a videa), aby se k němu přidala, jindy si libuje, jak jej jeho paní leští hladkým flanelem.

Hudební složka je postavena na minimalismu, Vít Zouhar pracuje s opakovanými krátkými pasážemi, občas cituje ze skladeb jako Schumannův klavírní koncert nebo Albenizova Legenda Asturias, do nichž se vkládá živá bravurní hra klavíristky a zvuk se tak násobí a vytváří příjemné mohutné clustery. Stejnou metodou opakovaného záběru a koláží pracuje i videoprojekce. Zajímavým a zvukově originálním doprovodem je hra Ivo Medka na rozličný perkusní instrumentář včetně různých „pískátek“, „vrzátek“ a dětských hraček. Bohatství těch zvuků bylo osvěžující a obdiv zasloužila přesná sehranost s videem i s klavírem.

Sára Medková vystoupila na festivalu v indispozici – dva týdny před konáním představení utrpěla úraz na lyžích a většinu vystoupení musela odvolat. Na pódiu se pohybovala s pomocí berlí. Proto byl pro mě až bolestivý pohled na závěr, kdy jí Ivo Medek snímá ortézu, nazouvá lodičky a ona předstupuje v krásných šatech před publikum v koncertní síni. A několikrát v těch lodičkách musí i s berlemi vyjít po schodech na pódium nebo hrát s pedálem. Ano, koncert je ten cíl všech klavíristů, tam směřuje všechno to cvičení, trápení a pochybnosti. Někdy radost a někdy i bolest a sebezapření.

Sára Medková, Ivo Medek, Vít Zouhar: SÁRA´SMILE
Sobota 1. února 2025, 19:30 hodin
La Fabrika, Praha

Účinkující
Sára Medková – klavír, hlas
Ivo Medek – dětské hračky, perkuse
Vít Zouhar – laptop

Inscenační tým
Režie: Rocc
Video: Lukáš Medek