Koncert nezačal zvláště přesvědčivě. Výběr čtyř známých čísel ze scénické hudby Felixe Mendelssohna Bartholdyho k Shakespearovu Snu noci svatojánské působil rozpačitě a nepříliš sehraně. Zvuk smyčců se prosazoval příliš na úkor ostatních nástrojů, nevhodně navíc působila nadměrná akcentace bicích. Nevyvážený zvuk orchestru poněkud bojoval s akustickými limity krásného, pozdně secesního náchodského sálu, který je ale konstruován jako víceúčelový. A ne vždy tam orchestrální uskupení znějí homogenně. Interpretaci předehry chyběla tolik potřebná evokace tajemnosti lesa o magické svatojánské noci, která tak fascinovala skladatele, když komponoval předehru v pouhých sedmnácti letech, aby později (za dalších sedmnáct let) mohl zkomponovat rozsáhlou scénickou hudbu se sóly a sborem. Také chyběly kontrasty fantaskního světa a lidských hrdinů. Porozumění hudebnímu obsahu nepomohl ani výběr v nechronologickém pořadí (Předehra, č. 7 Nokturno, č. 1 Scherzo a vždy neopomenutelný Svatební pochod č. 9).
Orchestr ale rázem procitl i výrazně zareagoval na dirigentský požadavek změny rozsazení orchestru i potlačení vibrata při hraní Koncertu pro lesní roh D dur Josepha Haydna. Zvuk se výrazně stmelil, hráči na sebe začali mnohem lépe reagovat, a přestože nešlo o interpretaci na dobové nástroje, výrazně zaujala publikum také stylová rovina interpretace. Ostatně barokní a klasicistní hudba zůstávají velkou láskou dirigenta Vojtěcha Spurného, který se vedle dirigování úspěšně věnuje i hře na klavír a cembalo. Spolehlivou sólistkou byla mladá, velmi nadějná hornistka Kateřina Javůrková, působící od ledna 2014 v hornové skupině České filharmonie. Tento Haydnův koncert má v repertoáru již několik let. Například v Praze ho v červnu 2014 interpretovala v Rudolfinu s Filharmonií mladých. Velmi solidní techniku provází stylová poučenost a výrazná citovost, která především dostala významný prostor v 2. větě (Adagio). Tam došlo k velmi senzitivnímu propojení se zvukem orchestru.
I ve druhé polovině programu se výkon orchestru stále lepšil. Beethovenova Symfonie č. 7 byla provedena s až monumentálním zvukem (přes komornější obsazení tělesa), velmi živě i temperamentně a s výraznou výstavbou kontrastů temp a nálad. Zde se projevilo Spurného pocitově bezprostřední, ale zároveň hluboce promyšlené uchopení struktury skladby a velmi přehledná realizace proměn hlavního tématu. Orchestr hrál s velkou radostí a nasazením a posluchači odcházeli s pocity ryzího muzikanství. Dirigentovi i orchestru se tak podařilo přenést velmi působivě na posluchače hudební psychogram skladby, který snad nejvíce z Beethovenových skladeb zrcadlí jeho maniodepresivitu s prudkým střídáním nálad.
Bohužel jen z poloviny zaplněný sál ocenil vcelku kvalitní koncert (923. koncert abonentního cyklu Komorní hudby Náchod). Náchod vždy býval městem se silnou tradicí hudební kultury, ale řady předplatitelů značně prořídly a mezi návštěvníky byl jen velmi málo posluchačů z generací pod padesát let věku. Smutný pohled na prázdná místa sálu… Snad repríza koncertu následujícího dne (19. ledna 2017) naplní alespoň domácí koncertní sál v Hradci Králové.
Hodnocení autora glosy: 75%
Filharmonie Hradec Králové v Náchodě
Dirigent: Vojtěch Spurný
Kateřina Javůrková (lesní roh)
Filharmonie Hradec Králové
18. ledna 2017 Městské divadla Dr. Josefa Čížka Náchod
program:
Felix Mendelssohn-Bartholdy: Sen noci svatojánské (op. 21 a op. 61), hudba ke hře W. Shakespeara (výběr: Předehra, č. 7, č. 1, č. 9)
Joseph Haydn: Koncert pro lesní roh č. 1 D dur (Hob.VIId: 3)
Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 7 A dur (op. 92)
