Finále českokrumlovského festivalu

  1. 1
  2. 2

Galakoncert sólistů Bolšovo těatra předznamenala po dešti výrazná duha na obloze 

Třiadvacátý ročník Mezinárodního festivalu v Českém Krumlově prožil v sobotu 16. srpna svoji závěrečnou produkci. Velké finále vytvořili současní sólisté Velkého divadla z Moskvy. Bolšoj těatr je dávnou legendou s dlouhou historií, psanou již od roku 1776. Byl vždy světovou špičkou především v baletním kumštu, ale také operní pěvci tohoto divadla vynikali interpretací především bel cantové epochy, když jako samozřejmost beru stylové provádění děl ruské klasické hudby.

Zejména v poválečné epoše ruské operní pedagogiky, kdy byla symbolicky pozvána na Moskevskou konzervatoř k výuce světová sopranistka Toti Dal Monte, a zřetelně tím upřednostněna italská škola bel canta jako jasná technická priorita. Od této doby to již nebyla jen známá vynikající škola velkých ruských basů à la Fjodor Šaljapin, ale všech hlasových oborů. Protože tehdejší umělecké školství bylo v Sovětském svazu, jakožto unitárním státu, propojeno i s jinými centry země, cítíme tuto školu maximálního rozeznění barvy hlasu a jeho rezonancí nejen v Moskvě, ale také v Kyjevě, Kazani či Tbilisi. Touto školou byl interpretován důsledně také Čajkovskij, Glinka, Musorgskij či Korsakov, v technickém vedení hlasů se velmi správně nepřipouštěla jakási pomyslná technická specifika národní školy. A tak jsme již před lety poznávali live, v jevištní praxi, nejen z mnoha vydaných gramodesek, velký kumšt pěvců, jako byla Galina Višněvská, Vladimír Atlantov, Yuri Mazurok, Jelena Obrazcovová, Zurab Andjaparidze, Maria Bieșu. A mnozí jiní, kteří přinášeli jako hosté italskou pěveckou školu do budovy Národního divadla v Praze, ale také do mimopražských scén. Jejich parketou byla krom ruské klasiky především italská a francouzská romantická tvorba, ke které měla ruská škola vždy silný vztah. Ostatně je také dnes parketou Anny Netrebko či Dmitrije Hvorostovského, dnes předních světových sólistů. Ruská pěvecká škola, aplikující italskou metodu bel canta, je světovou špičkou, tak jako věhlasná klavírní, houslová či dirigentská škola na Moskevském konzervatoriu.Dramaturgie koncertu zahrnula vskutku nejpopulárnější čísla ruské a románské tvorby, jaká lze v dané konstelaci sólistů vymyslet. Nevím, zda bylo nutných pět sólistů, méně by možná bylo více. Ale představila se generace mladá, střední, na zenitu i za zenitem. Což nevím, zda bylo záměrem, ale mělo to jistě své osobité kouzlo. V pětici sólistů večera velmi zaujali oba muži. Přiznám se, že mne nadchli, což se mi dnes stává v reálu jen vzácně. A to ještě musím odečítat nutnou amplifikaci v Pivovarské zahradě, která zesiluje a zároveň i zkresluje hlasy. Tentokrát jsem měl pocit jisté větší decentnosti zvuku v zesilování sólistů, než jak tomu bylo ještě u Jonase Kaufmanna, kterému se amplifikací i obnažilo leccos, co by v divadle zůstalo jen dřímat. Zesilování je moc citlivé i v tomto směru.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Hvězdy Velkého divadla v Moskvě (MHF Český Krumlov 2014)

[yasr_visitor_votes postid="120824" size="small"]

Mohlo by vás zajímat