Finalisté soutěže Concertino Praga bojovali statečně. Yeonah Kim se stala nejmladší laureátkou v historii

Osm finalistů ze šesti zemí světa

Soutěž Concertino Praga vznikla díky Československému rozhlasu v roce 1966, v roce 2000 ji přijala pod svá křídla Akademie klasické hudby, která se spolu s Českým rozhlasem stala organizátorem soutěže. V letošním 59. ročníku vystoupilo osm finalistů ze šesti zemí světa. Vítězkou kategorie dechových nástrojů se stala jihokorejská hobojistka Raeun Hong, svoji krajanku následující večer napodobila houslistka Yeonah Kim.

Vystoupení finalistů podpořil na druhém večeru Symfonický orchestr Českého rozhlasu řízený Tomášem Braunerem a nutno podotknout, že jejich výkon zanechal výborný dojem. Krásně vyzněly jak smyčcové plochy, tak souhra i sóla dechů. Zkušený dirigent až na pár výjimek nedovolil, aby orchestr přehlušil sólisty, pozorně s finalisty komunikoval a s téměř otcovskou zodpovědností je podporoval. Hráči pečlivě sledovali nasazování frází mladých hudebníků a očividně jim fandili. Tato podpora byla jedním z mnoha příjemných zážitků večera, který také charakterizovaly většinou neoposlouchané skladby.

Velmi vážný Matvejs Fokins

Jako první vystoupil lotyšský klavírista Matvejs Fokins s Klavírním koncertem č. 2 g moll, op. 22 Camilla Saint-Saënse. Student Emīls Dārziņš Music School v Rize působil již od svého příchodu na pódium velmi vážně a po vyslechnutí všech finalistů bylo zřejmé, že určitá nejistota v pódiovém chování mu ubrala body v celkovém hodnocení. Zaujal pevným úhozem, perlivými trylky, přesnými oktávovými skoky, citem pro gradaci, rytmus i výraz. Krásně ztvárnil zádumčivou pasáž v první větě, v kadenci se z počáteční extrovertní energie ponořil do svého nitra, předvedl uvolněnou nerazantní hru. V souhře s orchestrem však působil poněkud nevýrazně, a přestože byla jeho hra technicky velmi vyspělá, občas působila monotónním dojmem. Matvejs skončil na čtvrtém místě, byl oceněn čestným uznáním 1. stupně a Cenou Nadace Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové.

Yeonah Kim přepsala historii

Po ohlášení druhé finalistky bylo publikum překvapeno, že na pódium přichází jen Tomáš Brauner. Vše se vyjasnilo, jakmile se mezi hráči vynořila drobounká bytost v nadýchaných žlutých šatech s okouzlujícím úsměvem. Rodačka z jihokorejského Soulu hraje od svých čtyř let, od pěti studuje na Soulské ústřední konzervatoři pod vedením Sunny Lee. Výčet jejích soutěžních úspěchů by byl samozřejmě rozsáhlý, zajímavostí je její triumf na Mezinárodní Mozartově soutěži pro mladé hudebníky v čínském městě Zhuhai. Uvědomíme-li si, že toto děvčátko si poradí s technickými i výrazovými nástrahami Houslového koncertu D dur, op. 35 Petra Iljiče Čajkovského po sedmi letech studia houslové hry, pak se musíme ptát, kam svůj talent a nesmírnou muzikalitu dovede a čeho se od ní v nejbližší budoucnosti nadějeme. Tomáš Brauner od počátku podněcoval orchestr k vřelému výrazu a dynamickým odstínům, velmi dbal na přizpůsobení orchestrální hry potřebám sólistky. Vlastně k tomu hudebníky nemusel ani trochu nutit, všechny okouzlila dívenka, která s úsměvem na tváři dávala najevo, jak důvěřuje dirigentovi i hráčům. Ti bez dechu sledovali její kadenci v první větě, technicky bravurní, s krásnou melodickou kantilénou a štíhlými tóny, které se třepotaly ve výškách. Mimořádný talent houslistky se projevil i v půvabných pizzicatech, barevné různorodosti, hravosti i v citu pro výstavbu frází. Řada posluchačů měla po jejím výkonu jasno o letošním vítězi Concertina. Nemýlili se.

Velký talent i pracovitost Darina Lambreva

Po přestávce vystoupil patnáctiletý bulharský violoncellista Darin Lambrev, student Hudební akademie v Darmstadtu, který si zvolil Koncert d moll pro violoncello a orchestr Édouarda Laloa. Jeho hra vyzněla vyzráleji, dobře komunikoval s publikem i partnery na jevišti. Spíše temnější, barevně příjemný zvuk jeho nástroje se sice místy ztrácel v orchestrálních pasážích, ovšem vše bylo zapomenuto, jakmile dostal prostor ukázat své mistrovství. Plynulé legato, rytmická důslednost, uvolněnost ruky a především široká výrazová škála od hravosti po bolestné tóny, to vše dokazovalo velký talent i pracovitost sólisty. Porota jeho výkon ocenila třetím místem.

Publikum po výkonu Viktora Stockera vybuchlo nadšením

Závěr večera patřil českému akordeonistovi Viktoru Stockerovi z Janáčkovy konzervatoře Ostrava, laureátovi více než padesáti domácích i zahraničních soutěží. Kromě hry na akordeon se věnuje i skladatelské tvorbě, je čtyřnásobným laureátem německé soutěže Jugend komponiert. Akordeon ještě na koncertních pódiích nezdomácněl, posluchače proto často překvapí virtuózní i zvukové možnosti tohoto nástroje. Viktor přednesl náročnou čtyřvětou Koncertantní symfonii č. 1 pro akordeon a orchestr Vladislava Zolotaryova, sovětského skladatele a akordeonisty druhé poloviny 20. století, který studoval na Moskevské konzervatoři u Ščedrina a Chrennikova a je považován za jednoho z nejlepších sovětských autorů akordeonových kompozic. To svým výběrem potvrdil i český interpret, který ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu představil akordeon jako zvukového chameleona, který se vyžívá v krásné kantiléně i drásavých skřípajících tónech, v bohatství barev i bravurní virtuozitě. Podobně jako v jiných koncertantních symfoniích je i zde orchestr rovnocenným partnerem sólisty, vzrušujícím způsobem vrší barvy a dynamiku. Autor pracuje s kontrasty vášnivě „odvázaných“ pasáží, v nichž se akordeonista ani orchestr nedočkají oddechu, se ztišenými plochami, v nichž v lahodné zvukové kombinaci doprovázejí harfa, pizzicato viol a violoncell, perkuse a tlumený tympán zvonivý zvuk akordeonu. Závěr symfonie vyznívá velmi energicky, plný orchestrální zvuk se mísí s virtuózní hrou sólisty. Obecenstvo reagovalo na vystoupení Viktora Stockera výbuchem nadšení a není divu, že český akordeonista získal vedle druhého místa v soutěži i Cenu publika a byl odměněn i třemi zvláštními cenami: Cenou EMCY, Cenou Nadace Karel Komárek Family Foundation pro nejúspěšnějšího českého účastníka soutěže a Cenou Nadačního fondu Magdaleny Kožené.

I druhý finálový večer Dvořákovy rozhlasové mezinárodní soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga přinesl silné hudební zážitky a potvrdil vysokou úroveň mladých interpretů.

Concertino Praga: Finále Sólové kategorie I
13. září 2025, 19:00 hodin
Dvořákova síň Rudolfina

Program
Camille Saint-Saëns: Klavírní koncert č. 2 g moll, op. 22
Petr Iljič Čajkovskij: Houslový koncert D dur, op. 35
Édouard Lalo: Koncert d moll pro violoncello a orchestr
Vladislav Zolotaryov: Koncertantní symfonie č. 1 pro akordeon a orchestr

Účinkující
Matvejs Fokins – klavír
Yeonah Kim – housle
Darin Lambrev – violoncello
Viktor Stocker – akordeon