Fischer nadchnula Rudolfinum a převzala ocenění

Dlouhotrvající potlesk zcela zaplněného sálu pražského Rudolfina včera zakončil vystoupení houslistky Julie Fischer s Českou filharmonií. Posluchačům nabídla Koncert pro housle a orchestr č. 2 Bohuslava Martinů. V přídavku se posluchači dočkali finální věty ze sonáty Paula Hindemitha. Dále v podání České filharmonie pod taktovkou Davida Zinmana zazněly skladby Antonína Dvořáka a Ludwiga van Beethovena.

Po koncertu Fischer převzala medaili za zásluhy od Nadace Bohuslava Martinů. Jejími držiteli jsou například houslista Josef Suk, klavírista Rudolf Firkušný nebo dirigent Rafael Kubelík.

„Myslím, že je to skvělá hudba (Martinů) a budu ji na svých koncertech hrát i v příštích letech. Naštěstí jsem se dostala do situace, kdy lidé chodí na mě a ne na to, co právě hraju,” řekla před časem Fischer, která patří mezi největší propagátory díla Martinů. A to přesto, že s koncertním uváděním hudby Martinů bývá problém. Vzpomínala například na vystoupení v Paříži, kde pořadatelé nedali jméno Martinů na plakát, aby neodradili publikum.Večer zahájila Česká filharmonie Dvořákovou koncertní předehrou V přírodě. Patří mezi trojici programních předeher V přírodě, Karneval a Othello, které komponoval Dvořák již jako světově proslulý autor mezi jarem 1891 a lednem 1892. Jak naznačuje jejich souhrnný název Příroda, život, láska, usiloval skladatel těmito díly oslavit přírodu. Skladba poprvé zazněla 28. dubna 1892 právě v Rudolfinu na koncertě pořádaném na rozloučenou před Dvořákovým odjezdem do Ameriky.

Martinů Koncert pro housle a orchestr č. 2, který provedla Fischer, je jedním z nejhranějších z jeho více než třiceti děl tohoto druhu. Podnět k jeho kompozici dal slavný houslista Mischa Elman. Koncert poprvé zazněl v Elmanově podání 31. ledna 1943 za doprovodu Bostonského symfonického orchestru pod taktovkou Sergeje Kusevického.

V druhé polovině večera včera Česká filharmonie nabídla Beethovenovu Symfonii č. 6 F dur Pastorální. Dílo, které evokuje přírodní děje jako je bouře, Beethoven komponoval v letech 1807 až 1808 souběžně s Pátou symfonií. Obě symfonie byly společně uvedeny v premiéře 22. prosince 1808 v Divadle na Vídeňce.

Rodačka z Mnichova Fischer má nadstandardní vztah k české hudbě i k České a Slovenské republice, odkud pochází její matka, klavíristka Viera Fischer. V Česku vystupuje opakovaně. Jen s Českou filharmonií včera hrála již pošesté, loni byla jednou z hvězd festivalu Pražské jaro, kde se představila i jako klavíristka. Do Prahy, kde poprvé hrála v roce 2004, tentokrát s sebou přivezla i obě své děti, pětiletého chlapce a dvouletou holčičku.

Usměvavá umělkyně vládnoucí dobrou slovenštinou vzala housle do ruky poprvé ve třech letech a v devíti byla pro mimořádný talent přijata na Vysokou hudební školu v Mnichově.

Foto archiv