Franz Welser-Möst: Bruckner pro mě znamená domov

Rakouský dirigent Franz Leopold Maria Möst, vystupující od roku 1985 pod uměleckým jménem Franz Welser-Möst, se prakticky po celou dobu své kariéry pohybuje jak mezi symfonickými orchestry, tak za dirigentským pultem operních domů. Naposledy byl v letech 2008 až 2014 šéfdirigentem vídeňské Státní opery a současně je od sezóny 2002/2003 šéfdirigentem Cleveland Orchestra. V rámci debutové spolupráce s Českou filharmonií v červnu roku 2019 provedl díla Franze Schuberta a Richarda Strausse. Jeho letošní jarní spolupráce s Českou filharmonií bude ve znamení kontrastu – v Mozartově houslovém koncertu dominuje radost, lehkost, hravost, Brucknerova symfonie, kterou skladatel komponoval na sklonku života, se dotýká samé podstaty lidské existence. Autor sám ji věnoval „milému Bohu“. Welser-Möst má možná právě k těmto krajnostem blízko. Tragická dopravní nehoda mu jako mladíkovi znemožnila věnovat se kariéře houslového virtuóza a blízkost osudového okamžiku jej v životě ovlivnila i duchovně. Navíc se narodil v Linci, z jehož blízkosti pochází i Anton Bruckner.

V Praze budete dirigovat díla Wolfganga Amadea Mozarta a Antona Brucknera. Co pro vás znamenají tito dva komponisté?
S oběma skladateli jsem vyrostl. Friedrich Gulda (světově proslulý rakouský pianista, pozn. redakce) nazval Mozarta „mistrem světa“. Myslel to tak, že jeho hudba je absolutně dokonalá, perfektní. A Anton Bruckner pro mne znamená domov. Jeho hudbu jsem slýchal již jako šestiletý ministrant.

Věnujete se současně dirigování symfonických i operních děl. Čím je pro vás, jako pro dirigenta, symfonická hudba a čím opera?
Hudba jako hudba – každá má co dělat s dechem. Z hlediska dirigenta vnímám ovšem mezi oběma oblastmi rozdíl. V opeře musí být ovládání dirigentského „řemesla“ ještě rozsáhlejší než na koncertním podiu.

Minulý rok jste slavil ve Vídni a v Salcburku velký úspěch s operou Elektra Richarda Strausse. Jaké další operní projekty plánujete?
Letos v létě přijde na řadu v Salcburku Pucciniho Il Trittico (Tryptych) a před tím v květnu v Clevelandu ještě Verdiho Otello. Pro příští roky mám už připraveny operní plány v Salcburku, Vídni a Clevelandu. Jejich oznámení však přísluší daným institucím, nikoliv mně.

V Salcburku jste také nastudoval a dirigoval Rusalku Antonína Dvořáka. K jakým dalším českým dílům máte jako dirigent blízko? Setkáváte se s nimi často?
Dokonce velmi často. V Clevelandu jsem například dirigoval všechny Dvořákovy symfonie 4. – 9., Vodníka, Polednici, Holoubka. V příští sezóně to bude také Píseň bohatýrská, vedle violoncellového také houslový a klavírní koncert. Ve Wiener Staatsoper Janáčkův Mrtvý dům, Káťu, Lišku Bystroušku, kterou jsme také hráli v Clevelandu. V Clevelandu jsem dirigoval v roce 1993 mimo jiné při svém debutu 5. symfonii Martinů. A přirozeně později také Smetanovu Mou vlast. V seznamu bychom mohli pokračovat….

Cleveland Orchestra vedete již osmnáct let a máte velký úspěch u mladého publika. Z dvaceti procent jsou jeho posluchači mladší než 25 let. Často slýcháme, že v publiku klasických koncertů chybějí mladí lidé, že nemají jako posluchači o tuto hudbu zájem. Jak to, že v Clevelandu je to jinak?
V Cleveland Orchestra jsme dosáhli tohoto celosvětově velmi neobvykle vysokého počtu mladých posluchačů tím, že s nimi komunikujeme jejich způsobem. Tedy ne prostřednictvím médií tištěných, ale sociálních. Když do koncertního sálu mladí lidé přijdou, upoutá je pak vlastní provedení – kvalita a zanícenost všech účinkujících. A ještě větším dojmem působí, že z těch, kteří jednou přišli, přijde devadesát procent znovu.

Jak vnímáte z celkového hlediska zájem mladých lidí o klasickou hudbu? Mají vůbec šanci se s ní potkat, když ze sdělovacích prostředků zní především rock, pop a podobně a vážná hudba je systematicky vysílána jen specializovanými kanály pro poučené posluchače?
Mladí lidé chtějí být bráni vážně. Jejich snad chybějící připravenost vnímáme jako výhodu, ne jako nedostatek. Jsou otevření, ochotni přijmout jakýkoliv druh klasické hudby – staré nebo nové. Nejsou zatíženi předsudky.

Je nějaké dílo, které obzvláště rád dirigujete?
Všechno od Schuberta, především Mši Es dur a Velkou C dur symfonii.