Franz Welser-Möst byl v Rudolfinu odměněn dlouhým aplausem

Koncert A dur, K 219, poslední z 5 houslových koncertů, jež devatenáctiletý Mozart napsal v roce 1775, je u houslistů i posluchačů velmi oblíben. Bývá také nazýván pro své „turecké“ téma v triu poslední věty „Turecký“. Toto optimistické, až by se chtělo říci rozverné dílo, provedl Jan Mráček přesvědčivě nejen ve všech jeho výrazových nuancích, ale také s mimořádnou kultivovaností hlavních složek houslistického umění – intonace, frázování a tónu. Na jeho výkonu bylo na první poslech i pohled znát, že prošel také vídeňskou houslovou školou – studoval mimo jiné u profesora Jana Pospíchala, bývalého koncertního mistra Vídeňských symfoniků.

Jan Mráček hrál muzikálně, rytmicky, čistě, krásným štíhlým a světlým tónem, s mozartovským frázováním (někdy trochu odlišným oproti orchestru). Zaujal rovněž brilantním provedením tří kadencí Josepha Joachima, romanticky virtuózních s dramatickými finesami, v nichž se zjevně cítil báječně. Za bouřlivý potlesk se sólista publiku odměnil sólovou Sarabandou z 2. partity d moll J. S. Bacha. Franz Welser-Möst dirigoval Mozarta s lehkostí a s důrazem na lyričnost, orchestr v komorním obsazení doprovázel sólistu křehkým, subtilním zvukem.

Po přestávce zazněla Symfonie č. 9 d moll Antona Brucknera jako monumentální hudební kontrast. Ve vyvážených tempech v ní Welser-Möst uplatnil rozsáhlou dynamickou škálu od sotva slyšitelných pianissim až k burácivému fortissimo, s účinnou melodickou linkou, zvýrazněnou především v první a v závěru třetí věty. Ve velkém obsazení pozdně romantického symfonického orchestru, rozšířeného o čtyři wagnerovské tuby, prokázali členové České filharmonie své vynikající hráčské kvality. Hudebně nesmírně působivému dílu, ve kterém Bruckner přesvědčivě spojil ukázněnou wagnerovskou hudební řeč s klasicky pojatou formou, se tak dostalo důstojného provedení.

Uvedením této velkolepé symfonie Česká filharmonie znovu upozornila na výjimečnou skladatelskou osobnost Antona Brucknera, což je významný dramaturgický počin. Naposledy hráli čeští filharmonici jeho dílo v roce 2019, a to jeho 4. symfonii (dirigoval Pablo Heras-Casado). 9. symfonii hráli v roce 2013 (Kent Nagano), před tím ji uvedl v roce 1994 Gerd Albrecht. Po nynějším provedení tohoto skladatelova díla je zřejmé, že Bruckner by měl být na repertoár tuzemských orchestrů zařazován častěji, než je tomu dosud. Dlouhotrvající aplaus publika dokládá, že by byl hostem vítaným.

Hodnocení recenzentky: 70%

Česká filharmonie • Franz Welser-Möst
31. března 2022, 19:30 hodin
Rudolfinum – Dvořákova síň

Program:
Wolgang Amadeus Mozart: Koncert pro housle a orchestr č. 5 A dur, K 219
Anton Bruckner: Symfonie č. 9 d moll, WAB 109

Účinkující:
Jan Mráček – housle
Franz Welser-Möst – dirigent
Česká filharmonie