Mladí hornisté mohli čerpat nové podněty v rámci samostatných lekcí u členů České filharmonie Kateřiny Javůrkové a Jindřicha Koláře, zakladatele a organizátora Jarní akademie. A v letošním roce rovněž také u českého hornisty Přemysla Vojty, prvního hornisty Symfonického orchestru WDR v Kolíně nad Rýnem a profesora hry na lesní roh na Folkwang Universität der Künste v Essenu. Přemysl Vojta vedl v sobotu rovněž workshop s názvem Nové barvy lesního rohu: Od Sticha-Punta k Mirku Srncovi, na němž seznamoval studenty s moderními technikami a novými možnostmi hry na lesní roh.
Bez správného dechu nelze na dechový nástroj dobře hrát – a tomuto tématu se věnovaly Kateřina Javůrková a houslistka a cvičitelka jógy Milena Kolářová v nedělním workshopu s výmluvným názvem Základy jógy a správného dýchání. O víkendu se konaly kromě Galakoncertu v dopoledních a odpoledních hodinách celkem čtyři koncerty účastníků, na něž má veřejnost přístup zdarma. Studenty citlivě doprovázely na všech koncertech s plným pochopením pro specifikum nástroje a potřeby mladých hornistů Jana Goliášová a Kamila Kolářová.
Galakoncert hornistů České filharmonie se těšil velkému zájmu posluchačů napříč generacemi, zaplnili komorní sál Čechovny do posledního místečka. Ti z publika, kteří Galakoncert navštěvují pravidelně, vědí, že je čeká nejen tradice a klasika, ale také pohled do současnosti. A že bude lesní roh znít i v ansámblech. Ani letos tomu nebylo jinak – koncert nabídl repertoár od klasicismu až po současnost. Díky skladbám z druhé poloviny 20. století se publikum seznámilo i s netradičními, až experimentálními přístupy k lesnímu rohu. Koncertem provázel publikum Jindřich Kolář.
Koncert zahájil Přemysl Vojta Sonátou F dur Ludwiga van Beethovena pro lesní roh a klavír a přednesl ji krásným, vyrovnaným tónem s citem pro finesy skladby, u klavíru s ním citlivě spolupracovala zkušená Jana Goliášová. Před provedením sonáty seznámil Přemysl Vojta posluchače s historií jejího vzniku – Beethoven ji jako mladý, ještě nepříliš známý skladatel zkomponoval pro proslulého českého hornistu, velkou osobnost hudebního světa, Václava Sticha-Punto a sám s ním hrál klavírní part.
Přemysl Vojta přiblížil publiku i další skladby, které v Litni hrál, ty už ovšem pocházely z druhé poloviny 20. století. Provedl dvě části z cyklu Tre Poemi německého skladatele Volkera Davida Kirchnera (1942–2020) komponované v letech 1986–87 na téma antické báje o pěvci Orfeovi a jeho milované ženě Eurydice, již Orfeus vyvedl z podsvětí, aby ji nakonec nenávratně ztratil.
Zazněly první dvě části Lamento d´Orfeo a Danza d´Orfeo. Kirchnerova kompozice také neobvykle pracuje s klavírem. Klavírista hraje nejen na klaviaturu, ale i pizzicato – tedy drnká při otevřené desce přímo na struny. Tklivý zvuk lesního rohu, ozývajícího se při použití specifických moderních technik v různé intenzitě a barvě tu zblízka, tu jakoby z dáli, také v cíleně deformovaných tónech, je v určitých místech ´kolorován´ tímto klavírním doprovodem umocněným pedalizací, čímž vzniká zajímavý hudební souzvuk. Potřebnou lehkost a jistou tajemnost neobvyklému klavírnímu partu vtiskla Kamila Kolářová.
Druhým hudebním výletem do 20. století byl ve Vojtově podání Appel interstellaire (Mezihvězdné volání) Oliviera Messiaena (1908–1992). Tuto ve své době revoluční skladbu pro sólovou hornu Messiaen složil k uctění památky svého přítele a bývalého žáka Jeana-Pierra Gézeca, který tragicky zemřel v roce 1971. Později tuto větu autor zařadil do rozsáhlého cyklu Des canyons aux étoiles (Z kaňonů ke hvězdám). Messiaen v ní přišel s technikami do té doby nevyužívanými, o nichž Přemysl Vojta ve svém workshopu hovořil.
Melodickou Villanellou francouzského skladatele Paula Dukase (1865–1935) potěšila posluchače Kateřina Javůrková. Jak ve svém průvodním slově připomněl Jindřich Kolář, Přemysl Vojta a Kateřina Javůrková dosáhli stejného úspěchu – oba jsou vítězové prestižní Mezinárodní soutěže ARD v Mnichově. Přemysl Vojta zvítězil v r. 2010, Kateřina Javůrková 2016. A oba jsou také žáci letos v dubnu zesnulého vynikajícího českého hornisty Bedřicha Tylšara (9. července 1939 – 5. dubna 2026), jehož osobnost Kateřina Javůrková na liteňském koncertě připomněla. „Přijde mi symbolické, že jsme při přípravě koncertu zařadili na program právě ´Villanellu´. Je to moje nejoblíbenější skladba a zároveň první skladba, kterou jsem u pana profesora Bedřicha Tylšara studovala. Dnešní ´Villanellu´ bych ráda věnovala právě panu profesoru Tylšarovi,“ vyznala se Kateřina Javůrková. Půvabnou kompozici provedla procítěně krásným tónem za doprovodu Kamily Kolářové.
Období romantismu reprezentovalo Trio pro lesní roh, housle a klavír Es dur, op. 40 Johannesa Brahmse, jehož dvě poslední věty Adagio mesto a Allegro con brio přednesly v pečlivé souhře a zvukově vyváženém podání Kateřina Javůrková, Milena Kolářová a Kamila Kolářová.
Kvarteto České filharmonie ve složení Miki Koska, Kateřina Javůrková, Jindřich Kolář a Petra Čermáková si získalo posluchače provedením atraktivní Suity francouzského skladatele Eugèna Bozzy (1905–1991), konkrétně jejích částí Prélude, La Chasse (Lov), Chanson Ancienne (Starodávná píseň), Danse, Choral.
Studenti Jarní akademie podpořeni členy České filharmonie vytvořili okteto lesních rohů, které ve složení Alois Stavárek, Jan Vobořil ml., Miki Koska, Kamila Kolářová (která se představila nejen jako klavíristka, ale také jako hornistka), Eliška Kopová, Jana Veštšíková, Dorka Šimonová a Pavel Kalášek provedlo Farewell to Red Castle současného amerického hornisty a skladatele Kerry Turnera (nar. 1960).
Galakoncert uzavřelo Kvarteto České filharmonie dílem německého raně romantického skladatele Wilhelma Antona Lütgena (1781–1857). V jeho podání zazněly dvě věty Poco adagio a Marcia z Lütgenova kvartetu. Nadšení posluchači byli odměněni přídavkem – obě věty z Lütgenova kvarteta uslyšeli v podání všech hornistů, kteří na Galakoncertu vystoupili.
Velký zájem publika a upřímný potlesk posluchačů na slavnostním Galakoncertu hornistů České filharmonie i na koncertech účastníků je dokladem toho, že lesní rohy se v Litni zabydlely, že si zde získávají stále více a více příznivců, kteří neváhají za jejich podmanivým zvukem do inspirativního prostředí liteňského zámku přijet. Je dokladem toho, že liteňský festival podněcuje, rozvíjí a podporuje lásku ke klasické hudbě a umění jako takovému.
Jarní akademie hornistů České filharmonie: Galakoncert
11. dubna 2026, 18:30 hodin
Zámek Liteň
