Garrick Ohlsson a Alena Hron vystoupí s Pražskými symfoniky

Letos pětasedmdesátiletý sólista Garrick Ohlsson zasvětil klavíru celý život. Na konzervatoř v americkém Westchesteru šel studovat již ve svých osmi letech a jako třináctiletý byl přijat na prestižní Juilliard School v New Yorku. Jeho repertoár je obrovský; v současnosti zahrnuje více než osmdesát klavírních koncertů. Se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK pravidelně vystupuje od roku 1975.

Na programu orchestrálního koncertu 18. a 19. října je dále Pátá symfonie Petra Iljiče Čajkovského. Dirigentka Alena Hron na pozvání k opětovnému setkání s Pražskými symfoniky reagovala slovy: „Mám velkou radost, že mohu navázat na spolupráci s orchestrem FOK z Pražského jara, tentokrát se zcela odlišným repertoárem. Bude to nové dobrodružství, moc se těším na celý zkouškový proces a na spolupráci s Garrickem Ohlssonem. Setkání s touto legendou v prostředí Beethovenova Pátého klavírního koncertu pro mě bude velkou inspirací, tím jsem si jistá. A k tomu Čajkovskij – moje srdeční záležitost!“

Po Garricku Ohlssonovi usedne za Steinway na dalších koncertech v Rudolfinu Ivo Kahánek, Yulianna Avdeeva, Fazil Say, klavírní duo Sivan Silver a Gil Garburg, Lukáš Vondráček.

Slovo dramaturga Martina Rudovského: „Ohlsson se vrací k FOK, nejen k orchestru, ale i svým recitálem. Je to dobře, neboť každý jeho koncert je svátek, zvláště když v letošním roce slaví své 75. narozeniny. A kde jinde slavit, ve známém prostředí, kde jej orchestr FOK hostí od roku 1975. Rovněž dílo pro klavír a orchestr je nanejvýš slavnostní; Beethovenův Císařský koncert je pro Ohlssonovo mistrovství jako stvořený. Podobně jako Čajkovského Pátá pro citlivé i vášnivé ruce dirigentky Aleny Hron, která s Pražskými symfoniky letos úspěšně debutovala na Pražském jaru. Tím ovšem ‚Festival Ohlsson‘ nekončí – pro jeho fanoušky vrcholí v sobotu 21. října sólovým recitálem v Rudolfinu. Jeho program symbolicky vypráví Ohlssonův příběh: vítězství v chopinovské soutěži v roce 1970, celoživotní zájem o Beethovena korunovaný nahrávkou všech jeho sonát, evropsko-americký původ, stejně jako u pozoruhodné skladatelky Ursuly Mamlok, a samozřejmě Schubertova Fantazie, věrná průvodkyně všech klavírních poutníků.“