Genius loci: Rudolfinum – Sukova síň. Znovuotevřená a s novým klavírem

  1. 1
  2. 2

Po vstupu do předsálí bylo nutno odevzdat k orazítkování index přísně vyhlížejícímu panu Vršeckému, který jej vrátil až po skončení koncertu, abychom po přestávce nemohli utéct na pivo. Mohli jsme zažít pondělní interní večírky, středeční veřejné koncerty, první vystoupení Talichova nebo Panochova kvarteta. Prožívali jsme napětí za své kolegy hrající pod ostřížím zrakem a sluchem v předposlední řadě sedících pedagogů smyčcového oddělení profesorů Josefa Micky, Otokara Stejskala, Karla Šnebergera, Zdeňka Kolářského a dalších. Zažít často nabitý sál třídních koncertů a také před Rudolfinem nervózně chodící profesorku Ernu Grünfeldovou, která vystoupení svých studentů nikdy nenavštěvovala. Těšili jsme se na projevy ředitele Pražské konzervatoře doktora Václava Holzknechta při zahájení školního roku a čekali, jakým bonmotem nás pobaví. Moc vzpomínám na koncert k oslavě narozenin profesora Josefa Micky, kdy doktor Václav Holzknecht při proslovu se svým typickým ráčkováním oslavoval opakovaně Karrrrla Micku. Ředitel zjevně znal své pedagogy pouze příjmením a tykání nepatřilo k dobrým mravům. Bohužel, zřízením galerie a přemístěním HAMU kouzlo místa poněkud zmizelo. Do doby, než bude žít studentským životem, a nebude pouze místem luxusu, módních přehlídek a drahé kavárny, se asi situace nezmění.

Druhou polohou byla příprava na vystoupení v Malém sále. Po rozehrání v mateřské třídě následoval nástup na koncert. Po cestě schodištěm bylo nutné výrazně a zdvořile pozdravit kolemjdoucí vážené pány profesory, vyslechnout dueto cvičících trumpetistů nebo pozounistů na pánské toaletě, nahlédnout pro inspiraci škvírou do baletního oddělení, přejít spojovací most s rovněž dvěma až třemi houslisty cvičícími na zítřejší „cimru“. Podržet dveře a uctivě pozdravit procházející přímou postavu profesora Karla Pravoslava Sádla, vyslechnout varhaní improvizace ze třídy profesorů Kampelsheimera nebo Kredby, zastavit se pro vynikajícího korepetitora a zároveň archiváře inženýra Jaroslava Maštalíře, vyskočit a přes sklo učebny zahlédnout Hábův čtvrttónový klavír. Rozhlédnout se do tělocvičny a těšit se na zítřejší šplh po laně a výuku šermu s profesorem a čtvrtfinalistou londýnské olympiády v roce 1948 Svatoplukem Skývou. Pak jen v zadní místnosti pod fotografiemi slavných kvartet v rozechvění předlouhé minuty čekat, jak zahraji. Nebudu díky zvýšenému tlaku hrát rychleji, a proto i intonačně vysoko, nezklame mne paměť, zahraji dobře v sonátě prima a seconda volta, nerozptýlí mne krátké sukně baletek sedících v prvních řadách? Co o mém výkonu zítra řeknou spolužáci a pedagogové? Přesto mohu být dopředu spokojen. Vždyť ve slavné budově jsem přece hrál já a o pár metrů dále ve „Velkém sále“ Henryk Szeryng, kterého jsem potkal při vstupu do slavného Rudolfina! Vzpomínáte také?

Rudolfinum - 50. léta 20. století (foto archiv)
Rudolfinum – 50. léta 20. století (foto archiv)

 

Koncert ke znovuotevření Sukovy síně
Igor Ardašev (klavír)
Ivan Klánský (klavír)
Ivo Kahánek (klavír)
Martin Kasík (klavír)
8. ledna 2016 Sukova síň – Rudolfinum Praha

program:
– Josef Suk: Jaro, op. 22a (Igor Ardašev)
– Bedřich Smetana: Tři salonní polky, op. 7 (Ivan Klánský)
– Leoš Janáček: Sonáta 1. X. 1905 (Ivo Kahánek)
– Klement Slavický: Tři skladby pro klavír (Martin Kasík)
= přestávka =
– Fryderyk Chopin: Andante Spianato a Velká brilantní polonéza, op. 22 (Martin Kasík)
– Petr Iljič Čajkovskij: Variace F dur, op. 19 (Igor Ardašev)
– Fryderyk Chopin: Barcarolle Fis dur, op. 60 (Ivan Klánský)
– Sergej Prokofjev: Sonáta č. 3 a moll, op. 28 (Ivo Kahánek)

www.ceskafilharmonie.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments