V čase 20.výročí Listopadu Česká televize ohlásila mimo jiné redukci zpravodajství z kultury. Možná by bylo zajímavé zrušit v ČT kulturu vůbec. Pokud jde o populární hudbu, přebírá i vyrábí pořady pro cílovou skupinu zřejmě uspokojivě a v uspokojivém množství, ovšem vše je nahraditelné na specializovaných stanicích (a navíc – kuriózně právě prožíváme dobu konce populární hudby, jak jsme ji znali, žijeme v době recyklací a odvarů, vyprázdněnosti popu, rocku i folku, a vlivy všemožných regionálních proudů jsou jen dočasné a okrajové). Pokud jde o jazz, prostě tam nějaký je. Divadlo stejně jako jazz přitom podle mého názoru žijí na obrazovce díky několika lidem, kteří jim v ČT obětovali doslova život. Jenže divadlo v televizi, znáte to… Filmy? Hodně, hodně, hodně. Ovšem filmy vyjímám z pojmu „kultura“, protože filmy, to je nejvděčnější požírač televizního času. Já vím, je to strašlivě zjednodušující, ale když mně řeknete „kultura v televizi“, myslím především právě na muziku. A nemůžu nevidět nulovou koncepci, nulový zájem o ni, nemůžu neslyšet pořád dokola naučenou větu „nejsou peníze, není to tolik sledované“.
