Glosa: Nová operní supervelmoc? Čína !

Před svým prvním odletem na vystoupení do Číny v roce 2009 barytonista Leo Nucci řekl: “Slyšel jsem od svých kolegů, kteří tam byli přede mnou, o vášni pro operu, kterou Číňané projevují stále silněji…”. Avšak to, s čím se Nucci setkal na místě, předčilo i jeho nejbujnější představy. Sopranistka Desiree Rancatore tehdy s Nuccim zakončila jejich společné vystoupení závěrečnou scénou z Rigoletta. A publikum uvnitř nové budovy opery v Pekingu po té vypuklo v jen těžko uvěřitelné burácivé ovace. Ty neustávaly čtvrt hodiny. Scéna z Rigoletta se musela opakovat. A následující potlesk trval ještě déle a byl ještě mohutnější.Po čtyřiceti letech u opery se sedmašedesátiletý fascinovaný Nucci nechal slyšet, že nikdy předtím něco podobného nezažil. Potlesk trval třičtvrtě hodiny! Po jediné scéně z Rigoletta! Reakce lidí připomínala spíše koncert rockové hvězdy. “Byl to jeden z mých vůbec nejsilnějších emočních zážitků od doby, kdy jsem vstoupil do divadla”. A byl to také jasný signál o tom, že “západní” opera dorazila do Číny. Doposud měla nejvyšší míru obliby v New Yorku, Londýně nebo Torontu, či v dalších hlavních městech kontinentální Evropy. Ale teď to vypadá, že obliba opery západního střihu v Číně bude nepřekonatelná. Národní centrum pro kulturu a umění – známé jako “The Egg” je již nyní, tři roky po svém dostavění, jedním z nejzaslíbenějších míst na světě pro provozování opery. Budova ze skla a titanu, navržená francouzským architektem Paulem Andreu a otevřená v roce 2007, se může pochlubit největším a technologicky nejvyspělejším operním jevištěm na světě. Divadlo úzce spolupracuje s předními evropskými produkčními společnostmi, již řada významných umělců z Evropy odsud dostala pozvání k vystoupení. Stejně jako Nucci, který zde nastuduje sérii oper, nebo jako Lorin Maazel, který připraví pět operních inscenací pro tohle supermoderní divadlo. Působit zde bude dvě sezóny také americká režisérka Francesca Zambello a mnozí další.