Glosa: Proč jsem vrátila hlavní roli v Brittenově Glorianě

Přiznám se, že po přečtení předpremiérového rozhovoru se šéfem opery Národního divadla a režisérem Jakobína panem Jiřím Heřmanem s ním v žádném případě nemohu souhlasit. To, že mi v podobě Alžběty v Brittenově Glorianě nabídl nějakou životní roli, je jen jeho ryze subjektivní názor. Já jsem mu vzápětí po oné nabídce tuto roli velice slušným způsobem vrátila, s tím, že to není role pro mě. Dokonce jsem ještě před tím dala klavírní výtah Gloriany k posouzení mému hlasovému pedagogovi a ten měl jediný názor: Proboha, jak ti pan šéf mohl takovou roli dát, když to není vůbec pro tebe.

Myslím, že už jsem natolik dospělá operní pěvkyně, že si dokážu rozhodnout sama, co je pro mě vhodná role a co role nevhodná. A je mým velkým zklamáním, že pan šéf opery a režisér Národního divadla Jiří Heřman – zvlášť po naší spolupráci na Parsifalovi, kdy mě dobře poznal – může v souvislosti s Glorianou prohlásit, že jsem vrátila svoji životní roli. I sám Benjamin Britten, jehož díla si velice vážím – zvlášť poté, co jsem zpívala jeho Válečné requiem, které je úžasné – po premiéře Gloriany o své hudbě zapochyboval a bral ji jako svoje první skladatelské selhání.

Každý umělec má nárok na to, aby se mu nějaká hudba líbila. Panu režisérovi Heřmanovi se velice líbí hudba Gloriany, má pro ni slabost. Ale nerespektuje, že já jako potencionální interpret k ní nemám podobný vztah, jako on. Je to jen jeho jednostranný názor. Celý život jsem svoje role vybírala podle toho, jestli mi při nich u srdíčka aspoň trochu cinklo. Tato hudba mně ale připadá jako z jiného světa. Kdybych do toho šla, trápila bych se celý večer a divák by odešel s tím, že by si říkal, co to tam ta Urbanová celý večer dělala, vždyť je na ní vidět, jak jí to nebaví, jak jí to vůbec nic neříká.

Odřekla jsem i jiné role, které byly užasné – ať už z pokory k autorovi nebo kvůli tomu, že jsem cítila, že moje síly na ně nestačí. Každý operní pěvec si ale podobné věci musí rozhodnout sám. Nemůže brát absolutně všechno, zvlášť když je dotyčná hudba pro jeho vnímání, naturel nebo temperament cizí. Na jevišti je zpěvák absolutně sám, s dílem se musí sám poprat, nikdo mu nepomůže. A když k dílu nemá vztah, když mu dílo nic neříká, když ho dotyčná hudba neoslovuje, tak to je předem prohraný boj, protože všichni v hledišti to na onom zpěvákovi poznají.

Absolutně respektuji názor Jiřího Heřmana, že v roli Julie v Jakobínovi bych neodpovídala jeho představám. Ale on by měl zase respektovat moje rozhodnutí, týkající se odmítnutí Gloriany. Rozhodnutí, které nebylo unáhlené a které ani rozhodně nebylo prázdným gestem primadony.


Dotyčný rozhovor se šéfem opery ND Jiřím Heřmanem najdete zde

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
23 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments