Glosa: Sumi Jo zazářila v Litomyšli

Přijela do Prahy, aby nahrála album třinácti různých písní včetně anglicky zpívané Dvořákovy písně Když mne stará matka, která je její oblíbenou. Spolupráci s Pražskou komorní filharmonií pod vedením Ondreje Lenárda si pochvalovala. A také v pondělí bylo znát, že dobrá věc se podařila, a tak úvodem lze říci, že cesta do Litomyšle se vyplatila.

Pondělní koncert světoznámé sopranistky byl posledním číslem třiapadesátého ročníku festivalu Smetanova Litomyšl. Hrála Pražská komorní filharmonie, dirigoval Ondrej Lenárd.


Koncert započal Valpružinou nocí z Fausta a již od prvních taktů bylo jasné, že diváky čeká opravdu mimořádný zážitek. Sumi Jo se vzápětí objevila na scéně, aby přednesla Glierův Koncert pro koloraturní soprán, ve kterém přeci jen nepůsobila natolik přirozeně a uvolněně jako v číslech následujících. Dramaturgie večera se sestávala především ze známých čísel, avšak velmi dobrou volbou bylo zařazení předehry k opeře Donna Diana rakouského skladatele s českými předky Emila von Reznicka. V árii Julie si Sumi Jo publikum zcela podmanila. Dalšími body programu byla méně známá árie Catherine z Meyerbeerovy opery Hvězda severu, po které si Sumi Jo zalaškovala s oběma flétnisty, kteří ji doprovázeli. Následovala árie Gildy z Rigoletta a poté závěrečné číslo prvního dějství La Traviaty. Mezi jednotlivými výstupy publikum vyslechlo ještě předehry k operám Síla osudu a La Traviata. Přídavky byly dva, a to nejprve špásovní Olympie z Hoffmannových povídek, poté ještě známá árie z opery Gianni Schicchi.


Večer skončil ovacemi ve stoje. A právem, protože všechno do sebe skvěle zapadalo. Byla to výborná práce orchestru, dobrá nálada na jevišti i v publiku a především naprosto jedinečný hlas samotné Sumi Jo, která svůj vzácný nástroj předvedla v plné kráse.

Hvězdy operního nebe – Sumi Jo
Sumi Jo – soprán
Dirigent: Ondrej lenárd
Pražská komorní filharmonie
Jiří Ševčík, Oto Reiprich – flétna
Smetanova Litomyšl 2011
4.července 2011 Litomyšl II.zámecké nádvoří

program:
Charles Gounod: Faust (Valpružina noc, balet z 5. jednání)
Reinhold Glier: Koncert pro koloraturní soprán a orchestr f moll, op. 82
Emil von Reznicek: Donna Diana (předehra)
Charles Gounod: Romeo a Julie (árie Julie z 1. jednání)
Giacomo Meyerbeer: Hvězda severu (árie Catherin ze 3. jednání)
Giuseppe Verdi: Síla osudu (předehra)
Giuseppe Verdi: Rigoletto (recitativ a árie Gildy z 1. jednání)
Giuseppe Verdi: La traviata ( předehra)
Giuseppe Verdi: La traviata (recitativ a árie Violetty z 1. jednání)
přídavky:
Jacques Offenbach: Les contes d’Hoffmann (árie Olympie)
Giacomo Puccini: Gianni Schicchi (árie Lauretty)

www.smetanovalitomysl.cz

 

foto Smetanova Litomyšl – F.Renza

Související články


Reakcí (7) “Glosa: Sumi Jo zazářila v Litomyšli

  1. Helo, já se nad nimi obvykle nepozastavuji, např. po Stabat Mater v Litomyšli, které jsem také recenzoval, vypovídaly pouze o tom, že publikum tomuto Dvořákovi vůbec nerozumí. Nicméně Sumi Jo si je opravdu zasloužila, a toho večera nejen ona. Takže publikum se výjimečně strefilo :-)))

  2. U nás jsou ovace ve stoje projevem snobským. Na premiéře jsou pozvaní hosté, kteří o dílo, žánr nebo provedení nemají žádný hluboký zájem, ale slyšeli, že interpert nebo dílo jsou něčím významní nebo výjimeční, a tak se postaví. V Itálii se ve stoje netleská skoro nikdy (ani při opeře ani při koncertech). V Německu, kde je velmi znalé a odborně zdatné a poučené publikum, se ve stoje tleská jen při vysoce jvalitně odvedených produkcích.

Napsat komentář