Harfová “Kelly family” aneb Společná krev přece jen dělá svoje

Hana Müllerová-Jouzová je od roku 1991 harfistkou v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK, kromě toho ale hraje v rodinném kvartetu Prah-a-harP. Spolu s ní tam vystupují její tři dcery – Hedvika Mousa Bacha a Kamila a Mariana Jouzovy. Učila je sama s představou, že jednou z nich založí harfenickou „Kelly Family“? Kolika prsty se hraje na harfu? Jak se dostala Hana ke studiím v Kyjevě, když chtěla do Moskvy?

Ve volném čase se Hana Müllerová-Jouzová zabývá úpravou not pro více harf a je také organizátorkou nesoutěžní harfové přehlídky Prah-a-harP festival, jejíž jubilejní pátý ročník se koná právě teď, na přelomu března a dubna.

 

Jak jste se dostala k harfě?

Pocházím z hudební rodiny, ale spíše jsem jako malá tíhla ke sportu. Chodila jsem do hudebky, ale moc jsem necvičila, ani sestra dvojče ani já jsme nechtěly být hudebnice. Až ve dvanácti letech jsem jela do Sloupu a v noci jsem měla sen, že hraju na harfu. Když jsem to řekla doma, chytl se té myšlenky můj tatínek. Na konzervatoři učil harfu pan Karel Patras – tatínek Dády Patrasové a harfista České filharmonie. Ten mi zkontroloval ruce a v roce 1972 jsem k Vánocům dostala starou harfu. Paradoxně jsem hraní na harfu začala brát vážně až poté, co jsem musela čelit tomu, že se nedostanu na konzervatoř, protože neměli „směrné číslo“. Navzdory tomu systému jsem se tam pak dostala na páté odvolání.

Můžete prozradit něco o technice hraní na harfu?

Hraje se čtyřmi prsty, pátý se vůbec nepoužívá. Teprve jeden sólista ve Francii, Fabrice Pierre, vymyslel pětiprstou techniku. Malíček se nepoužívá, protože je krátký a tenký. Oktávu obsáhneme těmi čtyřmi prsty, protože je menší než na klavíru, struny jsou blíže u sebe než klávesy.

Vy jste studovala v rámci vysoké školy i v Kyjevě?

V té době bylo nemyslitelné jet studovat na Západ, chtěla jsem jít tedy studovat do Moskvy k Veře Georgievně Dulové a jela jsem se jí představit. Bylo domluveno, že v rámci vysoké školy u ní mohu rok studovat. Ale nějakou administrativní chybou za socialismu mě poslali na pět let na Ukrajinu do Kyjeva – a nešlo to změnit, byla to „bumažka“ a přes to nejel vlak. Vůbec toho nelituji, měla jsem tam vynikající profesorku, jmenovala se Natalia Izmailovna Vasileva, je to národní umělkyně Ukrajiny.

Máte tři dcery – a všechny jsou harfistky. Učila jste je vy sama?

Všechny dcery prošly hudebním gymnáziem, na kterém já vyučuji hru na harfu, takže jsem je učila. Hedvika a Kamila pokračovaly na HAMU a nejmladší Mariana studuje na konzervatoři. No a jak už to bývá, učedníci přerostli mistra – a teď mě dcery občas kritizují. (smích)

Jak se vám domů vešly čtyři harfy? Kde zkoušíte? Jak převážíte nástroje na koncerty? Je ta logistika složitá?

Bydlíme ve vile ze třicátých let, kterou postavil můj dědeček – dole máme sklepní místnost, které říkáme ateliér – a tam zkoušíme. Není to prostor nijak velký, zkoušíme nalepené na sebe. No a k převozu se nejlépe hodí dodávka, ale dvě harfy se nám vejdou i do osobního vozu. Už máme grif, jak to tam poskládat – a když není koncert daleko, otočím to dvakrát.

Prah-a-harP kvartet – to je vtipný název, který obsahuje palindrom a je čitelný i zezadu – z obou stran obsahuje slova Praha a harp – což je anglicky harfa. Čí to byl nápad?

Byl to můj nápad. Už před časem jsme založili s tímto palindromem festival, tak jsem tu ideu posléze aplikovala i na náš rodinný kvartet. Jsme taková harfová „Kelly Family“. (smích) Pod tímto názvem se prezentujeme asi rok – je to poměrně čerstvá záležitost. Vystupovat takto v rodinném seskupení je výborné, my už ani nemusíme mluvit – víme, co od sebe navzájem můžeme očekávat. Společná krev asi přece jen dělá svoje. Přiznám ale, že jsem nevychovávala dcery s tím, že jednou utvoříme kvartet.  Já jsem nevěřila tomu, že u harfy všechny zůstanou. O to příjemnější je teď spolupráce – a vlastně máme dobrý důvod k rodinnému setkávání, neztrácíme kontakt.

Slyšela jsem vaše kvarteto před nedávnem na koncertě, který jste končily Vltavou od Bedřicha Smetany. Je to vaše nejatraktivnější skladba?

Ano, dá se říci, že pro české publikum je tato skladba nejatraktivnější. Ale také je psána jen pro dvě harfy – a my je dublujeme.

Jaké nejbližší koncerty má v plánu vaše kvarteto?

Budeme hrát na Muzejní noci 10. června 2017 v Muzeu Bedřicha Smetany a v jednání je koncert v Malostranské besedě. A také chystáme CD, které vyjde na podzim a bude se skládat z duetů a asi pěti skladeb pro čtyři nástroje. My máme zatím problém s notami, protože v Čechách neexistují úpravy skladeb pro čtyři harfy, musíme je objednávat z ciziny. Úpravami skladeb se zabývám já, baví mě to. Zatím jsem upravila tři Slovanské tance od Antonína Dvořáka, ale mám v hlavě spoustu projektů. Ráda bych také upravovala české lidové písně nebo polky Bedřicha Smetany. Jen toho času kdyby bylo více…

Harfový festival Prah-a-harP festival, který jste zmínila výše, letos vstoupil do jubilejního pátého ročníku.

Je to celostátní nesoutěžní přehlídka harfové mládeže z celé republiky a koná se teď od 31. března do 2. dubna. V rámci tohoto festivalu probíhají workshopy a harfový maraton. Zajímavá pro širokou veřejnost je výstava harf Lyon & Healy a Salvi a také koncerty, v rámci kterých jsou na programu i jazzové improvizace. Závěrečný koncert potom bude v neděli 2. dubna od 15 hodin v budově Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy, což je na Komenského náměstí v Praze 3. Ve stejné budově bude probíhat i již zmíněná výstava.

Děkuji vám za rozhovor a přeji vám i vašemu rodinnému harfovému kvartetu hodně úspěchů!

VIZITKA
Hana Müllerová-Jouzová absolvovala Konzervatoř v Praze u profesorky Libuše Váchalové v roce 1980, AMU u profesora Karla Patrase v roce 1984. Své vzdělání doplnila studijním pobytem na konzervatoři v Kyjevě u profesorky Natalie Izmailovy Vasilevy. Vítězně absolvovala celou řadu domácích soutěží a v roce 1986 vyhrála soutěž Nadace Ruth Lorraine na Univerzitě v Eugene v USA. Pravidelně vystupuje s předními instrumentalisty a komorními soubory. Spolupracuje s rozhlasem, televizí, nahrává pro domácí i zahraniční vydavatelství. CD Literatura v hudbě, na kterém se podílela společně s instrumentálním souborem Variace, byl v květnu 1999 oceněn časopisem Répertoire jako deska měsíce. Od roku 1990 je první harfistkou Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Od roku 1996 pedagogicky působí na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy, ZUŠ Music Art (Fakultní škola Univerzity Karlovy v Praze) a od roku 2015 vyučuje na Pražské konzervatoři.

Hana Müllerová-Jouzová založila rodinný harfový Prah-a-harP kvartet a organizuje Prah-a-harP festival, celostátní přehlídku harfové mládeže.