Helena Kazárová: Taneční archeologie je nikdy nekončící dobrodružství

  1. 1
  2. 2
Taneční historička, choreografka a režisérka Helena Kazárová spolu se svým tanečním souborem Hartig Ensemble – Tance a balety tří staletí a orchestrem Musica Flora připravuje pro letošní letní sezónu novou premiéru. Volba padla na velký tragický balet Itala Gaspara Angioliniho Don Juan. O přípravách a nástrahách historicky poučené inscenace jsme si povídaly v závěru pracovně nabitého června.

Hartig Ensemble, Pantalon a Kolombína (foto Michael Tomeš)

Zkoušíte novou premiéru, balet Gaspara Angioliniho Don Juan z roku 1761, v čem je tento titul výjimečný?
Jedná se první tragický balet, o kterém se všichni učíme jako o jednom z nejslavnějších titulů historie. O jeho konkrétní podobě toho ale mnoho nevíme, neexistuje libreto, partitura má několik různě dlouhých podob, takže jako u většiny historicky poučených inscenací je příprava jedno veliké dobrodružství.

S jakými prameny tedy pracujete?
K Donu Juanovi se nám dochovala krátká synopse, kterou Gasparo Angiolini napsal do předmluvy k premiéře. V tomto textu se však především věnuje diskuzi o baletech-pantomimách, klade důraz na ideály antického Řecka, k nimž by chtěl, aby se baletní tvůrci navrátili, chválí Christopha Willibalda Glucka, který pro něj napsal hudbu, která svou emocionalitou skvěle umocňuje jeho baletní tragédii. O ději toho neříká mnoho, ostatně Angiolini nebyl zastáncem podrobných programových brožur, jak je psal J. G. Noverre, tvrdil, že tanec by měl být výmluvný sám o sobě. Není vlastně ani zcela jasný zdroj, z něhož Angiolini vychází, píše jen, že Don Juan je oblíbené téma, které je známo ze všech jevišť, je nutné si však uvědomit, že kromě Molièrova dramatu se hrály nejrůznější verze Juanova příběhu včetně parodií. Podrobněji rozepsaná je finální scéna. Zde vystupovaly fúrie a démoni, kteří se na Juana vrhli, svázali řetězy a následně svrhli do jámy pekelné! Zajímavostí je, že hudební motivy juanovských fúrií jsou slyšet v pozdějším Gluckově díle Orfeus a Eurydika.

A co hudební partitura? Zmínila jste, že rovněž neexistuje pouze jediná.
Dochovány jsou tři verze. Ta nejkratší má patnáct čísel, existuje v mnoha opisech, přičemž jeden se nachází rovněž v Českém Krumlově. Poté máme verzi o jednatřiceti číslech a verzi o dvaceti. Ta dvaceti číslová se uváděla v Paříži a jsou v ní dochovány krátké poznámky k jevištní akci, což je velmi cenné. My jsme se s Markem Štrynclem, uměleckým vedoucím Musicy Florey dohodli, že zpracujeme nejdelší partituru, která má ve výsledku asi pětačtyřicet minut. Po této verzi jsme sáhli i z důvodu dramaturgie uváděného večera. Dona Juana doplní harlekyniáda W. A. Mozarta Pantalon a Kolombína, ke které se vracíme po čtyřech letech.

Víme, která z těchto hudebních verzí je původní premiérová?
To právě nevíme. Existuje několik hypotéz. Jedna z nich pracuje s tím, že Gluck vytvořil hudbu pro jednatřicet čísel, ale pro premiéru byla zkrácena na pouhých patnáct. V té době se balety uváděly v komponovaných večerech se zpěvohrami nebo operami a mohlo se stát, že přecházející inscenace byla již dostatečně dlouhá a stačilo tedy doplnit ji kratším baletem. K tomu víme, že Angiolini, který tančil hlavní roli, se před tím zranil, mohl tedy sám přistoupit ke krácení vzhledem ke svému zdraví.

Hartig Ensemble, Tvorové Prométheovi (foto Libor Sváček)

Odkud se dají takové informace načerpat?
Jedním z mnoha velmi dobrých zdrojů je práce amerického muzikologa Bruce Alana Browna, který napsal o Ch. W. Gluckovi jednak heslo do Grove Dictionary of Music and Musicians a jednak je autorem knihy Gluck and the French Opera in Vienna. Zde právě píše o uvedení Dona Juana a uvádí kompilaci jednotlivých čísel spolu s informacemi, které se o nich z různých zdrojů dají zjistit. Tedy kdo v nich vystupoval, co se během nich dělo, jak šla za sebou atp. Máme třeba soupisy počtu pochodní pro fúrie v posledním jednání, kastaněty pro tanečníky fandanga a osoby a obsazení (byť ne kompletní, schází třeba představitelka hlavní ženské role Elvíry či jméno Juanova sluhy). Díky takovýmto informacím jsme schopni zjistit, kolik bylo na jevišti tanečníků, s čím vystupovali, což vám utvoří mnohem lepší představu o celém představení. My samozřejmě nemůžeme pracovat v tak velikém měřítku, na jeviště Florea Theatrum by se nám nevešlo čtyřicet fúrií, hořící pochodně bychom jim také mohli dát do rukou jen stěží, ale coby historický zdroj informací jsou takovéto poznámky neocenitelné.
Dále jsou skvělým zdrojem informací dobové osobní vzpomínky. Těch k Juanovi, pravda, nemáme mnoho, jedna je od hraběte von Zinzendorf, který zmiňuje, že téma bylo velice smutné a že poslední scéna už byla poněkud dlouhá.

Co bylo při tvorbě Dona Juana nejobtížnější?
Jsem stále v procesu tvorby, která je jedním velkým objevováním. Připadáte si jako archeolog, který postupným odstraňováním jemných vrstev písku odhaluje dávno zapomenuté, což je nesmírně vzrušující.

Kde nalézáte inspiraci?
Prvotním inspiračním zdrojem je pro mě vždy hudba. Žiji s novou inscenací několik měsíců, sháním hudební nahrávky, poslouchám… V případě Juana nebylo snadné nalézt nahranou celou dlouhou partituru, protože běžněji bývá uváděna ona zkrácená, a i ta nepříliš často. Nejprve jsem narazila na verzi od Arcata Ensemble, ale musím se přiznat, že mi zprvu vůbec nepřišla inspirativní, balet jsem v ní zkrátka neviděla. Poté se mi podařilo pořídit archivní nahrávku sira Elliota Gardinera, která mi otevřela oči. S Markem Štrynclem jsme poté konzultovali, jak přistoupit k jednotlivým číslům, jelikož především u plesových tanců je u nahrávek častokrát problém v jejich příliš pomalém tempu. To může fungovat v koncertním provedení, ale na jevišti byste na takto pomalu hranou hudbu gavottu, menuet nebo fandango nezatančili.
K ruce mám samozřejmě rovněž partituru, kterou pro naše uvedení připravil Marek Štryncl, je možné pracovat také s rukopisným opisem, který je dostupný online. Když se pak do hudby zaposloucháte a zadíváte, děj z ní začne vystupovat v pozoruhodných detailech jako jsou například zásahy kordem v závěrečném souboji Juana s Komturem.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments