Hera Hyesang Park, Emily D’Angelo a Petr Nekoranec: Náročný repertoár a pěvecké dostihy

Tři mladí pěvci si vybrali velmi náročný repertoár, na němž s velkou parádou předvedli své silné stránky. Byly to doslova pěvecké dostihy. Árie a duety z Donizettiho Nápoje lásky, Rossiniho Popelky, Offenbachovy Krásné Heleny, Belliniho a Gounodova Romea a Julie nebo Delibesovy Lakmé patří k těm, kde nestačí jen velký rozsah a hlas, ale značná dávka technické virtuozity, přesnosti a poctivého nastudování. Romea si na tomto večeru zazpívali dva: tenorista Petr Nekoranec toho od Charlese Gounoda, ve verzi Shakespearova příběhu od Vincenza Belliniho, kde je Romeo role pro mezzosoprán, se stala Romeem Emily D´Angelo. Trojice sólistů připravila obecenstvu také duchaplnou zábavu – na pódiu se hrálo, chodilo, běhalo, pěvci se objímali, posedávali na dirigentském stupínku či na okraji „forbíny“.

Petra Nekorance nemusíme českému publiku dlouze představovat – jeho světlý tenor s velkým rozsahem do extrémních výšek se skvěle uplatnil v romanticky roztouženém Gounodovi (kavatina Romea Ah! Léve-toi, soleil!/Ach, vyjdi, slunce!) nebo v tanečně uvolněném Offenbachovi (árie Parida Au mont Ida/Na hoře Ida z opery Krásná Helena). Na Paridovu árii si Nekoranec vzal dokonce pověstné jablko, jímž měl rozsoudit, která bohyně je nejkrásnější. Na konci čísla jej hodil dámě do publika. Vrcholnou formu předvedl v árii prince Ramira z Rossiniho Popelky (Si, ritrovarla io giuro/Ano, najdu tě, přísahám) – pevné a přesné skoky do vysokých poloh, lehké koloratury v tempu, bezchybnou intonaci, vítězné dlouho držené výšky. Navíc je tenorista i typově čím dál zajímavější, s bohatou záplavou světlých vlasů je zajisté atraktivní pro obsazování do mladých tenorových postav. Nekorancovi svědčí žánr komické opery, do rolí vdechl humorný a odlehčený výraz (ironicky exaltovaná árie Nemorina Quanto è bella/Jak je krásná z Donizettiho opery Nápoj lásky). Byl také výborným partnerem oběma sólistkám. Především v duetech s korejskou sopranistkou Herou Hyesang Park jim to slušelo a jejich hlasy se dobře doplňovaly. Například dojemný madrigal Ange adorable/Okouzlující anděli z Romea a Julie Charlese Gounoda jí Nekoranec zpíval vkleče na dirigentském stupínku. Bylo by skvělé vidět je v budoucnu v nějakém společném angažmá.

Hera Hyesang Park má za sebou úspěšný debut v Metropolitní opeře, v Mnichově, v Komické opeře v Berlíně a její kariéra stále stoupá. Hera má štíhlou drobnou dívčí postavu, ale síla jejího hlasu je ohromující. Promyšleně pracuje s dynamikou a rejstříky, na jednom tónu umí průběžně modulovat celou škálu odstínů, otevírat vokál a stupňovat jeho sílu do výrazné zvukové vlny. Koncert zahajovali s Nekorancem duetem Una parola, o Adina/Jen slovíčko Adino z opery Nápoj lásky, poté přidala ze stejné opery virtuózní árii Adiny Prendi; per me sei libero/Vezmi; pro mě jsi byl volný. Orchestr ji v Donizettiho árii velmi citlivě a pružně doprovázel. Dalším obdivuhodným výkonem byla náročná dlouhá árie Julie Oh! quante volte / Kolikrát z opery Kapuleti a Montekové Vincenza Belliniho, kterou zpívala vsedě na dirigentském stupínku za zády Rastislava Štúra.

Velkou pozornost a vřelou náklonnost publika vzbudila mezzosopranistka Emily D’Angelo. Má na svém kontě řadu soutěžních úspěchů a uměleckých cen, je vyhledávanou mozartovskou interpretkou. Zpívala v Semperoper v Drážďanech, milánské La Scale, londýnské Covent Garden, v Mnichově, Berlíně, Curychu, v Metropolitní opeře v New Yorku. Na pražské vystoupení přijela přímo z MET, kde zpívá prince Charmanta v Massenetově Popelce. S oblibou vystupuje v mužských rolích, nastudovala Ottavia, Sesta, Cherubína, Siebela a nyní i Romea.

Její nádherně zabarvený plný hlas má průraznost ve výškách i sytou výraznou barvu v nižších polohách. Navíc je to pěvkyně, která nezná technická omezení. To, co předvedla v Rossiniho árii Angeliny Non più mesta/Už nebudu smutná, se jen tak neslyší – bravurní koloratury, jako blesk rychlé škály vyzpívané s nekompromisní přesností, průlet dvěma oktávami jako nic, naprosto soustředěný a úžasný výkon. Na roli Romea si z večerních šatů odepla tylovou sukýnku a rázem se proměnila v mladého chlapce v černých džínách, což podtrhnul i její krátce střižený účes. Zazpívala Belliniho árii Se Romeo/Pokud Romeo a poté duet s Julií Si, fuggire, a noi non resta/Ano, utečme, nic nezbývá. Emily má bezprostřední a přirozený výraz, zpívá z celé duše a publikum to cítí, má velké osobní charisma. Na konci programu s Herou zazpívaly slavný Delibesův Květinový duet Lakmé a Malliky, něžný, dobře sladěný, kdy odcházejí pomalu dozadu do zázemí sálu a tam jej tiše dokončí.

Je třeba vyzvednout rovněž výkon orchestru PKF – Prague Philharmonia. Když hráli minule s Annou Netrebko, příliš mě jejich průměrný výkon nenadchnul, ale tentokrát – asi díky kouzelné taktovce Rastislava Štúra – byl orchestr brilantní. Ukázal smysl pro pointu, jemnost i velkorysý zvuk, blýskl se i vydařenými sóly (velké hornové sólo v Bellinim, klarinet a hoboj v Gounodovi). Škoda, že nyní mělo těleso jen jeden samostatný vstup: Rossiniho efektní Overturu z opery Popelka zahrálo s jiskrou, přesností, vzrušující gradací a opulentním zvukem. Také se jim za to od publika dostalo jednoho z největších aplausů toho večera.

Nebylo by to operní gala, aby se na konci nepřidávalo. Slyšeli jsme ještě muzikálově laděnou píseň Be My Love Nicholase Brodszkyho (Nekoranec), Una voce z Rossiniho Lazebníka (D´Angelo), známý šlágr z Loeweho My Fair Lady Chtěla bych tančit jen (Park) a všichni společně Mozartovo trio Soave sia il vento z Cosi fan tutte. Škoda, že řady Rudolfina v tak krásný večer kvůli mnoha karanténám a vrcholící epidemii covidu v Praze přece jen prořídly.

Hera Hyesang Park, Emily D’Angelo, Petr Nekoranec – Opera gala
18. ledna 2022, 19:30 hodin
Rudolfinum – Dvořákova síň

Program:
Gaetano Donizetti: Una parola, o Adina / Jen slovíčko Adino, duet z opery Nápoj lásky
Gaetano Donizetti: Quanto è bella / Jak je krásná z Donizettiho, árie Nemorina z opery Nápoj lásky
Gaetano Donizetti: Prendi; per me sei libero / Vezmi; pro mě jsi byl volný, árie Adiny z opery Nápoj lásky
Gioacchino Rossini: Overtura z opery Popelka
Gioacchino Rossini: Un soave non so che / Jak příjemně, duet Angeliny a Ramira z opery Popelka
Gioacchino Rossini: Non più mesta / Už nebudu smutná, árie Angeliny z opery Popelka
Gioacchino Rossini: Si, ritrovarla io giuro / Ano, najdu tě, přísahám, árie Ramira z opery Popelka
Jacques Offenbach: Au mont Ida / Na hoře Ida, árie Parida z opery Krásná Helena
Vincenzo Bellini: Oh! quante volte / Kolikrát, árie Julie z opery Kapuleti a Montekové
Vincenzo Bellini: Se Romeo / Pokud Romeo, árie Romea z opery Kapuleti a Montekové
Vincenzo Bellini: Si, fuggire, a noi non resta / Ano, utečme, nic nezbývá, duet Romea a Julie z opery Kapuleti a Montekové
Charles Gounod: Ah! Léve-toi, soleil! / Ach, vyjdi, slunce!, kavatina Romea z opery Romeo a Julie
Charles Gounod: Ange adorable / Okouzlující anděli, madrigal Julie a Romea z opery Romeo a Julie
Léo Delibes: Viens, Mallika – Sous le dôme épais /Květinový duet, duet Lakmé a Malliky z opery Lakmé

Přídavky:
Nicholas Brodszky: Be My Love / Buď mou láskou
Gioacchino Rossini: Una voce poco fa / Srdce svého já se ptám, árie Rosini z opery Lazebník Sevillský
Frederick Loewe: I could have danced all Night / Chtěla bych tančit jen, árie z muzikálu My Fair Lady
Wolfgang Amadeus Mozart: Soave sia il vento / Foukej vánku milý, trio z opery Cosi fan tutte

Účinkující:
Hera Hyesang Park – soprán
Emily D’Angelo – mezzosoprán
Petr Nekoranec – tenor
PKF – Prague Philharmonia
Rastislav Štúr – dirigent