Herci Slovenského národního divadla obtěžují diváky, zuří ministryně kultury Martina Šimkovičová

“Postaví se na divadelní prkna národního divadla a měsíce obtěžují diváky svými výlevy. Vlastně ne svými, ale těmi, které jim píší aktivisté v neziskových organizacích. Slouží cizím, čtou, co jim dají do ruky, a tváří se při tom jako svobodné bytosti s vlastními názory a postoji,” uvedla slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová v příspěvku na sociální síti.

Šimkovičová tvrdila, že herci svými projevy obtěžují návštěvníky Slovenského národního divadla, byť ti hercům za prohlášení podle tisku tleskají vestoje. Ministryně dodala, že herci nejsou schopni přijmout vůli lidí vyjádřenou ve volbách a že by chtěli dělat převrat na ulici nebo na jevišti. “Hrstka chce rozkázat národu, jak má žít a co si má myslet,” uvedla Šimkovičová.

Slovenská ministryně kultury loni přečkala ve sněmovně dvě hlasování o vyslovení nedůvěry, které vyvolala opozice. Ta ministryni kritizuje kromě jiného za personální výměny v klíčových kulturních institucích či za kroky k posílení pozice státu ve veřejnoprávních fondech v kultuře. Ministerstvo kultury také prosadilo nový zákon o Slovenské televizi a rozhlasu, kterým vláda dosáhla kromě jiného výměny ředitele tohoto veřejnoprávního média.

Slovenské národní divadlo na příspěvek Šimkovičové reagovalo následovně: “Rádi bychom se krátce vyjádřili k našim občanským aktivitám, které se podle statusů na sociálních sítích staly součástí ‚koordinovaných aktivit ze zahraničí s cílem svrhnout demokraticky zvolenou vládu‘.

Je možné, že mnozí diváci a divačky v Činohře Slovenského národního divadla ještě nebyli, a tak naše prohlášení nemohli slyšet. Možná tedy ani netuší, o čem statusy namířené proti nám na sociálních sítích hovoří.

Samozřejmě našimi krátkými občanskými prohlášeními po skončení představení nechceme nikoho obtěžovat, i když se objevují názory, že svým občanským postojem diváky obtěžujeme. Objevil se také názor, že jde o takzvaný výlev. Pod tím si představujeme silně emocionálně zabarvený text ve větším měřítku. O to v prohlášeních ale nejde.

Reakce zúčastněných diváků ukazují, že jsou s námi a chápou situaci i principy, které zastáváme. Ti, kteří se necítí při čtení prohlášení komfortně, mají možnost odejít. Tuto možnost diváci také využívají.

Naše prohlášení nevzniklo z popudu žádné nevládní organizace, jak se objevilo na sociálních sítích, ani ho nenapsali žádní aktivisté. Jeho autory a autorkami jsme my a nevzniklo nikde v zahraničí. Jediné zahraničí, se kterým v této sezóně spolupracujeme, je Comédie-Française, Národní divadlo Lublaň, Národní divadlo Praha, Schauspielhaus Wien, jejichž inscenace mohli diváci vidět na jevišti, nebo Evropská divadelní konvence, jejímiž členy jsme již více než dvacet let, a několik českých renomovaných mezinárodních festivalů. Pokud však došlo k tak zásadním odhalením, je třeba veřejně dokázat – kdo, jak a kdy nás herce ze zahraničí po odehraném představení koordinuje? Velmi bychom uvítali přesnější data a fakta. Jsme skutečně svobodné bytosti s vlastními názory a postoji, ale neříkáme divákům, jak mají žít a co si mají myslet, neboť o složitých vrstvách našich životů, morálních dilematech, bolestech, hodnotách, které se nám rozpadají pod rukama, nebo o totalitě a jejích podobách vypovídají tituly, v nichž vystupujeme. Je to naše práce a děláme ji rádi důsledně, v souladu s pracovním pořádkem, a dokonce i s naším etickým kodexem, o čemž se můžeme přesvědčit více než 400krát ročně. Ne, naše občanské aktivity, jako je například společná chvíle čtení prohlášení po skončení představení, tedy nejsou koordinovány ze zahraničí, ale jsou ryze domácí a slovenské.

Už několik měsíců spolu s dalšími kolegy z oblasti kultury voláme po změně způsobu komunikace a odborném dialogu v našem odvětví. Odpovědí bylo mlčení, ignorace nebo pokračující destruktivní a paralyzující kroky v tehdy fungujících institucích, ohýbání slovníku, zavádění bez skutečných důkazů a zneužívání moci. I umění začalo být zneužíváno k rozdělování společnosti. Proto jsme v září vyhlásili stávkovou pohotovost, stejně jako většina kulturní sféry ze zřizovaného i nezávislého sektoru. Využili jsme svého ústavního práva. A proto měsíce čteme po představení prohlášení. Jeho cílem je stát za našimi kolegy v kultuře, nyní také za pedagogy a ochránci hodnot evropské civilizace, za demokracií, vzděláním a svobodou tvorby. Ale vnímáme, že pod stejným pojmem pravděpodobně vidíme různé obsahy. Svoboda je možná nejrozmanitěji vykládaným pojmem v humanitních vědách. Věříme, že je v něm hluboký respekt k jinému názoru a schopnost vést o tom kultivovanou debatu, která není z pozice moci, je to také naslouchání druhému a vnímání jeho hranic.“

Text prohlášení

Vážené dámy a pánové, milí přátelé,

dnešní představení skončilo. Pokud máte zájem, rádi bychom vám navrhli, abyste tu s námi ještě chvíli zůstali. Kdo však nechce, samozřejmě může odejít. Chceme se i nadále prezentovat tím, co je nám vlastní a na co máme talent – naším uměním. Bez ideologie, bez zavádění a bez (auto)cenzury. Teď už ale musíme přidat i občanský postoj.

I umění začalo být zneužíváno k rozdělování společnosti. My však chceme být divadlem všech a pro všechny. A přejeme si, aby v této zemi existovalo také zdravotnictví, školství a ochrana přírody pro všechny. Vyjadřujeme podporu všem pracovníkům ve školství a vědě, kteří jsou ve stávkové pohotovosti, rovněž si zaslouží důstojné pracovní podmínky. Chceme také vyjádřit podporu kolegům a kolegyním z kulturního sektoru (knihovny, nezávislá a regionální divadla, folklorní soubory, hudební skupiny, galerie a vydavatelství), kteří jsou ohroženi nefunkčním Fondem na podporu umění, paralýzou dosud funkčních institucí nebo absencí odborného dialogu. Dokonce i naše němé historické památky jsou ohroženy.

Zlehčuje se náklonnost k fašismu, neonacismu nebo totalitě komunismu/reálného socialismu. Pomalé posouvání hranic akceptace totality může mít pro společnost fatální následky. Situaci v kultuře/společnosti vnímáme jako vážnou, státem ignorovanou či podceňovanou.

Rádi bychom se obrátili na vás, naše diváky, pokud vám není jedno, v jaké situaci se všichni nacházíme, můžeme se společně zamyslet nad tím, co ještě můžeme udělat pro kulturu a demokracii? Existují ještě demokratické možnosti, kterých jsme si nevšimli a nevyužili je? Všechny vaše nápady a myšlenky můžete vhodit do schránky u východu z divadla. Řešení může spočívat právě ve vzájemné spolupráci.

Jsme s vámi, buďte s námi.