Hoffmannovy povídky v Liberci

  1. 1
  2. 2

Režisér Martin Otava se premiérou Offenbachovy opery Hoffmannovy povídky 30. května tohoto roku rozloučil se svým postem ředitele Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Uzavřel tak své pětileté ředitelské působení, při němž se důvěrně seznámil s nedobrou finanční situací nejen divadla, ale celého města, jemuž zůstaly po prapodivně vedeném Mistrovství světa v severském lyžování 2009 nesplacené, ba téměř nesplatitelné dluhy. Po dohodě se zaměstnanci divadla utáhli solidárně opasky, aby mohlo divadlo dále existovat. Lze jim za to jen zatleskat – našli svou vlastní cestu z bezvýchodné situace. Stejně vynalézavě nabídl ředitel Martin Otava spolupráci dvěma mladým operním režisérům, kteří svou hřivnu nepromarnili – Lindě Keprtové Massenetova Dona Quichotta a Tomáši Pilařovi Verdiho Sílu osudu.

Offenbachovy Hoffmannovy povídky jsou operou, která poskytuje režisérovi pro jeho inscenační práci hodně podnětů. Už jen přítomnost tří, spolu s epizodní rolí zpěvačky Stelly vlastně čtyř žen, a započítáme-li ještě i kalhotkovou roli básníkova přítele Nicklausse, pak možná i pěti žen různého typu! Další čtyřrole – Rada Lindorf, Coppélius, Dapertutto, Dr. Mirakel je určena pro basového zloducha a ještě jedna pro nezbytného sluhu, jímž je Andres, Cochenille, Pitichinaccio a Frantz. Zatímco ženské role bývají většinou obsazovány několika pěvkyněmi, obě mužské čtyřrole zpívají dva pěvci.Režisér Martin Otava byl v této inscenaci sám sobě scénografem a recykloval části scén z několika starších inscenací. Výtvarníkem kostýmů byl Aleš Valášek, dirigoval Martin Doubravský. Scénografie prologu obsahovala horizontální modré zářivkové lemy a černá lesklá vertikální vykrytí u proscénia ve stylu stálého spolupracovníka Martina Otavy Jána Zavarského a doprostřed jeviště navezl sbor z obou stran jakýsi hospodský nálevní pult – jsme přece v Auerbachskelleru.

Pánský sbor je ve vínově červených oblecích (patrně z Rusalky), ale bohužel příliš nezpívá, spíše křičí. Má nového sbormistra, jímž není nikdo jiný než Tvrtko Karlovič. (Bývalý sbormistr libereckého divadla, Martin Veselý, který v Liberci odvedl hodně kvalitní práce, je teď angažován v Českých Budějovicích.) Orchestr hraje, jak nejlépe umí, ale nějak mdle, bez většího zaujetí. Kde je jejich kvalitní výkon v Massenetovu Donu Quichottovi, kde je působivá Síla osudu, obojí s týmž dirigentem? Tentokrát jako by z pana dirigenta Martina Doubravského tvůrčí svěžest vyprchala.O Martinovi Otavovi je známo, že si dokáže vybrat zpěváky – sám je zpěvák a zpěvu rozumí. Jako režisér jistě umí pěvce motivovat i po herecké stránce. Opera začíná akcí Nicklausse, který „šňupe koks”, je oblečen do atraktivního mnoho slibujícího kostýmu. Na černých (tmavomodrých?) kalhotách má jakýsi kabátek s bohatým odstávajícím límcem zdobeným rudými růžemi. Jeho obličej je strhaný, bílý, nehybný. Začne zpívat krásně tmavým altem (Václava Krejčí Housková). Potom ještě kouří vodní dýmku a v jednom z výjevů se zoufale hroutí k zemi. Marně miluje svého básníka Hoffmanna – ale je ten Nicklausse muž, nebo žena? Možná, že v této inscenaci na tom nezáleží. Na konci opery si sundá svůj atraktivní přebal, odněkud vytáhne revolver a nad mrtvým poetou se zastřelí. Chodí po jevišti pomalým krokem, případně stojí a dívá se před sebe nepřítomným pohledem. Jedna promarněná šance – mladá operní herečka, která je talentovaná po stránce hlasové, pohybové i herecké, patrně nebyla vedena k tomu, aby vytvořila celistvou smysluplnou postavu.A tak je režírovaná celá opera – bez průkazné koncepce jsou jednotlivé akce přiřazovány k hudbě. Básník Hoffmann – Rafael Alvarez zpíval zpočátku vylehčeným hlasem, který však brzy ztrácel na lesku a vkrádala se do něj jakási chraptivá stopa a únava. Zkoušel hodně v Liberci nebo také v jiných divadlech? Takto přetěžovat svůj hlas se nevyplácí. Navíc po pěvci režisér vyžaduje (ač Rafael Alvarez zrovna nepatří mezi mimořádně hbité osoby), aby krkolomně vylézal na pivní pult a nenuceně se po něm válel.

Čtyřjedinou ďábelskou bytost – Radu Lindorfa v prologu a v epilogu, který Hoffmannovi nakonec odvede zpěvačku Stellu, Coppélia, Dapertutta a Dr. Mirakla zpívá basista Pavel Vančura. Krásně zpívá, pokud po něm někdo nechce hereckou akci. Ďábelskosti není schopen, marně tedy rozpíná paže a snaží se u okolí vyvolávat obavy a zděšení. Nejde to. Kostým mu ještě ublížil: Lindorf má na svém černém společenském obleku dole na rukávech tři červené prýmky – vypadá trošku jako námořní důstojník. Coppélius má na kabátě a na cylindru našité oči – tedy vypadají spíš jako bílé bambulky, ale jsou to oči, které má také s sebou v zavazadle, vypadají jako malá vajíčka. K Giuliettě přijde v kostýmu „důstojníka Hradní stráže“ i s řády.V libereckém divadle mají šikovného inscpicienta Mariana Mičjara – vysoký, štíhlý, pohledný mladík. Hraje čtyřroli sluhů – obdařen velkým hrbem a zcela zhroucen a zkroucen, s jednou nohou nataženou, v podřepu, zametá svým červeným koštětem a u Antonie neustále utírá prach na průhledném plexisklovém pianě. Velmi si dává záležet, aby vynikla jeho invalidita. Přiznávám, že na tohle se nemohu v klidu dívat. Pan Mičjar své repliky neuvěřitelně „vtipně“ skřehotá a pak zpívá tu svou jedinou árii, na které si každý zpěvák dává záležet. Také pan Mičjar se poctivě snaží, ale donucen svými hlasovými možnostmi, musí ji zpívat několika různými hlasy podle svých jednotlivých striktně oddělených hlasových rejstříků. Drastická komika nejpokleslejšího zrna. A zároveň je pan Mičjar inspicientem představení…

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Offenbach: Hoffmannovy povídky (DFXŠ Liberec)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Mohlo by vás zajímat


16
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
11 Comment threads
5 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
12 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
K. Lustinec

Hoffmannovy povídky v Liberci jsem měl možnost vidět hned dvakrát po sobě, 6. a 10. 6. Pracovně jezdím po celé ČR a mám občas možnosti bezprostředního srovnání, v tomto případě s nastudováním plzeňským. Liberecké hoffmannky se mi nezdají o nic horší, o nic víc mělké,nebo hlubší, takový solidní český průměr. Připadají mi jen více minimalistické, ale hlavně, neusazené, nedopracované. Z kuloáru Šaldova divadla jsem zaslechl, že na studium bylo málo času. Být paní kritičkou, přijedu v půce září. Výkon zpěváků se mi v představení 10. 6. líbil více, cítil jsem méně nervozity, jen pan Vančura byl herecky ještě o trochu… Číst vice »

HanaLib

Dobrý den, pane Lustinče,
ráda bych opravila jednu vaši dost zásadní chybu v komentáři. S panem Marianem Mičjarem roli sluhů alternuje pan Jiří Bartoš Sturc, člen sboru opery, nikoli pan Miloš Guth. Zřejmě jste si nezakoupil program, jinak by k takovému omylu nemohlo dojít.
Jinak děkujeme za vaše hodnocení.

Jirka Praha

Vážená paní recenzentko,
byl jsem na premiéře a dlouhý potlesk po arii p. Mičjara svědčil o přízni publika pro toto pojetí ( mně osobně vůbec jeho neškolený hlas nevadil, vzhledem k tomu, jak pojal figuru, ba právě naopak). Dokonce nějaká nadšená divačka zvolala ještě jednou, což publikum ocenilo dalším souhlasným potleskem.

vaclav

Viděl jsem obě premiery a moc se mi líbily. Myslím si, že toto představení po žádné stránce nevybočuje z řady výborných libereckých operních produkcí z poslední doby a zvláště scéna Olympie s pěvecky a především herecky vynikající O.Jelínkovou byla režijně pojata velice vtipně (avšak nikoliv hrubě !!). I přes výše uvedenou negativní recenzi rád toto představení opět navštívím a to samé vřele doporučuji i ostatním milovníkům opery.

V.Dohnal

Osobně jsem představení neviděl a chtěl jsem získat o něm povědomí z této recenze. Ovšem nabyl jsem bohužel spíše dojmu, že pokud od doby našeho rodáka F.X.Šaldy poklesla úroveň divadelního umění, tak rozhodně neméně poklesla také spisovatelská schopnost divadelnich kritiků. I kritika by totiž měla býti, sledujeme-li šlépějě velikána Šaldy, literárním počinem kultivovaným, kde by případné nedostatky měly být popsány krásně s noblesou a vtipem. Zde bohužel již klesáme směrem k časopisu A-ha a TV Nova, připadá mi jako snůška senzacechtivých klevet a rádoby zákulisních informací, které často se samotným představením souvisí jen velmi vzdáleně. Tímto ovšem bohužel zde uvedená… Číst vice »

Mirka

Reakce KPLO (Klubu přátel liberecké opery a baletu) na kritiku paní Olgy Janáčkové na představení Hoffmannových povídek ze dne 11. 6. 2014.Chceme vyjádřit svůj podiv nad touto “kritikou”, která je pouze subjektivním, destruktivním popisem toho, co se na jevišti odehrává, za účelem nenechat na nikom a na ničem “nit suchou”. Kritika má být pokud možno objektivní a zhodnotit co se povedlo a co ne. Proto považujeme za správné vyjádřit náš názor na tuto inscenaci, který opíráme též o kladné ohlasy publika.Dílo je zdařilé, scéna je nejen úsporná, ale i efektní, což se nevylučuje, ale v dnešní ekonomické situaci divadla je… Číst vice »

Josef Herman

Dovolte pár poznámek: 1. Doufal jsem, že kolektivní odsudky někoho nebo něčeho máme historicky za sebou, že už bude diskutovat a polemizovat každý za sebe a nikoli skryt za “výbor”. 2. Kritika není a nikdy nebyla “objektivní”, bylo by na čase opustit i tento blud. Kritika, v operních kruzích zvláště zastydle, se stále považuje za jakousi odbornou výstupní kontrolu díla, jenže kritika není nic jiného než disputace nad dílem, nemůže být ničím víc a ničím méně. Samozřejmě se do ní promítá řada faktorů, z nichž se skládá tzv. kritický soud (to už definovali strukturalisté před nějakými osmdesáti lety), včetně osobních… Číst vice »

Doubravsky

Při vší úctě , zmiňovat F.X.Šaldu v jakékoliv souvislosti s touto kritikou není opravdu na místě. To byl opravdu jiný ” level “

Thomas

Vážený klube,
Váš příspěvek by mohl být stejně dobře podepsán “Dělníci, rolníci a pracující inteligence” nebo “Fan klub Michala Davida”. Je to histerická reakce někoho, komu šlápli na kuří oko, na jeho oblíbence, na jeho operu. Reakce těch, kteří s prominutím nevytáhli paty z Podještědí, a tudíž těžko mohou srovnávat, jen “protestují”. Těžko říct, proti čemu a komu.

Doubravsky

Dobrý den ,vyjádření výboru Klubu přátel liberecké opery a baletu / 4-5 lidí , nevím přesně / srovnávat s “Fan klubem ” či kolektivizací je velmi přitažené za vlasy . Nevím , co je histerického na jejich jiném pohledu na operní představení , které shlédli .

ronniev

Vážený pane Thomasi, nejsem členkou žádného klubu, ovšem musím vás upozornit, že vaše “světaznalá” kritika by byla věrohodnější, kdybyste správně uměl napsat slovo hysterický.

Milek

Zkrátka a dobře, kritika operních představení je veskrze špatná,ale názor si dnes může říct každý.To jest pravda.Chtělo by to čerstvý vzduch do řad českých kritiků,více noblesy a erudovanosti.Čerpat z technicky upravovaných představení z MET mi nepřipadá zrovna nejšťastnější.Za naše zpěváky se i za hranicemi naši malé země rozhodně nemusíme stydět.

Mirka

Vážený pane Thomasi, Klub přátel liberecké opery a baletu (KPLO) funguje již 27 let a většina členů je v důchodu, tudíž viděli již mnoho operních představení nejen v DFXŠ,takže dovedou posoudit jejich úroveň. Svůj názor na Hoffmannovy povídky nám sdělili na popremiérové besedě s tvůrci a herci, které KPLO pravidelně organizuje po každé premiéře. Mnozí nemají PC, proto jsem byla požádána, abych vyslovila názor za všechny. Možná jsem často nevytáhla paty z Podještědí, ale první představení Hoffmannových povídek v Liberci jsem viděla v roce 1959, další 1971 a poslední v roce 1997, ( každý režisér má jiné pojetí),takže mohu srovnávat.… Číst vice »

Josef Herman

Vážená paní, myslíte, že si představení nezasluhuje tak zdrcující kritiku – pak napište proč si to myslíte a nesignujte prohlášení výboru spolku o špatném přístupu kritičky, která si myslí něco jiného. To je vše. Nikdo nemůže brát jí ani Vám vlastní názor, ale nemůžete se zlobit na někoho proto, že si myslí něco jiného, než vy. A nemůžete jeho názor jaksi “úředně” prohlašovat za špatný, v důsledku jeho samého za špatného. V hodnocení umění neexistuje objektivní pravda, ale jen síla argumentů, jenže Vy jste zatím neuvedla jediný věcný argument, kterým byste své přesvědčení zdůvodnila – ani onen “celkový dojem”, jednotlivosti… Číst vice »

Thomas

Již poslední reakce – nezlobte se, ale zřejmě operní poetiku vnímáme každý jinak. Jistě by přízeň publika sklidila i uklízečka nebo paní z pokladny na jevišti, ale nejsem si jistý, že by se zrovna takhle měli inscenátoři podbízet…

Jiří Vokoun

Já mám samozřejmě,jako příznivec libereckého divadla,pochopení pro stanovisko KPLO.Na druhé straně plně respektuji kritické recenze,protože si myslím,že je to pohled z “druhé” strany.Pohled lidí hudebně vzdělaných,pohled,který mne,hudebního laika,upozorní na věci,kterých bych si třebas jinak nevšimnul a tedy pohled,mě osobně občas sice nepříjemný,ale užitečný.
A vůbec,tahle celá polemika mi připadá trošičku “žabomyší”.Všem nám jde přece o dobrou operu a krásná představení.A liberecké divadlo FX Šaldy už ukázalo,že UMÍ a já doufám,že bude stále UMĚT i v budoucnu.A k tomu patří i odborná kritika.Jakkoliv může být i nepříjemná.
A na Hoffmannovy povídky se samozřejmě chystám na podzim.