Britský skladatel a dirigent Leo Geyer strávil osm let sestavováním pokladnice fragmentů rukopisů nalezených v archivech Muzea Auschwitz-Birkenau. V devadesátiminutovém dokumentárním snímku uslyšíte hudbu, kterou pečlivě zrekonstruoval a provedl se svým orchestrem Constella Music. Provedení jsou protkána silnými rozhovory s několika posledními žijícími přeživšími.
Dokument obsahuje také vystoupení houslisty Antala Zalaie, natočené přímo v Osvětimi, kde hraje na nástroj, který tento tábor přežil. Zalai premiéroval skladbu věnovanou houslistovi Jakubu Segarovi, romskému hudebníkovi z Breslau (dnešní Vratislav), který byl v táboře Auschwitz I členem mužského orchestru.
V táboře Auschwitz–Birkenau existovalo nejméně šest orchestrů, složených z vězňů, zřízených na příkaz SS. Mnohé z hudebních rukopisů, které se zachovaly, jsou téměř nečitelné, jiné jsou nenávratně poškozené.
Leo Geyer říká: „Po většinu uplynulého desetiletí jsem dával dohromady fragmenty hudebních rukopisů, které byly zasuté v archivech Státního muzea Auschwitz-Birkenau. Byl to pomalý a vyčerpávající proces, zahrnující nespočet hodin u stolu a deset výzkumných cest do Osvětimi, kde jsem studoval hudbu v jednom z bloků přímo v táboře. Žádný z rukopisů nebyl kompletní – chyběly části a partitury, některé měly ohořelé okraje, trhliny nebo byly napsány vybledlou tužkou. Hudební ekvivalent několika stovek skládaček smíchaných dohromady s nespočtem chybějících dílků. Díky detektivnímu úsilí jsem dokázal poskládat rukopisy dohromady, studovat fragmenty, křížově je porovnávat se svědectvími a fotografiemi a citlivě doplnit chybějící části. Po téměř deseti letech usilovné práce umožní dokument The Lost Music of Auschwitz veřejnosti slyšet tuto hudbu poprvé.„
„Cílem mé restaurátorské práce je umožnit, aby tato hudba zněla přesně tak, jak by zněla v Osvětimi. V důsledku toho se ze mě stal restaurátor, nikoliv skladatel. Neměl jsem příležitost do hudby promítnout své vlastní pocity, a ani jsem nevěděl, jak bych to mohl udělat. To se změnilo, když jsem objevil příběh romského houslisty Jakuba Segara. Stejně jako všichni ostatní nově příchozí vězni byl zbaven oblečení i osobních věcí. Nemohl se však smířit s tím, že by se musel rozloučit se svými houslemi, a tak zcela nahý hrál jako o život. Byl ušetřen okamžité smrti v plynové komoře a přijat do orchestru. Neuměl číst noty, ale stačilo, aby melodii slyšel jednou, a už ji dokonale přehrál. Svědectví ho popisují jako nejlepšího houslistu v orchestru,“ pokračuje Geyer.
„Na počest Jakuba jsem složil skladbu pro sólové housle, která čerpá z romských hudebních tradic. Do této skladby jsem vložil své vlastní emoce. Možná si myslíte, že po deseti letech zkoumání osvětimských orchestrů bych mohl být vůči těmto hrůzám otupělý. Pravdou však je, že tíha této historie se stává stále těžší a obtížnější, jak se o ní dozvídám více. Neexistují slova, kterými bych dokázal vyjádřit mou reakci na nejtemnější okamžik lidstva, ale něco mohu sdělit hudbou. Hudba je přeci jen abstraktní umění, které dokáže mluvit nad rámec konkrétního významu. Hudba přenáší čisté emoce na cestě časem. Z hloubi jedné mysli do druhé si rozumíme dokonale, aniž bychom si vyměnili jediné slovo,“ říká Geyer
‚V dokumentárním filmu The Lost Music of Auschwitz hraje Antal Zalai, koncertní houslista romského původu, mou skladbu Jakubu Segarovi v Osvětimi. A nejen to, Antal hraje na housle, které byly v Osvětimi. Pro mě to bylo nejsilnější vystoupení v celém dokumentu. Nacisté se snažili vyhladit Romy a Židy a hudbu využili jako zbraň, když nutili hudebníky hrát pochodovou hudbu, zatímco jejich spoluvězni nesli mrtvé. To se jim však nepodařilo. Nyní, po osmdesáti letech, si díky této hudbě můžeme vzpomenout a poučit se. Musíme být lepší,“ konstatuje Geyer.
The Lost Music of Auschwitz můžete sledovat zítra, 20. ledna 2025, ve 21:00 hodin na stanicích Sky Arts, Freeview a NOW.
