Jestliže milujete tanec, neznamená to jen, že můžete spalovat kalorie. Pohyb za zvuků hudby nepomáhá jen vašemu tělu, aby zůstalo zdravé a pružné, ale i vašemu mozku. Podobně je tomu, když hodiny cvičíte na klavír nebo na kytaru či housle. Kdo tančí, rozvíjí různé části mozku. Hudba ale zůstává určujícím faktorem při obou činnostech, byť pokaždé jiným způsobem.
Vliv hudby na činnost mozku ukázal nedávný výzkum International Laboratory for Brain, Music and Sound Research při Montrealské univerzitě. Koordinovala jej italská vědkyně Chiara Giacosa z Univerzity života a zdraví San Raffaele v Miláně.
Na rozdíl od toho, co se soudilo na základě předešlých výzkumů, tato studie ukazuje, že tanec a cvičení na nějaký hudební nástroj působí na různé části mozku. Hlavně ale mají obě činnosti pozitivní účinek na tělo a mozek.
Vědci použili sofistikované zobrazovací metody, aby vyhodnocovali reakce bílé hmoty mozkové po studiu tance a hry na hudební nástroj. „Pozorovali jsme, že mezi tím, kdo tančil, a tím, kdo hrál, byly hluboké rozdíly, pokud jde o bílou hmotu. Zapojeny byly i spoje, které regulují smyslové vnímání a motorickou činnost, a to již od prvních fází aktivity,“ uvedla Chiara Giacosa, kterou citoval italský list Corriere della Sera.
Ti, kdo tančili, vykazovali široké spojení skupin vláken, která pojí dvě mozkové hemisféry v oblastech regulujících senzitivní a motorické procesy. Naopak ten, kdo hrál na hudební nástroj, měl vlákna více koncentrovaná a více mezi sebou propojená, ale stále podle stejných nervových drah.
„Výsledky ukazují, že při studiu tance a hudby může být mozek zapojen jiným způsobem. To je ale pochopitelné. Zatímco ten, kdo tančí, cvičí celé tělo, které je zastoupeno na úrovni mozkové kůry, pak ten, kdo hraje, se učí soustřeďovat pozornost na specifické části organismu, jako jsou ruce, prsty či ústa. Jejich zastoupení v mozku je velmi omezené, s následným efektem na vlákna, která se utvářejí,“ uvádí Giacosa.
Tento výzkum je dalším přínosem k poznání, jak pozitivně působí učení se hudbě na psychickou a tělesnou stránku jedince. Tento vztah je důležité pěstovat již od útlého věku vzhledem k tomu, že hudba může hrát skutečně významnou roli při vývoji dětí. Výzkum realizovaný před několika lety ukázal, že rytmus hudby může pomáhat srdci, aby tlouklo pravidelně. Je to jen jeden příklad, který však potvrzuje, jak je důležité zvykat dítě již od malička na hudbu.
Další studie ukázaly, že již po třech letech studia hry na hudební nástroj mají studenti lepší vyjadřovací schopnosti a uvažování. A jako kdyby to nestačilo: zjistilo se, že s tím, jak student pokračuje ve studiu hudby, snadněji se učí. Navíc studium hudby zvyšuje inteligenci, zlepšuje studijní výsledky, zvyšuje sebedůvěru a schopnost zapojovat se do společnosti.
