Aktualizováno
Koncert s poetickým názvem Od krčmy k oltáři byl u příležitosti Roku české hudby věnován dílu významné osobnosti barokní hudby, kterou byl houslista a hudební skladatel Heinrich Ignaz Franz von Biber, jenž pocházel ze Stráže pod Ralskem a nějaký čas působil v kapele kroměřížského biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcornu. V pražském kostele sv. Šimona a Judy provedl polský soubor {oh!} Orkiestra Historyczna kompletní Biberovu sbírku dvanácti Sonatae tam aris quam aulis servientes, které byly určeny jak k provedení v chrámu, tak i u dvora.
Polský ansámbl se celé sbírky zhostil velmi zdařile. Podle potřeby jednotlivých sonát se měnilo obsazení, které v těch největších sestávalo z dvojice houslí, violy, dvou viol da gamba, violoncella, dvou clarin a cembala nebo varhanního positivu. V některých pak zůstaly jen sólové housle, někdy i s jednou clarinou, doprovázené několika dalšími nástroji. Hudebníci byli společně sehráni výborně a jejich hra byla ucelená i v brilantních tempech rychlých částí. Celkově byla tempa volena velmi kontrastně a vhodně tak dotvářela charakter jednotlivých sonát. Interpreti se snažili s hudbou pracovat po artikulační i dynamické stránce bohatě, i tak se však nevyhnuli určité monotónnosti programu. Sbírka totiž nebyla určena ke kompletnímu provedení a sonáty prostupuje Biberův kompoziční jazyk a charakteristické figury, jež se v nich opakují. Jejich interpretaci však kromě technické připravenosti nechyběla ani energičnost a přesvědčivost hry.
Rád bych zmínil několik hráčů, kteří nejčastěji hráli sólové party. Jednak to byla Martyna Pastuszka, houslistka a umělecká vedoucí souboru. Její hra byla skutečně precizní, technicky dokonalá a příjemně znělý tón se pojil s čistou intonací. Svoje sólové vstupy navíc zdobila velmi přirozeně znějící ornamentikou. Výteční byli také oba trumpetisté Marian Magiera a Paweł Gajewski. Zvuk jejich clarin byl plný a přitom jemný a dobře se pojil se smyčcovými nástroji. Hráli s pevnou intonační jistotou i v náročnějších sólových pasážích a velmi dobré byly také jejich trylky. Charakter hudby významně podporovala také Anna Firlus v bassu continuu, která střídavě hrála na cembalo a varhanní positiv. Její bohaté realizace číslovaného basu byly zajímavým oživením celkového zvuku. Dobře si také poradila se zvukem kopie francouzského cembala, nicméně Biberově hudbě by byl po zvukové stránce bližší německý nebo italský instrument. Po hudební stránce byl tento večer velmi příjemným zážitkem, který navíc nabídl zřídka uváděná díla jednoho z předních barokních skladatelů. Po dlouhých ovacích se {oh!} Orkiestra Historyczna s publikem rozloučila přídavkem v podobě Sonáty č. 1, kterou byl koncert zahájen.+++
===Hodnocení autora recenze: 90 %
Letní slavnosti staré hudby 2014
Od krčmy k oltáři
(Biberovy sonáty pro každý čas)
{oh!} Orkiestra Historyczna
– Martyna Pastuszka (housle, umělecké vedení)
– Adam Pastuzska (housle)
– Dymitr Olszewski (viola)
– Justyna Krusz (viola da gamba)
– Krzysztof Firlus (viola da gamba)
– Bartosz Kokosza (violoncello)
– Anna Firlus (cembalo, varhany)
– Marian Magiera (clarina)
– Paweł Gajewski (clarina)
30. července 2014 Kostel sv. Šimona a Judy Praha
program:
Heinrich Ignaz Franz von Biber: Sonatae tam aris quam aulis servientes
– Sonata C dur č. 1, C 114
– Sonata g moll č. 3, C 116
– Sonata C dur č. 4, C 117
– Sonata e moll č. 5, C 118
– Sonata F dur č. 6, C 119
– Sonata D dur č. 2, C 115
=přestávka=
– Sonata C dur č. 7, C 120
– Sonata G dur č. 8, C 121
– Sonata B dur č. 9, C 122
– Sonata g moll č. 10, C 123
– Sonata A dur č. 11, C 124
– Sonata C dur č. 12, C 125
přídavek:
Sonáta C dur č. 1, C 114
Foto archiv LSSH
