Hudební kurýr (28)
Vizualizace Stradivariho nástroje ve formátu 3D
Krátké video ukazuje vizualizaci vnitřku houslí Antonia Stradivariho „Benvenuti“, postavených v italské Cremoně v roce 1727. Třistašedesátistupňové ztvárnění interiéru nástroje bylo vyrobeno za použití skenů pořízených na vídeňské Micro-CT Lab.
Nadace firmy Volkswagen podporuje výzkum v archivu Richarda Wagnera
Sbírka Richarda Wagnera v Eisenachu je díky Volkswagen Foundation finančně zajištěna až do roku 2019. Nadace automobilové firmy Volkswagen vyčlenila 400.000 € na další výzkum „Oesterleinovy sbírky”. Projektový tým, vedený výmarskou profesorkou Helen Geyer, se věnuje výzkumu od roku 2012.
Více než dvacet tisíc objektů je považováno za druhou největší sbírku materiálů Richarda Wagnera na světě. Její fondy obsahují téměř dvě stě rukopisů a originálních dopisů, originální hrané partitury, plakáty, fotografie a výstřižky z novin. Jádrem archivu je knihovna s 5.500 knihami. Základní kámen sbírky položil rakouský průmyslník a vášnivý wagnerián Nicolaus Johannes Oesterlein (1841-1898). V roce 1895 prodal svůj archiv městu Eisenach.
Vídeňská státní opera v Japonsku
Vídeňská státní opera přilákala během svého japonského turné přibližně sedmnáct tisíc návštěvníků. V Tokiu a Jokohamě opera uskutečnila devět představení. Na programu byly tři scénická provedení Straussovy Ariadny na Naxu, Wagnerovy Valkýry a Mozartovy Figarovy svatby.
Za dirigentským pultem stáli dirigenti Marek Janowski, Ádám Fischer a Riccardo Muti. Byla to od roku 1980 devátá cesta Vídeňské státní opery do Japonska. Třísetčlenný tým zahrnoval sólisty, sbor, orchestr, technické pracovníky a vedení operního domu. Příští zahraniční cesta povede v únoru 2017 s operou Don Giovanni do Abu Dhabi.
Můžete být z hudby nemocní?
Britská organizace Help Musicians UK (HMUK) zveřejnila výsledky průzkumu, který provedla v rámci své kampaně Music and depression (Hudba a deprese). Řešení provedla University of Westminster a MusicTank. Průzkum zkoumal duševní problémy, kterým čelí hudebníci a osoby spjaté s hudebním provozem. Byla jim položena otázka: „Můžete být z hudby nemocní?”
Z 2.211 oslovených, kteří se průzkumu zúčastnili, 71 procent sdělilo, že s hudbou zažili úzkost a záchvaty paniky, a 65 procent uvedlo, že trpěli depresemi. To naznačuje, že hudebníci mohou být ve srovnání se širokou veřejností nemocní s třikrát větší pravděpodobností.
Respondenti to přisuzovali špatným pracovním podmínkám včetně potíží při udržení dostatečného příjmu a zaměstnání, dalšími příčinami podle nich byla nepravidelná pracovní doba, vyčerpání a nemožnost plánovat svůj čas a budoucnost.
Z výsledků také vyplynulo, že 54,8 procent respondentů má pocit, že existuje mezera v poskytování služeb pro hudebníky, a 46,6 procent by uvítalo specializovaný poradenský servis pro hudební umělce. Jednalo se o doposud největší průzkum svého druhu ve Velké Británii. Většina respondentů (66,2 procent) byla ve věku 18-35 let, s relativně rovnoměrným rozdělením žen a mužů (55,2 procent mužů, 43,9 procent žen). Největší skupinou respondentů byli hudebníci (39 procent) a pracovali v široké škále žánrů. Ostatní profese zahrnovaly DJ, hudební personál a také management.
„Výsledky tohoto průzkumu nejsou překvapením a ukazují obraz těch, kteří pracují v hudebním průmyslu,” řekl Richard Robinson, generální ředitel Help Musicians UK. Druhá fáze výsledků průzkumu bude zveřejněna na začátku roku 2017.
První detailní část výzkumu najdete zde .
Poslední cesta Berlínských filharmoniků se Simonem Rattlem do USA
Berlínská filharmonie odjela na své poslední severoamerické turné se svým šéfdirigentem Sirem Simonem Rattlem. Až do 25. listopadu vystoupí hudebníci na jedenácti koncertech v sedmi městech v USA a Kanadě. Na programu jsou díla Antona Weberna, Arnolda Schoenberga, Albana Berga, Johannese Brahmse, Gustava Mahlera a Pierra Bouleze. Úvodní koncerty se uskutečnily v Carnegie Hall v New Yorku 9. a 10. listopadu.
Šéfdirigent Simon Rattle opouští Berlinské filharmoniky po šestnácti letech v létě 2018. Jeho nástupcem se stane Kirill Petrenko (podrobně jsme o jeho loňské volbě informovali mimo jiné zde).
Behzod Abduraimov, nedávno koncertující v Praze, je hvězdou Carnegie Hall
Carnegie Hall a jeho hlavní pódium, Stern Auditorium, není obecně místem, kde mladí umělci mohou zahrát své sólové recitály. Se svými krémovými stěnami se zlacením a dvěma tisíci osmi sty červeným sametem čalouněnými sedadly je Carnegie Hall nejprestižnějším koncertním prostorem na světě. Je vyhrazena pouze zavedeným klavírním hvězdám jako jsou Lang Lang, Evgeny Kissin nebo Mitsuko Uchida.
17. listopadu zde vystoupil Behzod Abduraimov, šestadvacetiletý klavírista z Uzbekistánu. Předtím hrál svůj působivý recitál v malém Weill Recital Hall, jen s 268 sedadly. Tomuto koncertu o několik týdnů předcházel orchestrální debut s Valery Gergievem a Mariinským orchestrem.
V posledních letech nebylo pro umělce téměř možné, aby po Weill Recital Hall hned vystoupili ve Stern Auditoriu. Částečně i proto, že mohli vystoupit ve větším sále – Zankel Hall s kapacitou 600 sedadel, kde se nyní koná mnoho sólových recitálů.
Vedení Carnegie Hall se však rozhodlo vsadit na Abduraimova, který provedl ve velkém sále program složený z děl Bacha, Schuberta, Balakireva, Prokofjeva a Beethovena.
Jubilejní koncertní turné Gidona Kremera a souboru Kremerata Baltica v roce 2017
V rámci celosvětového výročního turné k oslavě dvacátého výročí souboru Kremerata Baltica vystoupí příští rok orchestr společně s Gidonem Kremerem v různých městech v Evropě, Severní Americe a Asii. Celkem padesát měst ve Francii, Itálii, Velké Británii, Německu, Belgii, Nizozemsku, Švýcarsku, Rusku a Pobaltí nabídne příležitost zažít brilanci souboru a jeho zakladatele. V Německu Kremer a jeho mladí chráněnci vystoupí s jeho dlouholetou hudební partnerkou Marthou Argerich. Rovněž na koncertech představí nastupující generaci mladých sólistů. Doprovodí klavíristu Lucase Débargua a houslistku Claru-Jumi Kang.
Tak vyučoval Paul Tortelier v roce 1974 Elgarův Violoncellový koncert
Kniha pro pedagogy a studenty
Lost Secrets of Master Musicians: A Window Into Genius – Průkopnický pohled do světa „klasické” hudby. David Jacobson propojuje své pedagogické zkušenosti z Curtis Institute of Music se snahou pochopit, jak umělci jako například Jascha Heifetz, Nathan Milstein, Vladimir Horowitz či Glenn Gould dosáhli bezkonkurenční úrovně v hudebním výrazu a technické dovednosti. Jaké byly jejich „tajné” techniky a hudební postřehy?
více zde
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
