Hudební kurýr

  1. 1
  2. 2
Vydání číslo 44. Letmý pohled na události ze světa klasické hudby, k nimž došlo v první polovině července 2017: 11 faktů o skladateli, dirigentu a klavíristovi Leonardu Bernsteinovi. Obří varhany, větší než v Elbphilharmonii, byly inaugurovány v Neubrandenburgu. Sedm orchestrů udělilo Herbertu Blomstedtovi k jeho 90. narozeninám titul čestný dirigent. Bezprecedentní skandál: Velké divadlo v Moskvě zrušilo balet o Nurejevovi. Sony Music bude znovu lisovat LP desky. Riccardo Muti v Teheránu: koncert s íránskými hudebníky. Policie zastavila koncertní turné Petrohradského komorního orchestru. Video ze zákulisí Met.
Leonard Bernstein (zdroj commons.wikimedia.org / foto Al Ravenna, World Telegram)


11 faktů o skladateli, dirigentovi a klavíristovi Leonardu Bernsteinovi

1. Leonard Bernstein, i když se narodil a vyrůstal v USA, pocházel ze židovské rodiny přistěhovalců z Rovna v dnešní Ukrajině.
2. Narodil se ve skutečnosti jako Louis Bernstein 25. srpna 1918 v Lawrence, stát Massachusetts, ale ve věku šestnácti let si změnil křestní jméno na „Leonard“.
3. Průlom v jeho kariéře nastal po provedení Schumannovy předehry Manfred a Dona Quijota Richarda Strausse v Carnegie Hall v New Yorku v roce 1943, kdy zastoupil nemocného Bruno Waltera.
4. Jeho muzikál 1600 Pennsylvania Avenue nese jako jméno adresu Bílého domu ve Washingtonu D.C., děj se tamtéž odehrává a zaměřuje se na složité vztahy černých a bílých obyvatel.
5. Svoji první symfonii dokončil Leonard Bernstein v roce 1943 pod názvem Jeremiah, čímž zdůraznil svůj židovský původ. Věnoval ji svému otci.
6. Považoval se především za skladatele „klasické hudby“, i když je dnes primárně známý díky populární hudbě a muzikálům.
7. S koncerty pro mladé Young People’s Concerts měl Bernstein vlastní televizní show, která významně přispěla k hudebnímu vzdělávání mladých lidí ve Spojených státech.
8. Během svého života byl velmi žádaným umělcem i za hranicemi USA. V roce 1953 byl prvním americkým dirigentem, který dirigoval v La Scale v Miláně. V roce 1959 Bernstein poprvé vystoupil na festivalu v Salcburku, v roce 1966 debutoval ve Vídeňské státní opeře. V roce 1987 založil i mezinárodní Orchestrální akademii hudebního festivalu ve Schleswig-Holsteinu, která pokračuje dodnes.
9. U příležitosti pádu Berlínské zdi v roce 1989 provedl Bernstein Beethovenovu 9. symfonii v Berlíně a z Ódy na radost učinil „Ódu na svobodu“. Jeho vysvětlení: „Jsem si jist, že Beethoven by s námi souhlasil.“
10. Svůj poslední koncert dirigoval Leonard Bernstein v roce 1990 v Tanglewood s Boston Symphony Orchestra. Na programu byly Four Sea Interludes Benjamina Brittena a 7. symfonie A dur Ludwiga van Beethovena.
11. Bernstein měl v roce 1992 dirigovat novoroční koncert Vídeňských filharmoniků, ale zemřel dne 14. října 1990 ve věku dvaasedmdesáti let na akutní srdeční selhání v důsledku onemocnění rakovinou.


Obří varhany, větší než v Elbphilharmonii, byly inaugurovány v Neubrandenburgu

Varhany jako dárek ke svým sedmdesátým narozeninám si dal podnikatel z Neubrandenburgu. Tento nástroj je větší než v Labské filharmonii v Hamburku. Přibližně dva miliony eur drahý instrument je darem podnikatele Günthera Webera městu. Varhany jsou dvanáct metrů vysoké a osm metrů široké, mají 2.852 píšťal a 70 rejstříků a jsou považovány za jeden z největších nástrojů v severním Německu. Jsou to první varhany, na jejichž výstavbě se podíleli dva přední stavitelé varhan – Schuke z Berlína a Klais z Bonnu. Společně nástroj navrhli, postavili a naladili. Impozantní chrám Marienkirche při požáru 29. dubna 1945 kompletně vyhořel. Od té doby téměř padesát let stál jako ruina v centru města. V roce 2001 se stal koncertním auditoriem s 851 místy.

Marienkirche Neubrandenburg (zdroj orgelbau-klais.com)


Sedm orchestrů udělilo Herbertu Blomstedtovi k jeho 90. narozeninám titul čestný dirigent

Jeho vystoupení nebudí rozruch, ale v hudebním světě jsou vždy velkou událostí. Když dirigent Herbert Blomstedt v Evropě nebo v zámoří stane před orchestrem, můžete cítit podobné napětí mezi hudebníky a diváky. Velmistr dirigentského cechu se 11. července dožil devadesáti let, přesto jsou jeho interpretace stále stejně svěží. „Herbert Blomstedt je jedním z mála dirigentů, kteří se nadále rozvíjejí po celý život,“ říká drážďanský violoncellista Bernward Gruner.

Herbert Blomstedt (zdroj commons.wikimedia.org / foto Alexander Böhm)

Herbert Blomstedt přišel do Drážďan v roce 1975 a zůstal po dobu deseti let. Že převzal východoněmecký orchestr před pádem Berlínské zdi, byla velká senzace. Svým způsobem vedení orchestru si vysloužil nejvyšší respekt. Blomstedt se narodil v roce 1927 ve Spojených státech švédským rodičům – kazateli a klavíristce. Hudbu studoval ve Stockholmu, nejprve hru na housle a později dirigování – mimo jiné s Leonardem Bernsteinem. V roce 1954 debutoval Blomstedt se Stockholmskou filharmonií. Od roku 1998 do roku 2005 působil ve funkci „Gewandhauskapellmeistera“ v Lipsku – jako již osmnáctý následovník Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Jeho dalšími působišti byly mimo jiné San Francisco Symphony Orchestra, NHK Tokyo, Bamberger Symphoniker, Norrköping Symphony Orchestra, Danish National Radio Symphony Orchestra.


Bezprecedentní skandál: Velké divadlo v Moskvě zrušilo balet o Nurejevovi

Pro ruského režiséra Kirilla Serebrennikova a tanečníky ve Velkém divadle v Moskvě to byl šok. V pondělí zvládli vzrušující generální zkoušku baletu Nurejev o sovětské hvězdě, tanečníku Rudolfu Nurejevovi (1938–1993).  Další den vedení divadla světovou premiéru naplánovanou na úterý zrušilo.

„Nemám slov,“ napsal na Instagram zdrcený tanečník Vladislav Lantratov. „Bolšoj těatr nekončí sezonu nejočekávanější premiérou, ale bezprecedentním skandálem,“ kriticky komentovaly moskevské noviny Novaja Gazeta. Představení nebylo zralé k provedení, řekl generální ředitel Vladimír Urin. Ale důvody mohou být jinde: V představení Nurejev se sešlo vše, co v současné době mohlo urazit ortodoxní konzervativní a nacionalistické ruské kulturní politiky i prezidenta Vladimira Putina. Politická intervence se zde vyskytovala také dříve. V roce 1930 byl zakázán balet Šroub Dimitrije Šostakoviče. Později se sovětské ministryni kultury Jekaterině Furzevě nelíbil tragický konec Labutího jezera – v choreografii Jurije Grigoroviče.

  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář