Hudební salon na Letních slavnostech přinesl úpravy klasiků i málo známou polskou hudbu

Wrocławska Orkiesta Barokowa je polským souborem staré hudby, který se těší zázemí veřejné kulturní instituce (stejně jako například NFM Filharmonia Wrocławska je součástí organizace Narodowe Forum Muzyki), což je v tuzemských poměrech nebývalé. Soubor se věnuje nejen hudbě barokní, ale též historicky poučené interpretaci hudby klasicistní, romantické a příležitostně i pozdější, a to se zvláštním důrazem na polské autory. Vystupuje i jako komorní uskupení – a právě takto se představil na koncertě v letním refektáři Strahovského kláštera v rámci Letních slavností staré hudby. Šest jeho hráčů na smyčcové nástroje, včetně uměleckého vedoucího a violoncellisty Jarosława Thiela, v proměnlivé pětičlenné či šestičlenné sestavě doplnil jako host člen ansámblu Collegium Marianum Andreas Torgersen.

Soubor přivezl relativně neobvyklý program. Úpravy pro různé nástroje se na konci 18. století a dále významným způsobem podílely na dobové popularitě takových děl, jako jsou opery Wolfganga Amadea Mozarta. Vznikaly a vydávaly se též transkripce a úpravy skladeb komorních. Jak i titul koncertu napovídá, namnoze byly určeny pro „hudební salon“, nikoli pro koncertní uvádění.

Jako první soubor zahrál úpravu předehry opery Figarova svatba pro smyčcové kvinteto od pražského kněze a skladatele Kajetána Vogla, jejíž opis údajně vlastnil i sám Mozart. Zazněla v energickém podání a rychlém tempu, avšak s nepřesnostmi. Navíc první housle Bartłomieje Fraśe byly poněkud zvukově upozaděny. Trochu rozporuplně působila i Beethovenova Sonáta F dur, op. 5, č. 1 (původně určená violoncellu a klavíru), kterou ve třicátých letech 19. století pro smyčcové kvinteto upravil a vydal Beethovenův žák Ferdinand Ries. Rozepsání partů pro pět nástrojů přináší jistou nevyváženost. Bez ohledu na celkový dramaturgický koncept se vtírala otázka, zda by přece jen nebylo lepší nechat skladbu zaznít v originální verzi (Jaroslaw Thiel ji pozoruhodným způsobem před několika lety natočil), popřípadě zařadit na program například Beethovenův Smyčcový kvintet C dur, op. 29 či některé z autorských přepracování vlastních skladeb pro smyčcové kvinteto. Provedení se každopádně vyznačovalo bohatou agogikou, výrazovostí a vzruchy, které patří k romantické interpretaci, což bylo jeho největší devízou.

Celkově mnohem lepší dojem zanechala druhá polovina koncertu. Instrumentální úprava árie Figara Non più andrai farfallone amoroso přinesla vtipné odlehčení. Nejzajímavější a posluchačsky objevnou položkou programu pak byl smyčcový sextet Es dur Ignace Felikse Dobrzyńkého. Dobrzyński studoval u Józefa Elsnera ve Varšavě, kde strávil většinu života a stal se významnou postavou tamějšího hudebního dění. Jeho díla však byla uváděna např. též v Lipsku či ve Vídni. Sextet je melodicky bohatá a efektní skladba, která hrdě přiznává národní inspirace. Od polských hudebníků se jí dostalo kongeniální interpretace. Velmi působivá byla zejména třetí část Elegia se střídáním vyšších a nižších smyčců v jemném pianissimu, jakož i brilantní finále.

Publikum zde mělo rozhodně důvody ke spokojenosti, které v rozporu s konvencí dávalo průchod potleskem mezi větami. Dojmu z koncertu napomohl i genius loci. Přestože Letní refektář Strahovského kláštera je ryze barokním sálem, ukázalo se, že svědčí i hudbě výrazně mladší.

Letní slavnosti staré hudby zavítají mj. ještě do kostela sv. Šimona a Judy, Trojského zámku a po letech též do Míčovny Pražského hradu. Na programu koncertu 24. července bude německá hudba 17. století v podání souboru Capella de la Torre a sólistky Hany Blažíkové. Dále pětadvacátý ročník festivalu, jehož letošním tématem jsou sny, nabídne večery věnované portugalské a španělské hudbě. Zakončí jej 6. srpna Händelova pastorální opera Acis a Galatea v Divadle ABC v podání Collegia Mariana se sólisty Helenou Hozovou, Vojtěchem Semerádem, Ondřejem Holubem, Romanem Hozou, Tomášem Lajtkepem a souboru Buchty a loutky.

Hodnocení autora recenze: 70%

Le Salon de musique
18. července 2024, 19:00 hodin
Letní refektář Strahovského kláštera, Praha

Program:
Wolfgang Amadeus Mozart (upr. pro smyčcové kvinteto Kajetán Vogl): Ouverture (Le nozze di Figaro, KV 492, Národní muzeum – České muzeum hudby, sbírka rodu Clam-Gallasů)
Ludwig van Beethoven (upr. pro smyčcové kvinteto Ferdinand Ries): Sonáta F dur, op. 5, č. 1. (Adagio sostenuto – Allegro – Rondo. Allegro vivace)
 Wolfgang Amadeus Mozart (upr. pro smyčcové kvinteto Kajetán Vogl): Non più andrai farfallone amoroso (Le nozze di Figaro, KV 492, Národní muzeum – České muzeum hudby, sbírka rodu Clam-Gallasů)
Ignacy Feliks Dobrzyński: Symčcový kvartet Es dur, op. 39 (Allegro moderato ed espressivo – Menuetto. Allegro – Elegia. Andante espressivo e sostenuto – Finale. Allegro vivace)

Účinkující:
Wrocławska Orkiesta Barokowa – sólisté
Bartłomiej Fraś, Vida Bobin-Sokołowska – housle
Dominik Dębski, Andreas Torgersen j.h. – viola
Bartosz Kokosza – violoncello
Janusz Musiał – kontrabas
Jarosław Thiel – violoncello, umělecký vedoucí