Hvězdní skladatelé předali své zkušenosti na Composers Summit Prague

Bezmála týdenní program Composers Summit Prague 2023, jehož organizaci si za podpory mnoha významných institucí a firem vzala pod svá křídla česká hudebně-produkční společnost Soundsgate, s.r.o., otevřel v pátek 14. dubna 2023 koncert v Obecním domě. V tento večer, nazvaný příhodně „Hvězdy hollywoodské hudby na jednom pódiu“, měli návštěvníci možnost vyposlechnout nejen celou řadu skladeb z různých oblastí audiovizuální tvorby, ale také vidět, až na výjimky, jejich autory přímo na pódiu, s taktovkou v ruce.

Koncert byl tedy poměrně unikátní záležitostí, a to i pro některé zmíněné tvůrce, kteří dle vlastních slov dirigovali orchestr vůbec poprvé. Ponechme stranou drobné problémy, které tento riskantní počin způsobil. I přes očividnou nervozitu několika premiérových dirigentů Český národní symfonický orchestr podržel své méně zkušené kolegy a nenechal se výrazně ovlivnit občasným chybějícím nástupem, nepřesným taktovacím schématem nebo méně čitelnou změnou tempa. Koncert byl skutečně mimořádný, plný energie, vysoké interpretační úrovně a hudby, která obvykle na tuzemských koncertech filmové hudby nebývá uváděna, snad s výjimkou Hedvičina tématu (Hedwig’s Theme) z prvního dílu Harryho Pottera. To bylo zvoleno jako vstupní číslo koncertu a dirigoval jej Conrad Pope, elitní orchestrátor, skladatel a producent spolupracující s takovými ikonami jako John Williams, Alexandre Desplat, Howard Shore a mnohými dalšími.

Kromě Conrada Popea pak své skladby či orchestrace uvedli (buď osobně, nebo v zastoupení dirigenta Jana Kučery) Nan Schwartz, oscarový skladatel Mychael Danna, Harry Gregson-Williams, Paul Kevin Joyce, Jeff Beal, Logan Jones, Chris Egan, mistr hudby k filmovým hororům Christopher Young, nadějný polský skladatel Antoni Komasa-Łazarkiewicz a také zástupci české filmové a herní hudby Dominik Svoboda, Tomáš Živor a v neposlední řadě také Elia Cmíral, který má za sebou úspěšnou spolupráci se zahraničními produkcemi, včetně Hollywoodu. Všichni zmínění pak v následujících dnech summitu sdíleli své skladatelské, producentské a vůbec životní zkušenosti s účastníky workshopů, stejně jako na přednáškách a besedách s názvem „Reflex Talks“. Tyto výukové a diskuzní akce byly letos v drtivé většině realizovány v prostorách Staroměstské radnice.

Mistrovské třídy vždy zahajovaly denní program. Probíhaly paralelně ve dvou konferenčních místnostech situovaných v nejvyšších patrech radnice a byly vždy zacílené na určité téma, respektive zadání. Aktivní účastníci se totiž předem registrovali na vybrané masterclassy a obdrželi s několikadenním předstihem propozice. Ty většinou obsahovaly krátké úryvky filmů a stručný průvodní dopis s pokyny, případně jinou formu zadání, což se týkalo například workshopů vedených Conradem Popem a Nan Schwartz či odborníky na herní sound design Maclainem Diemerem a Adamem Sporkou. Vytvořené krátké kompozice účastníků pak byly předmětem hodnocení a zpětné vazby od skladatelů vedoucích danou třídu. Cenné byly v tomto případě samozřejmě také plenární diskuze, do kterých se zapojovali ostatní účastníci, včetně možnosti přímého srovnání různých tvůrčích přístupů k jednomu tématu/filmovému úryvku.

Jedinečný masterclass, naplánovaný na celý pondělní půlden, se odehrával v prostorách nahrávacího studia Českého rozhlasu. Pod vedením renomovaného skladatele a dirigenta Chrise Egana byli za asistence Conrada Popea účastníci seznámeni s problematikou studiového nahrávání a obecnými pravidly pro práci s orchestrem. Úvodní teoretický výklad doplnilo nahrávání skutečného orchestru, při němž se předem rozdělené skupiny přítomných střídaly v nahrávací místnosti a v režii studia. Ačkoli byl záznam ryze demonstrační a výukový, vše probíhalo v reálných podmínkách, což představovalo nevšední zážitek jak pro návštěvníky studiovým prostředím nepolíbené, tak pro ostřílené hráče audiovizuální tvorby.

Zbylé lekce, přednášky a besedy byly vždy věnovány vybraným osobnostem a tématům nejen z oblasti tvorby, ale také spolupráce různých tvůrčích profesí, filmové produkce, profesionální přípravy skladatele, marketingu apod. V průběhu summitu byly naplánované také tzv. Special Events, v rámci kterých vystoupil i zmíněný Harry Gregson-Williams, renomovaný hollywoodský skladatel, kterému byl mentorem sám Hans Zimmer a který se podepsal pod filmy jako Armageddon, Shrek, Letopisy Narnie, Království nebeské, X-Men Origins: Wolverine nebo Marťan. Gregson-Williams zaměřil svoji mimořádnou přednášku v Prague Marriott Hotel na tvůrčí přístupy, spojení klasické skladatelské práce s moderními technologiemi, experimenty ve filmové hudbě, a to vše na základě ukázek z vlastního hudebně-filmového portfolia. Vedle své pokročilé technologické gramotnosti také přítomným dokázal, že je vzdělaným hudebníkem a velmi zručným hráčem na klavír.

Pokročilými instrumentálními dovednostmi se ostatně mohou pyšnit i další z pozvaných hostů. Druhý Special Event připadl na pondělní večer a proběhl v prostorách pražského kina Přítomnost. Po plánované diskuzi ze série Reflex Talks byl dán prostor živé produkci a plánované jam session. Kromě rezidentních muzikantů se na pódiu blýskli kromě jiných také hvězdní hosté summitu Jeff Beal, jakožto jazzman a vynikající trumpetista, a Chris Egan, který předvedl své umění jazzové improvizace na klávesové nástroje.

Úterní večer se nesl ve znamení druhého orchestrálního koncertu v Obecním domě. Tentokrát se však hudba koncentrovala na dvě v rámci summitu zřejmě neskloňovanější jména, a to již několikrát zmíněného Harryho Gregsona-Williamse a Mychaela Dannu. Pódium opět patřilo Českému národnímu symfonickému orchestru. Tentokrát jej však doplnil i sbor, který místy fungoval jako svébytná vokální složka, jindy zase jako integrovaná zvuková součást orchestrálního zvuku dobarvující jednotlivé pasáže vokalízami. Gregson-Williams, který si získal publikum už svým úvodním slovem v lámané češtině, se stejně jako v případě úvodního koncertu ujal dirigování svých částí, hudbu Mychaela Danny pak řídil Adam Klemens.

Koncert byl možná díky menší koncentraci děl různých dirigujících skladatelů posluchačsky přívětivější. Přeci jen, snaha o vměstnání všech významných hostů summitu do jednoho večera je sice záslužná, ale klade velké nároky i na zkušené koncertní návštěvníky. Na plátně zakrývajícím varhanní dominantu Smetanovy síně se navíc při úterním koncertu objevovaly nejen animované výstřižky scén konkrétních filmů, což bylo typické i pro úvodní koncert, ale také reálné sestřihy filmových scén. Je ovšem pravdou, že každé takové promítání může být v rámci koncertů filmové hudby kontraproduktivní. Vizuální stimul totiž bývá vždy dominantním a odvádí pozornost od živé hudební produkce. Na druhou stranu však může být také výhodou mít vizuální podporu ve chvílích, kdy samotná hudba není bez obrazového kontextu náležitě efektní.

To se stalo například u Dannovy suity z filmu Moneyball, která je svým minimalistickým zpracováním sice filmově naprosto funkční, ale koncertně méně vhodná. Přímým srovnáním obou tvůrců mohla v mysli mnohých přítomných vytanout otázka, jestli by si Gregson-Williams také za svoji hudbu nezasloužil Cenu Akademie jako jeho kolega. Výběr hudby totiž nejednou stavěl do kontrapozice Dannovy intimnější, komornější kompozice s Williamsovými vokálně-instrumentálními díly s často monstrózními závěry (bráno v tom nejlepším slova smyslu). Poučenější posluchačstvo si je ale jistě dobře vědomo toho, že filmový doprovod není stavěn jen na atraktivitě, ale především na specifických funkcích v rámci celého audiovizuálního díla, kde jednoduché a hudebně nenápadné řešení leckdy funguje nejlépe. Je to tedy spíše otázka výběru takových částí soundtracku, které jsou smysluplné při samostatném poslechu.

Počínaje úterní mistrovskou třídou a přednáškou Maclaina Diemera, skladatele působícího na poli počítačových her a interaktivních médií, se program summitu čím dál více ubíral právě cestou herní hudby a souvisejících oblastí. Značná pozornost zde byla věnována tvorbě vůdčí české herní společnosti Bohemia Interactive a jejím členům, z nichž dominují zejména Jaroslav Beck a Tomáš Oliva. Problematice herní hudby a sound designu pak byla věnována velká část čtvrtečního programu nazvaného „Bohemia Interactive Music Tech & Gaming Zone“.

Celý summit uzavřel koncert v pražském Jazz Docku za přítomnosti účastníků i přednášejících. Zazněla premiérová skladba Guillauma Cochard-Lemoina, dále si pro tento večer připravil Jeff Beal klavírní recitál a prostor dostalo také a cappella uskupení Skety a projekt Develooper skladatele Petra Wajsara.

Je třeba poděkovat zejména organizačnímu týmu a všem podporujícím institucím a společnostem za to, že našly odvahu a sebraly dostatek sil k vytvoření něčeho, co je bezpochyby unikátem nejen v naší domovině. Zájem a nadšení silné základny stoupenců a tvůrců filmové, televizní a herní hudby dává tušit, že se z této akce stane tradice, která bude každým rokem nabývat na významu, a že se tedy máme i v dalších letech na co těšit.