V malebném prostředí Břeclavska, posetém architektonickými připomínkami rodu Lichtenštejnů a v tomto čase prodchnutém melancholickou atmosférou přicházejícího podzimu, se letos již pošesté rozezněl Lednicko-valtický hudební festival. Prezentoval se řadou osmi koncertů, proložených přednáškami, jejichž hlavní téma představovalo dílo Antonia Vivaldiho, od jehož úmrtí uplynulo v tomto roce dvě stě osmdesát let. Jako jednu z hudebních lahůdek zařadil festival před svým závěrem 15. října novodobé uvedení jeho opery Il Farnace (RV 711), jež vznikla na libreto italského básníka Antonia Marii Lucchiniho. Svou premiéru mělo v této podobě zmiňované představení již v červenci na Letní scéně Hudební a taneční fakulty AMU v Praze v rámci festivalového cyklu Bohemia 2021, avšak jeho uvedení ve Valticích, spjatých úzce s rodem Lichtenštejnů, ještě významněji odhalilo vazbu k českému prostředí.
Umělecký soubor Musica Florea pod uměleckým vedením svého dirigenta Marka Štryncla přinesl svým vystoupením do Lednicko-valtického hudebního festivalu oživení 290 let staré opery, jež patří k Vivaldiho nejpopulárnějším. Její inscenace následovala po dlouhém a pečlivém studiu existujících pramenů. Z pěti dochovaných verzí vybral dramaturg festivalu Eduardo García Salas verzi pavijskou, neboť vznikla na objednávku Josefa Jana Adama z Lichtenštejna, jež měl ve Valticích své sídlo a jež zde také strávil poslední dny svého života.
Dramatický děj opery serii z 18. století, který je plný vášně, lásky a bojů o moc, se odvíjí doprovázen neméně dramatickou hudbou a exponovanými pěveckými čísly. Pontský král Farnace, poražený římským vojevůdcem Pompeem, chce zvolit raději dobrovolnou smrt společně s manželkou Tamiri a malým synem, než aby přistoupil na ponížení ze zajetí. Jeho život se stává centrem zájmu Tamiriiny matky Berenice, jež chová ke svému zeti silnou nenávist, a Farnaceho milující sestry Selindy, která chce naopak svého bratra a jeho rodinu zachránit, a proto svede a znepřátelí římského prefekta Aquilia a kapitána vojsk Giladeho. Změť protichůdných intrik, nástrah a patetických výstupů přesto nakonec vyústí ve šťastný konec, jež je v hudební linii podtržen brilantním finálním kvartetem.
Celý realizační tým, který se podílel na přípravě opery, měl mezinárodní obsazení. Režie a choreografie se ujala Andrea Miltnerová (GB), scénografii připravili Václav Krajc a Jiří Bláha, kostýmy navrhl Christopher Vinz (GB). Festivalový dramaturg a asistent režie Eduardo García Salas, jež společně s Markem Štrynclem připravil podklady pro celou operu a jež patří k zasvěceným znalcům díla Antonia Vivaldiho, je španělského původu. Mezi převážně českým pěveckým obsazením se zaskvěla katalánská mezzosopranistka Marta Infante (Tamiri) a vystoupil zde také maďarský tenorista s přesvědčivým projevem Zoltán Megyesi (Farnace).
Všichni zpěváci včetně představitelek sopránových rolí Michaely Šrůmové v roli Berenice a Zuzany Kopřivové jako Gilade podali suverénní výkon a náročné party přednesli s lehkostí a nadhledem. „Hlasové gurmány“ potěšila navíc vysoká kultivovanost hlasového projevu, s jakou předvedla své umění již zmiňovaná mezzosopranistka Marta Infante, která mohla bolestnou roli matky, chránící dítě před usmrcením, ztvárnit s hlubokým prožitkem na jevišti také díky své dceři Victorii Novák Infante, jež v opeře představovala jejího syna. Vysoce hodnotím kultivovanost, obohacenou o péči o detail a měkkost tónu, také u mezzosopranistky Kamily Mazalové, vystupující v tessiturou nelehké mužské roli Pompea, a tenoristy Martina Javorského, jež ztvárnil postavu Aquilia. Nutno dodat, že celkovému vyznění mezzosopránových pěveckých partů, ač oběma jejich interpretkami bravurně zvládnutých, by pomohla drobná změna v obsazení obou rolí, neboť lyrický projev Kamily Mazalové by mnohem lépe vynikl v ženské postavě Selindy a dynamickému naturelu Sylvy Čmugrové by naproti tomu více odpovídala dramatická postava Pompea.
Celkový dojem představení však byl unikátní a celý soubor působil jako jeden harmonicky pulzující organismus. Pěvecké party byly protkány skvělými tanečními čísly v podání Lenky Breeding, Romany Konrádové a Kláry Suldovské a zpěváci i tanečníci důsledně dbali na detailně propracované barokní pózy a gesta. Pocit autentičnosti ještě podtrhovaly barvité pompézní kostýmy a místní dřevěné posuvné divadelní kulisy a horizonty. Přestože soubor Musica Florea vystupoval ve Valticích v menším obsazení, jeho energický instrumentální podklad tuto pestrost barev, zvuků, vjemů a emocí dokonale zcelil. Společně s jedinečnou atmosférou valtického zámeckého divadla, jež v sobě spojuje vznešenou originalitu s intimitou prostoru, tak představení navodilo dojem barokního hudebně-divadelního ohňostroje, který byl přesvědčivým dokladem faktu, proč bylo považováno za jeden z vrcholů letošního Lednicko-valtického hudebního festivalu.
Lednicko-valtický hudební festival
Antonio Vivaldi: Il Farnace
15. října 2021, 19:00 hodin
Zámecké divadlo Valtice
Musica Florea (Česká republika)
Marek Štryncl, hudební nastudování & dirigent
Andrea Miltnerová (GB), režie & choreografie
Václav Krajc & Jiří Bláha, scénografie
Eduardo García Salas (ES), asistent režie & hudební dramaturgie
Kateřina Ďuricová, světelný design
Christopher Vinz (GB), kostýmy
