Index kulturnosti ukazuje, že Češi utrácí méně za kulturu

Pravidelný průzkum Kanceláře Kreativní Evropa, realizovaný již třetím rokem, se letos zaměřil nejen na to, kolik času Češi věnují kultuře, ale také na vztah mezi kulturou a veřejným děním. Dvě třetiny Čechů podle něj věří, že kultura by měla reagovat na aktuální společenské události. Tento názor sdílí více než 70 % lidí ve věku 18 až 35 let, zatímco u respondentů ve věku jejich rodičů je podpora o více než deset procentních bodů nižší. V průměru však Češi vynaloží za kulturu jen 323 korun měsíčně, méně než v minulém roce.

„Kultura má jedinečnou schopnost reagovat na různé situace ve veřejném životě. Slouží jako most mezi lidmi rozdílných názorů. V dnešní době, kdy se společnost polarizuje, může právě kultura sehrát zásadní úlohu ve zprostředkování veřejného dialogu,“ vysvětluje Magdalena Müllerová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura. 

Kultura, věc veřejná

Index kulturnosti ukázal, že právě mladí Češi si nejvíce uvědomují význam členství v Evropské unii pro rozvoj kultury. U generace do 26 let to platí pro více než 70 % dotazovaných, zatímco u respondentů ve věku nad 45 jde pouze o 54 %.

„Program Kreativní Evropa Kultura má jednoznačně pozitivní vliv na rozvoj kultury v Čechách. Přináší nová témata do tvorby, umělkyně a umělci mají řadu příležitostí k zajímavé mezinárodní spolupráci“, přibližuje Müllerová program Evropské unie. „Kreativní Evropa MEDIA již více než 20 let podporuje český audiovizuální průmysl. Jednotlivci i organizace z něj získali už téměř 50 milionů eur,“ doplňuje Vladimíra Chytilová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa MEDIA.

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že téměř dvě třetiny Čechů vnímají, že politika může ovlivňovat podmínky v kultuře. „Politické změny se mohou zásadně podepsat nejen na financování kulturních institucí a projektů, ale rovněž na tvůrčí svobodě samotných umělců. Politické změny mají tedy v širším kontextu přímou souvislost s podobou kultury a umělecké činnosti v daném státě, což se samozřejmě přímo dotýká celé společnosti,“ zdůrazňuje Chytilová.

S názorem, že změna politického směřování může mít dopad na podmínky v kultuře, více souzní opět mladší generace, kde s ním souhlasí 7 z 10 mladých Čechů.

Kultura, věc subjektivní

Z aktuálních dat vyplývá, že 66 % Čechů napříč generacemi si přeje, aby kultura reagovala na současné dění. Letošní Index kulturnosti rovněž zkoumal, jak Češi vnímají hlavní úlohu kultury. Polovina respondentů se shodla, že kultura má schopnost spojovat rozdělenou společnost. Necelá čtvrtina dotazovaných věří, že kultura by měla přinášet nové pohledy na aktuální témata, zatímco více než dvě třetiny ji vnímají spíše jako formu odpočinku, která nemusí reflektovat společenské problémy.

Češi omezují výdaje za kulturu

Ačkoliv je ekonomická situace nyní stabilnější než v předchozích letech, Češi oproti minulému roku na kultuře šetří. V průměru za ní vynaloží 323 korun měsíčně, což je oproti loňsku pokles o 23 %. „Přibylo však nadšenců, kteří na kulturu vynakládají vyšší řády tisíců. Více než 10 000 korun ročně za kulturu či umění utratí o pět procent více respondentů než v loňském roce,“ komentuje výsledky Müllerová.

Průzkum rovněž ukázal, že 61 % Čechů souhlasí s tím, aby se kultura podporovala z veřejných zdrojů i v době ekonomické krize.

 Přesun od televizních obrazovek

Návštěvnost kulturních institucí, jako jsou divadla, galerie či muzea, se oproti loňskému roku téměř nezměnila. Češi nejčastěji navštěvují hrady a zámky, kam alespoň jednou ročně zavítají tři čtvrtiny populace. Polovina Čechů si alespoň jednou za rok zajde do kina a do muzea či galerie. Na koncert populární hudby se alespoň jednou ročně vydá 48 % Čechů a do divadla zamíří 46 % z nich.

Téměř polovina všech dotazovaných v průzkumu souhlasila s tím, že kultura dokáže spojovat rozdělenou společnost.