Jak se bude umělcům zpívat a hrát ve SmetaNOVÉM sále?

Nově zastřešený sál, kde bude festival Smetanova Litomyšl příští sobotu slavnostně zahájen, vznikl podle návrhu architekta Josefa Pleskota a scénografa a technického ředitele festivalu Davida Baziky. Předchozí zastřešení, které se poprvé objevilo v roce 1996, muselo být před rekonstrukcí zámku na žádost památkářů sneseno. Otázka, jak dosáhnout svolení Národního památkového ústavu k novému sálu, trápila vedení festivalu, v jehož čele stojí Michal Medek, několik měsíců. Povolení přišlo v červnu 2024, nastaly přípravné práce a veřejná zakázka byla 31. prosince 2024 vyhlášena. Pět měsíců tvrdé práce stačilo na to, aby se vyrobila celá konstrukce, provedl se archeologický výzkum, vybetonovala základna pro pódium a připravila se veškerá jevištní technika.

O+

Nebyla to však jediná věc, která lidem z festivalu dělala vrásky na čele. Ještě před započetím prací bylo nutno vyřešit financování nové stavby. Náklady na ni činily sto milionů korun, veřejné peníze z rozpočtu Ministerstva kultury ČR, Pardubického kraje a města Litomyšl však pokrývaly necelou třetinu. Dosavadních devadesát procent potřebných financí postupně festival získal jednak díky štědrosti z řad jednotlivců, jednak díky nezměrnému osobnímu nasazení významných manažerů velkých firem, kteří sami přispěli nemalými částkami, ale přesvědčili i další instituce a firmy, aby festivalu pomohly. Velkou vzpruhou pro shromažďování prostředků byl zájem veřejnosti o adopci sedadel v novém sále.

Moderní sál, který v některých parametrech předčí i Rudolfinum

Základním architektonickým východiskem byla podle Josefa Pleskota snaha propojit renesanční architekturu zámku s podobou nového sálu a dosáhnout dobré akustiky a viditelnosti. Bylo třeba nejen promyslet ideální parametry jeviště a orchestřiště (pódium 23 krát 15 metrů je prostornější než v Rudolfinu), ale i umístit na nádvoří o půdorysu 30 krát 30 metrů konstrukci, která ponese posuvnou střechu s motory. V případě nepříznivého počasí se střecha nad hledištěm může otevřít a zavřít za čtyři až osm minut. Jeden z největších technických oříšků byl podle autora architektonického návrhu zdvih střechy do výšky dvaceti dvou metrů, její vodorovný posun a přemístění sedmdesáti tun železa a dřevěných prvků na nádvoří malým vchodem širokým 2,40 metru.

Technických úskalí je však více. Letos se konstrukce na nádvoří stavěla tři týdny, ale organizátoři festivalu hodlají stáhnout dobu stavění na čtrnáct až deset dní. Vědí proč. Letošní provozní náklady na montáž a demontáž konstrukce a hlediště činí deset milionů korun a ty chce vedení festivalu rozhodně stáhnout na nižší částku.

Generálním zhotovitelem projektu SmetaNOVÝ sál v Litomyšli je Sdružení společností Excon, a. s. a Gradior Tech, a. s., na výrobě ocelových sloupů, které ponesou novou střechu nad hledištěm i jevištěm, se podílela firma Mostecká montážní. Jeden z ředitelů této společnosti Martin Jurenka prozradil i jednu pikanterii: „Když se konstrukce, která musela být na nádvoří dopravena úzkým vchodem po jednotlivých dílech, zvedala, zjistili montéři, že rafička slunečních hodin na fasádě zámku vztyčení konstrukce překáží. Na místě se muselo zaimprovizovat a konstrukci upravit.“

Scénograf a technický ředitel festivalu David Bazika je pyšný na světelný park nového sálu: je vybaven devíti bateriemi světel a tvoří ho dvě základní sady osvětlení – hladinové měkké světlo, které zajišťuje dvojice osmdesáti malých reflektorů a používá se pro potřeby orchestru, má „v plné palbě“ 1600 luxů (opět srovnání s Rudolfinem, jehož osvětlení pódia je na hladině 250 luxů), a devadesát reflektorů scénického světla, které slouží operním tvůrcům. Světla jsou řízena z druhých arkád.

Do hlediště se vejde 1076 diváků, na druhé arkády (první jsou zatím kvůli probíhající rekonstrukci zámku nepřístupné) 136 diváků. Pro stálé návštěvníky Smetanovy Litomyšle bude příjemným překvapením středová ulička v hledišti, která umožní pohodlnější a plynulejší vstup do jednotlivých řad.

Smetanovu Vltavu doprovázely dešťové kapky

Na Velké zkoušce, jak organizátoři nazvali sobotní koncert, de facto generálku technických a akustických možností sálu, byli diváci svědky i rychlého a nehlučného zatažení střechy. Jak zaznělo posléze v kuloárech, řada lidí si ani nevšimla, že se během čtyř minut cosi událo. Bylo to však třeba. Předehra k Prodané nevěstě, hold Filharmonie Hradec Králové s dirigentem Jiřím Habartem Bedřichu Smetanovi, ještě proběhla za sucha, stejně jako Dvořákův Mazurek v podání Jana Mráčka. V Intermezzu z Pucciniho opery Manon Lescaut se již objevily první kapky, které pak zesílily v árii z téže opery Sola, perduta, abbandonata… v podání Jany Šrejmy Kačírkové. Déšť se postaral o spektakulární zážitek jak v proslulé árii Rusalky Měsíčku na nebi hlubokém…, tak v závěrečné Smetanově symfonické básni Vltava.

Jestliže byli tvůrci sálu i vedení festivalu lehce rozechvělí, jak dopadne akustické vyznění v sálu zaplněném diváky, po skončení koncertu si oddechli. Zvuk orchestru, který se během večera přesouval z hlavního pódia do orchestřiště a zpět, byl zřetelný, plastický, detailní (o což se velkou měrou postaral Jiří Habart), na akustiku si nemohli stěžovat ani sólisté. Mazurek zazněl s typicky mráčkovskou vervou a péčí o krásný tón, jako vždy výborná Jana Šrejma Kačírková si díky dobrým akustickým podmínkám mohla vedle vypjatých dramatických pasáží dovolit zpívat v pianissimu, a přesto byla dobře slyšet.

Do Litomyšle nejen na opery a koncerty

Podle pořadatelů je již více než osmdesát procent vstupenek na operní produkce, symfonické koncerty a komorní hru vyprodaných, přesto není třeba výlet do Litomyšle mezi 14. červnem a 6. červencem vzdávat. Ještě jsou k mání vstupenky na tak skvělé koncerty, jako je recitál hvězdné sopranistky Corinne Winters s neméně slavným tenoristou Pavlem Černochem nebo recitál držitele Grammy, kanadského basbarytonisty Geralda Finleyho. Zážitkem jistě budou vystoupení souboru Kremerata Baltica s litevskou dirigentkou Mirgou-Gražinyté Tyla, který zahraje díla Weinberga a Šostakoviče, či provedení monumentálního oratoria Král David Arthura Honeggera. Ještě je šance navštívit i výborné orchestrální koncerty: Filharmonie Brno s dirigentem Denisem Russellem Daviesem se představí v dílech Ericha Korngolda a Philipa Glasse, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a dirigent Tomáš Brauner ukážou, jak hrají Holstovy Planety či Williamsovu suitu ze Star Wars. Pro celé rodiny je určena dětská opera Zdeňka Krále Zoe a Andersen, jímavý příběh na základě Andersenových pohádek v podání dětského sboru Permoník. Těm, kdo dávají přednost jiným žánrům, by neměl uniknout ani Radim Vizváry se svým Pejprbójem nebo Taneční Gala. Zabavit se lze i v doprovodných programech v rámci Výtvarné Litomyšle a Poetické Litomyšle či ve Festivalových zahradách.

Česká televize připravuje dva přímé přenosy – zahajovacího koncertu České filharmonie řízené Jakubem Hrůšou se sólistkou Vilde Frang a závěrečného koncertu složeného z děl George Gershwina a Leonarda Bernsteina, jichž se ujmou Symfonický orchestr Českého rozhlasu a dirigent Wayne Marshall. Tento koncert bude mít benefiční přesah na podporu Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.