Jan Vičar – autorský koncert k 65. narozeninám

Martina Pudelová, 30.11.2014 16:20

Jan Vičar je nejen výraznou osobností české hudební vědy, jejíž přínos zejména pro olomouckou katedru muzikologie je nezanedbatelný, ale do jeho širokého tvůrčího záběru spadá i oblast kompoziční. V pondělí 24. listopadu 2014 se v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci, konkrétně v prostorách barokní kaple Božího těla, uskutečnil koncert z tvorby Jana Vičara. Tento autorský večer se konal v rámci festivalu soudobé hudby Opera Schrattenbach a také při příležitosti šedesátých pátých narozenin skladatele a k Roku české hudby.Zazněl výběr z Vičarovy kompoziční tvorby zahrnující skladby vokální, instrumentální a ansámblové. Jednou z předností koncertu byla zajisté i volba interpretů, vynikajících sólistů a hráčů z předních českých těles, jako je například Česká filharmonie. Ačkoli autor ve svém úvodním proslovu vyjádřil potěšení ze zaplněného sálu a současně kvitoval odvahu posluchačů přijít na koncert soudobé hudby, a navíc od jednoho skladatele, myslím, že nikdo z koncertu neodcházel nijak zásadně šokován.

Večer otevřela mezzosopranistka Barbora Martínková-Polášková v doprovodu klavíristky Markéty Janáčkové, umělecké vedoucí Janáčkova Tria. V jejich podání zazněl cyklus Šestero písní rozmarných zkomponovaných na texty Ivana Janíka a Jiřího Žáčka. Ačkoli by se tyto skladby hodily spíše pro dětské interprety i posluchače, Polášková, sólistka Moravského divadla Olomouc, je přednesla s hravostí a značným nadhledem. Jako interpretka vystoupila během koncertu ještě několikrát. Společně s Janáčkovým triem, v obsazení: Irena Herajnová (housle), Jan Keller (violoncello) a Markéta Janáčková (klavír), přednesla Čtyři písně na slova Jiřího Žáčka a s harfistkou Irenou Dohnalovou provedly skladbu Poučení Šuruppakovo na fragment akkadského textu z poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem.Z oblasti instrumentální hudby na koncertě zazněla nejdříve kratší skladba Piano-Forte pro marimbu a taiko v podání mladého úspěšného perkusionisty Ladislava Bilana, studenta pražské AMU a laureáta několika mezinárodních soutěží. Následovaly folklórněji laděné kompozice Pocta hudcům pro housle a violoncello a Uspávanky pro housle a klavír, obě zkomponované pro americkou houslistku Karen Bentley Pollick. Skladby zazněly v citlivé a osobité interpretaci členů Janáčkova tria.

Většina Vičarových skladeb na programu tohoto večera se vyznačovala folklórními inspiracemi a vlivy populární hudby, ale místy i humorem a patrnou snahou o nadsázku. Jeho díla vyzařovaly spontánnost, přirozenost až hravost, nezatěžkanou krajními zvukovými experimenty, kterými se vyznačuje tvorba mnoha současných skladatelů. Do kategorie hudebního experimentu Vičar zabrousil ve své premiérované skladbě Alter ego, která byla podle mého názoru vrcholem večera a pro mě osobně velmi příjemným překvapením. Kompozice pro trombon a zvukovou stopu vznikla na základě inspirace zvuky a „hlasy“ i atmosférou budovy jezuitského Konviktu v Olomouci. Vičar ve skladbě využil hru s prostorem a náhodou. Kdesi z dálky se ozval zvuk trombonu, hrající jednotlivé tóny, či rozsáhlejší modely. Zatímco posluchač v publiku slyšel přibližující a vzdalující se kroky po širokých chodbách Konviktu a studentský smích, do kaple vstoupila hrající postava v taláru s maskou přes oči. Trombonista Lukáš Moťka, člen České filharmonie, vedl dialog se vzdálenými zvuky z nahrávky, které rezonovaly celým prostorem. Na závěr skladby zazněly tóny studentské hymny Gaudeamus igitur. Trombonista však melodii postupně narušoval, až došlo k její téměř úplné destrukci.Večer zakončil vokální cyklus Tři koledy, který zahrnoval čtyřhlasé zpracování tradičních vánočních koled Nesem vám noviny, Pásli ovce Valaši a Narodil se Kristus Pán. Barvitou interpretaci zkušených zpěvaček z karvinského vokálního ansámblu Quadricinium Vocale Carviniense (Martina Juríková, Kateřina Kubínová, Karina Grimová a Radka Veselá) doplnila vtipná choreografie.Dílo příjemně uzavřelo celý koncert, který byl dalším důkazem toho, že soudobá hudba je v Olomouci živá. Můžeme doufat, že koncerty tohoto typu se budou na olomoucké hudební scéně objevovat častěji a nebudeme muset „vyčkávat“ jen na výročí současných skladatelů.

Hodnocení autorky recenze: 70 %

Opera Schrattenbach 2014
Jan Vičar – koncert u příležitosti 65. narozenin
Barbora Martínková-Polášková (mezzosoprán)
Janáček Trio
– Markéta Janáčková (klavír)
– Irena Herajnová (housle)
– Jan Keller (violoncello)
Irena Dohnalová (harfa)
Ladislav Bilan ml. (perkuse)
Lukáš Moťka (trombon)
Quadricinium Vocale Carviniense
24. listopadu 2014 kaple Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého Olomouc