Jana Šrejma Kačírková: Ještě nedávno jsem byla vděčná za každou příležitost
V Praze doslova zazářila a tak není divu, že nabídky na další role na první scéně se začaly doslova hrnout: Konstance v novém Únosu ze serailu, Olympia v Hoffmannových povídkách, Zuzanka ve Figarově svatbě i Královna noci v Kouzelné flétně, Terinka v Jakobínovi. Českobudějovická rodačka, absolventka Pražské konzervatoře z roku 2006 se stala nejnovějším hostem našeho portálu. 
Nedá mně to, abych se hned na začátku nezastavil u jména dlouholeté sólistky Národního divadla Libuše Domanínské, se kterou coby pedagožkou jste měla tu možnost pracovat. Čeho z toho, co vám dala, si nejvíc ceníte? A jak jste se vůbec k ní dostala?
Úplnou náhodou. Maminka tenkrát chtěla zjistit, jestli má moje pěvecké snažení nějaký smysl, a tak jsem – díky rodinné kamarádce Majce – v roce 1999 v Českých Budějovicích předzpívala sólistce plzeňské opery Janě Tetourové. Ta mě poslala do Prahy, aby si mě poslechla její tehdejší paní profesorka, pro mě tenkrát pouze pěvecká legenda Libuše Domanínská. Od té doby uběhlo již dvanáct let a já jsem šťastná, že jsem získala nejen úžasnou paní profesorku a rádkyni ve zpěvu, velkou psychickou oporu, ale i pokornou a skromnou tetu Libušku, která mě přijala nejen pod svá „andělská“ křídla, ale i do své rodiny. Setkání s touto obrovskou osobností považuji za velký dar a životní výhru.
Čím víc se o vás mluvilo, tím častěji jste dostávala nabídky z různých divadel u nás, kvůli kterým proto nemálo cestujete. Povězte, není to přece jen poněkud únavné, zpívat či zkoušet jeden den v Ostravě a hned následující den třeba v Budějovicích či Praze nebo Liberci?
Jistě, občas nastanou situace, kdy je člověk dost vyčerpaný. Musím říct, že mám zatím velké štěstí, že dobře spím a nedělá mi problém usnout kdekoliv. Zejména se snažím odpočívat na cestách, v dnes již rychlých vlakových spojích nebo na cestách autem s kolegy či manželem.
Jste flexibilní typ, který se hned přizpůsobí a dokáže rychle koncentrovat nebo naopak potřebujete na „aklimatizaci“ v tom kterém prostředí delší dobu? Myslím tím třeba to, když někam jedete zpívat…
Mám pocit, že jsem celkem flexibilní, nemám problém s aklimatizací. Z druhé strany se mi stalo, že jsem měla tak plnou hlavu role, kterou jsem právě studovala, že jsem nebyla schopná se plně soustředit na představení, které bylo takzvaně „z jiného soudku“. Proto si také díky této zkušenosti myslím, že pokud se člověk učí a memoruje do své paměti novou roli, tak by se měl během tohoto procesu rolím z onoho jiného soudku vyvarovat. Tedy nezpívat jeden večer Mozarta, druhý Stravinského a třetí den například Dvořáka. Bohužel v dnešní hektické době je to čím dál obtížnější.
Jste trémistka? Máte před představením nějaké své rituály?
Pokud jsem dobře připravená a mám pocit, že jsem pro to udělala maximum, trému před představením nemívám. Mám ale pocit zodpovědnosti, který mě takzvaně „nabuzuje“. Vždycky si den před představením zopakuji svou roli, aby se přes noc uležela a já byla druhý den klidná. Když mám roli náročnou, dávám si jako malý rituál pořádný kus masa k obědu, abych měla fyzickou sílu a energii. Pak už se jen těším, až mě (v)pustí na jeviště! 🙂
Podle čeho vybíráte nabízené role? Váš rozptyl je docela široký – od Mozartovy Královny noci po Neddu z Komediantů, od Offenbachovy Olympie po Jitku v Daliborovi? Radíte se s někým? Nebo jste prostě vděčná za každou příležitost?
Musím zcela upřímně říct, že ještě nedávno tomu skutečně tak bylo, že jsem byla vděčna za každou příležitost. – Víte, zažila jsem půl roku, ve kterém jsem měla celkem tři představení a žádné vyhlídky, že by to mělo být lepší. Pro mě, zpěvačku, která miluje jeviště, které mi dává energii a radost, to bylo opravdu hrozné období. Proto si cením každé role, kterou mi jakékoliv divadlo chce svěřit, protože mi věří a mě to posunuje dál. Nyní jsem ale v období, kdy cítím, že musím, i když nerada, vybírat pečlivě a rozhodnout se, jestli je či není další úkol nad mé síly.
Nikdy jsem se žádné role nebála, jdu do všeho s chutí a řídím se heslem bývalého ředitele ostravského divadla, pana Luďka Golata: „Dokud to nezkusíš, tak to nepoznáš!“ Proto jedinou překážkou, která mě vlastně nutí „ubrat“, je čas…
Vaší nejnovější rolí v Ostravě je Gounodova Julie. Jak se vám zpívá? Jak hodně je z vašeho pohledu obtížná?
Role Julie byla pro mě velkou výzvou a posléze velkým překvapením. Je to role velkého rozsahu jak pěveckého tak i časového. Díky Bohu, francouzština je úžasný jazyk na zpívání a to moc pomáhá. Vzhledem k tomu, že mám teď, když spolu mluvíme, již po generálních zkouškách, můžu říct, že se mi tato role zpívá moc dobře, i když z ní mám stále respekt. Jsem ale přesvědčena, že to bude jedna z mých nejmilejších rolí.
Která role je podle vás vaše současná nejlepší? Myslím taková, kterou byste si vybrala – pokud by přišla nabídka z okruhu těch nejodvážnějších snů– dejme tomu pro debut ve Vídni?
To je celkem těžké říct. Asi nejjistější v „kramflecích“ jsem v roli Královny noci, která mě provází už dlouho.
Pro nějaký debut bych si vybrala třeba roli v Gounodově operách – Markétky z Fausta nebo Julie z Romea, které jsou mi velmi blízké. 
Možná bych ještě zmínila Zerbinettu ve Straussově Ariadně na Naxu, i když tato role je tak obtížná, že bych si ji ještě aspoň padesátkrát zazpívala u nás, než bych si s ní troufla do světa.
Ještě k vašemu hlasu: Máte představu o tom, jak se bude dál vyvíjet? Chcete tomu dát volný prostor nebo se snažit si váš současný obor co nejdéle udržet?
Vlastně ani teď nevím, do jakého přesně oboru bych se zařadila. Moje paní profesorka slyší v mém hlasu „dramatičtější nerv“, takže se nechávám překvapit, kam se můj hlas vyvine. – Nepřemýšlím o tom, zpívám role, které se mi zpívají dobře. Občas samozřejmě bojuji a hledám správné cesty, ale musím to zaklepat, vždycky jsem zatím svým rolím přišla na kloub.
Díky vašemu vystupování ve více divadlech můžete určitě docela objektivně srovnat publikum. Čím se třeba liší to vaše domácí, ostravské, od pražského v Národním?
Ostravské publikum je velmi vřelé, dává dost najevo své pocity v potlesku po představení, což dřív nebylo na oblastních scénách tak obvyklé. Samozřejmě, záleží to na představení, ale musím říci, že se to zlepšilo a většinou všude na oblastech už lidé projevují svůj názor na dané představení a je to v potlesku slyšet. Zatím jsem měla to štěstí, že mě většinou publikum podpořilo a přijalo moc hezky, a to jak na oblasti, tak v Praze.
Kdesi jsem se dočetl, že jste původně chtěla zpívat v muzikálech. Už vás to pustilo?
Ano, vždycky jsem doma „křičela“ s Luckou Bílou všechny její hity. Říkám „křičela“ záměrně, protože jsem neměla žádnou techniku a její písničky nejsou vůbec jednoduché. – Určitě mě to nepustilo, jen teď tak často neriskuji zazpívat si tímto způsobem, protože ta technika je bohužel dost odlišná a pro mě není jednoduché udržet se v mezích a nenechat se strhnout. – Zbožňuji muzikál „Les Miserables“ – mezi jinými – a zůstává i nadále mým snem si v něm někdy zazpívat. 🙂
Dovolte i trochu odjinud: Šrejma není zas až tak rozšířené jméno a tak tím spíš nejeden operní fanoušek pátrá po tom, co mají společného Jana Šrejma Kačírková, tenorista Martin Šrejma a sopranistka Yukiko Kinjo-Šrejma. Prozradíte?
Už jsem slyšela, že jsme nejednomu divákovi zamotali hlavu..:-)
Jsme opravdu jedna rodina, která se dokonce občas schází, kromě domova, i v jednom představení…:-)
Martin Šrejma a Yuki Šrejmová Kinjo jsou manželé a já, jelikož jsem si vzala bratra Martina Šrejmy, jsem jejich švagrová.:-)
A jaká je Jana Kačírková mimo divadlo? Prozradíte svoje zájmy? Ale třeba i to, jak sama sebe vidíte? Své dobré i ty horší vlastnosti?
Já jsem v rámci divadelních možností docela normální holka, která má to velké štěstí, že může dělat to, co ji nejvíc baví a ještě ji za to platí.:-)
V létě jsem se vdala, takže jsem také hospodyňka a manželka v Praze a v neposlední řadě dcera, vnučka, sestra atd. ve své velké báječné rodině v Českých Budějovicích. Ráda chodím na kafe s přáteli, baví mě číst, péct -vánoční cukroví už mám napečené:-) – a taky chorobně ráda nakupuji..:-) Taky moc ráda mluvím – hlavně o blbostech:-), ráda jím a tančím…
Děkuji za příjemné povídání, za Operu Plus přeji vše dobré.
www.janakacirkova.cz
Ptal se Vít Dvořák
Civilní foto Tamara Černá Sofig
Foto Figarova svatba Hana Smejkalová
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
