Janáčkova filharmonie Ostrava představí klavíristu a skladatele Sandra Nebieridze a mladé sólisty

Janáčkova filharmonie Ostrava připravila na první měsíc nového roku koncerty z několika cyklů a díky tomu má v jejím nabitém programu šanci vybrat si téměř každý. „Po velkolepém Novoročním koncertě, který byl věnován dvěma velikánům Dmitriji Šostakovičovi a Richardu Straussovi, zveme na komorní hudbu – koncert ponese jedno téma: sonátu. Nejmladší skladbou je První klavírní sonáta, jejímž autorem je interpret samotný – mladý gruzínský klavírista Sandro Nebieridze. Následovat bude představení mladých sólistů, kteří jsou již nyní s naší filharmonií hudebně spjati, a to absolvováním interpretační soutěže. Těší mě, že již samotný začátek roku ukazuje výraznou hudební pestrost, o jakou v našem programu neustále usilujeme,“ sděluje ředitel JFO Jan Žemla.

Program koncertu spojuje jedna z nejužívanějších hudebních forem napříč staletími – „sonáta“. Nejmladší skladbou programu je právě První klavírní sonáta, jejímž autorem je interpret samotný. Sandro Nebieridze ji napsal ve svých čtrnácti letech. Další přednesenou skladbou bude Chopinova Klavírní sonáta č. 2 b moll, jež vznikla na zámečku George Sandové, kde skladatel pobýval přes léto 1839. Je právem považována za jedno z jeho nejpůsobivějších děl. 

Do třetice koncert doplní sonáta Sergeje Prokofjeva, při jejímž přednesu bude mít Sandro Nebieridze příležitost předvést to nejlepší ze svých technických kvalit. Právě v této sonátě se totiž Prokofjev pokusil překonat suverenitu předcházejících dvou sonát. A podařilo se mu to. Jde o monumentální dílo a na pianistu klade Prokofjev v této skladbě skutečně enormní technické nároky.

Skutečně rozmanitý bude koncert mladých sólistů, který se bude konat 13. ledna 2022 od 18:00 hodin v Domě kultury města Ostravy, v němž se za doprovodu orchestru představí absolventky zpěvu Fakulty umění Ostravské Univerzity Patricia Smoľáková (soprán) a Dominika Škrabalová (mezzosoprán). Přednesou výběr z oblíbených Dvořákových árií z opery Rusalka či některé z árií z oper Ruggera Leoncavalla a Camille Saint-Saënse.

Dále pak zazní Koncert pro flétnu a orchestr od Jacquese Iberta. Sólový part zde obsadí Eliška Honková. Ibertův koncert pro flétnu z roku 1932 je nejznámějším dílem tohoto skladatele a je považováno za jedno z nejnáročnějších ve flétnovém repertoáru vůbec.

Program doplní Koncert pro klavír a orchestr č. 1 BB 91, Sz 83 od Bély Bartóka, kde za klavír usedne nadějný klavírista Tomáš Vrána. Většina klavírních děl Bartóka byla určena pro jeho vlastní koncerty. Našel svůj osobitý kompoziční styl, který je patrný již v díle z roku 1911 s názvem Allegro Barbaro, kde s klavírem zachází jako s bicím nástrojem. Tento styl využívá i v obtížném Prvním klavírním koncertu z roku 1926. Ve skladbě se projevuje i tehdejší autorova fascinace barokní hudbou. První uvedení v USA koncem roku 1927 vzbudilo silné pobouření. Kritika dokonce mluvila o nejděsivějším podvodu na publiku.