Janáčkova filharmonie vzdá hold dalším klasikům

Na program třetího koncertu věnovaného klasikům zařadila Janáčkova filharmonie Ostrava Čajkovského Patetickou, kterou sám autor dirigoval při premiéře v Petrohradě jen devět dní před svou smrtí a Straussovu Burlesku. Janáčkovu filharmonii povede její šéfdirigent Vassily Sinaisky, za klavír usedne Tamara Stefanovich, která svými výkony uchvacuje publikum po celém světě.
Tamara Stefanovich (foto Marco Borggreve)
Tamara Stefanovich (foto Marco Borggreve)

Vyprodaný koncert je na programu ve čtvrtek 9. února od 19:00 hodin ve Vesmíru. V 10:00 hodin dopoledne se na stejném místě koná generální zkouška, na ni jsou vstupenky ještě k mání. Janáčkova filharmonie zpřístupnila generálky veřejnosti na základě mimořádného zájmu a u vyprodaných koncertů jsou jedinou příležitostí, jak si vystoupení filharmonie užít v sále.

„Myslím, že jedním ze zásadních přínosů naší filharmonie je to, že do Ostravy dlouhodobě přiváží špičkové umělce světové hudební scény, a to takové, že bez problémů ustojí mezinárodní srovnání. Jednou z nich je bezesporu i srbská klavíristka Tamara Stefanovich, která přijala naše pozvání zejména kvůli repertoáru – dostala příležitost zahrát Straussovu Burlesku, která se na podiích vlastně až tak často nevyskytuje,“ uvádí ředitel JFO Jan Žemla.

Tamara Stefanovich sklízí ovace publika po celém světě za své vysoce propracované recitálové programy, ale i jako komorní hráčka nebo sólistka s předními světovými orchestry. Byla spoluzakladatelkou a kurátorkou portlandského mezinárodního klavírního festivalu „The Clearing“ a externí pedagožkou komorní hudby na Royal Academy of Music. V současnosti vyučuje na Accademia di Musica Pinerolo. Sama studovala v Bělehradě, na Curtisově institutu a na Kölner Musikhochschule.

Německý skladatel a dirigent Richard Strauss Burlesku zkomponoval na počátku své skladatelské dráhy. Skladbu věnoval dirigentovi Hansi von Bülowovi z vděčnosti za to, že mu zajistil místo asistenta dirigenta u jednoho z nejstarších orchestrů v Evropě v Meininger Hofkapelle. Bülow se ale nechal slyšet, že dílo je „komplikované a plné nesmyslů“ a odmítl se ho naučit. Až když se Strauss seznámil s klavíristou Eugenem d’Albertem, kterému se Burleska líbila, a společně ji lehce upravili, dočkala se premiéry. Dokonce i Bülow vzal upravenou verzi na milost, ačkoli jinému skladateli – Brahmsovi – v dopisech neustále opakoval, jak je skladba nevyspělá. Z dnešního pohledu už můžeme říct, že Burleska znamenala ve Straussově stylu zlom, a o to je cennější.

Ani Petr Iljič Čajkovskij se za svého života nevyhnul kritice ze strany současníků a svým dílem si nebyl vždy jistý. Týká se to třeba i Symfonie číslo 6. Skladatele znejistili při zkouškách hudebníci orchestru, kteří se ke skladbě stavěli chladně. Přijetí publika bylo ale naopak velmi vřelé. Čajkovskij skladbu sám dirigoval při premiéře v Petrohradě, a to jen devět dní před svou smrtí. Po premiéře ještě stihl provést korektury a v této úpravě se symfonie hraje dodnes.

JFO zpřístupnila veřejnosti své generální zkoušky a nabízí tak možnost nahlédnout všem zájemcům do své tvůrčí dílny, kteří mohou vidět orchestr s dirigentem a sólisty ještě před večerním koncertem. Náplň zkoušky sice odpovídá večernímu programu, může se ale lišit například civilním oblečením hudebníků, komunikací dirigenta s orchestrem, ale také pořadím a provedením skladeb. Generálky jsou vhodné nejen pro střední školy.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments