Janáčkovská pěvkyně Marie Steinerová slaví pětadevadesátiny

Není mnoho pěvců, o kterých s jistotou mohu tvrdit, že svůj talent a uměleckou oddanost věnovali celoživotně hlavně jednomu autorovi. A právě to přesvědčení o hluboké pravdě, vložené do tónů hudby jdoucí přímo k srdci interpreta, se proměnilo u Marie Steinerové do lásky a obdivu vedoucímu k niterné duševní schopnosti upřímné a fascinující sdělnosti v postavách velkého moravského komponisty Leoše Janáčka! Věřím v inkarnaci interpreta do duše autora, ale tato umělecká citlivost je vzácná a výjimečná a obyčejně bývá nahrazena dokonalou profesionalitou, která je samozřejmě podmínkou pro tvořivou práci pěvce, dirigenta i režiséra.
Leoš Janáček: Její pastorkyňa – Marie Steinerová (Kostelnička) – ND Brno 1972 (zdroj archiv ND Brno)

Marii Steinerovou jsem poznal z jeviště brněnské opery již za svých studentských let na Janáčkově akademii múzických umění, kdy jsem byl častým návštěvníkem představení ve studentské lóži ve třetím pořadí nad orchestrem. Z této ptačí perspektivy jsem se naučil vnímat pěvce hlasově i herecky a nic mi nebránilo vžívat se do představení a zažívat hudební divadlo jako kouzelné a emocionální umělecké sdělení. Žádný nový pěvec na jevišti brněnského divadla neušel mé pozornosti.

A přišly hned velké role – Rusalka, Šárka, Mařenka, ale i Leonora ve Verdiho Trubadúrovi a také Aida, Její mladodramatický soprán se velmi rychle vyvíjel do dramatičnosti a pěvecká schopnost výrazová ji předurčovala pro role hrdinské. Věděl jsem, že v Ostravě zpívala také Jenůfu, a čekal jsem s napětím, kdy jí bude umožněno, aby i v Brně zpívala Janáčka.

Leoš Janáček: Její pastorkyňa – Marie Steinerová (Jenůfa) – NDM Ostrava 1948 (zdroj archiv ND Brno)

4. července 1952 došlo k novému nastudování Janáčkovy Její pastorkyně šéfem opery Františkem Jílkem, v režii Oskara Linharta a na scéně Miloše Tomka. Marie Steinerová se konečně dostala k Janáčkovi. Nebyla to však již Jenůfa, nýbrž Kostelnička, které se zmocnila s neobyčejnou dravostí svého temperamentu, ale i janáčkovskou citovostí a něhou. S Jenůfou Libuše Domanínské, Lacou Antonína Jurečky a Števou Jaroslava Ulrycha vytvořili představení, jehož hodnoty nelze ani docenit. Toto legendární obsazení Pastorkyně vydrželo na repertoáru mnoho sezon a Břetislav Bakala s ním pořídil i rozhlasovou nahrávku.

Následovaly další janáčkovské postavy, které Marie Steinerová vždy s velkou oddaností a láskou vytvořila. Zpívala Kabanichu v Kátě Kabanové, paní Revírníkovou v Příhodách lišky Bystroušky, ale i Šárku v Janáčkově první opeře, a konečně i při festivalu v roce 1958, kdy bylo provedeno v Brně kompletní Janáčkovo dílo, také Mílinu Matku ve světové premiéře Osudu. Její druhou nejlepší rolí vedle Kostelničky, za kterou se jí v Brně při jejím stém provedení dostalo bouřlivých ovací, byla rozhodně Emilia Marty ve Věci Makropulos, také tuto roli zpívala na festivalu v roce 1958. V tomto roce vlastně vznikla ta pravá pověst o brněnské tradici Janáčkově a její znamenité moravské interpretaci. Jen v sezoně 1957/58 bylo na brněnském jevišti provedeno sedmdesát Janáčkových operních představení!

Leoš Janáček: Věc Makropulos – Marie Steinerová (Emilia Marty) – ND Brno 1957 (zdroj archiv ND Brno)

Za Františkem Jílkem jezdilo mnoho dirigentů a hudebních vědců, aby se seznámili s brněnskou tradicí interpretace. Byl mezi nimi i Charles Mackerras. V sedmdesátých a osmdesátých letech pak dovršila brněnská opera se svými inscenacemi a výbornými interprety svoji proslulost zájezdy po celé Evropě, kdy se stala opravdovým uměleckým pojmem pod názvem Janáčkova opera Brno. K této slávě a pověsti přispěla nemálo i sopranistka Marie Steinerová, jejíž jméno bude vždy vyslovováno ve spojitosti s brněnskou janáčkovskou tradicí. Leoš Janáček, který v Brně žil po celou dobu svého tvůrčího života, si tuto poctu od svého divadla plně zasloužil, a naopak souboru brněnské opery se stalo dílo tohoto autora uměleckým posláním a tvůrčí povinností.

Leoš Janáček: Věc Makropulos – Antonín Jurečka (Albert Gregor), Marie Steinerová (Emilia Marty) – ND Brno 1957 (zdroj archiv ND Brno)

Co říci k tomu, že v současné době se Janáček v Brně celou sezonu vůbec nehraje a že po téměř celé čtvrtstoletí je oslavován na festivalech inscenacemi zahraničních režisérů? To jistě není cesta k získání evropského uznání a také je to velmi špatná kytička k narozeninám vynikající janáčkovské sopranistky Marie Steinerové.

Jménem Opery Plus a jejích čtenářů přejeme paní Marii Steinerové vše dobré k jejím dnešním pětadevadesátinám!

Mohlo by vás zajímat


5
Komentujte

Please Login to comment
5 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
shimo

Stale cekam, kdy uz nekdo konecne vyda tu uzasnou Bakalovu nahravku Pastorkyne…

Zbynek Brabec

Milý “Shimo”, nejde jen o Její pastorkyňu, ale i o Šárku, Osud, Příhody lišky Bystroušky, Káťu Kabanovou nebo Věc Makropulos (právě s Marií Steinerovou). O Bakalových nahrávkách oper Výlety páně Broučkovy a Z mrtvého domu nevím (Mrtvý dům nahrál v Brně Bohumír Liška). Přestože řada dirigentů dnes může mít na interpretaci Janáčka jiný názor, souhlasím s Vámi, že by tyto autentické nahrávky Janáčkova žáka měly být přístupné veřejnosti. Kdyby to byly nahrávky nějakého německého rozhlasu, jistě už by je vydala firma Cantus classics nebo jiná, u nás se toho asi nedočkáme. Mimochodem Cantus clasics vydal i české raritní operní rozhlasové… Číst vice »

shimo

Zbynku, dekuji za upresneni. Ja jsem nedavno podlehl naproste panice, kdyz jsem na supraphoneonline.cz nenasel jedinou nahravku Veci Makropulos… Smutna zkusenost.

Zbynek Brabec

Tak Supraphon má v katalogu jenom jednu, která vznikla na základě inscenace ND v 60. letech se skvělou Libuší Prylovou v titulní roli. Byla to úžasná Kašlíkova inscenace, výborně dirigoval Gregor. Od té doby tu opery miluji a od té doby jsem ji tak úžasnou už neviděl. Bakalův snímek s paní Steinerovou by stál jistě za vydání nebo na DVD televizní Kašlíkova inscenace s Vlastou Fialovou (N. Kniplovou) a s dirigentem Neumannem. Ale to jsou jen sny … Vzhledem k tomu, že vážnou hudbu kupuje na CD stále méně lidí, je asi dobrým, resp. náhradním řešením možnost, si tyto nahrávky… Číst vice »

shimo

Mozna ji maji v katalogu, ale on-line ji ani v elektronicke podobe bohuzel nenabizi. Je mi z toho smutno, zvlast kdyz vidim jak intenzivne vydava a uzasne propaguje sve historicke nahravky napriklad DG, vetsinou v souvislosti s jakymkoliv vyrocim, at uz skladatele, interpreta ci i “jen” vyjimecne prilezitosti.