Janáčkovým divadlem hřímal Wagner beze slov

  1. 1
  2. 2

První část, Rýnské zlato, je v původní verzi „pouhým“ dvouapůlhodinovým předvečerem, po němž následují tři celovečerní (průměrně čtyřhodinové) opery Valkýra, Siegfried a Soumrak bohů. Stejně tak i zde má Rýnské zlato formu jakési introdukce. Dílo začíná dlouhou prodlevou na tónu Es ve spodních nástrojích, na něž se postupně nabaluje akord Es dur v celém orchestru (což může připomínat poslední takty Schubertovy Nedokončené, jak bylo zmíněno výše, jen s tím rozdílem, že zde to trvá několik minut). Po úvodu se představí hlavní leitmotivy prstenu a Valhally (v podání čtyř Wagnerových tub) a následuje část Sestup do říše Nibelungů s bušením kovářských kladiv. Doslovnost hudebního podkresu této scény může připomínat některé současné filmové kompozice, zejména hudbu k filmové trilogii Pán prstenů Howarda Shora. To není náhodou, autor knižní předlohy J. R. R. Tolkien tematicky vycházel ze stejných zdrojů jako Wagner. Je tedy přirozené, že se Shore při skládání své hudby inspiroval Wagnerovým Prstenem – a to jak v instrumentaci, tak v práci s příznačnými motivy.

Filmově znějící pasáže pokračují i dál – přivoláváním bouřky Rýnské zlato volně vplývá to Valkýry. Bouře na jejím začátku byla jedním z prvních míst, které skoro otřásaly celým divadlem. Romantické pasáže, které následovaly (příběh dvojčat a zároveň milenců Sieglindou a Siegmundem – zde se zdá, že se Wagnerem trochu inspiroval i George R. R. Martin ve své Písni ledu a ohně), daly vyniknout křehké instrumentaci plné půvabných sól dechových nástrojů a prvního violoncellisty. Tytam byly nepřesvědčivé dynamické proporce z první části večera. Nesměla samozřejmě chybět notoricky známá Jízda valkýr – po prvním valkýrovském leitmotivu v trombonech to publikem lehce zašumělo, jak někteří posluchači v jednolité hudební mase konečně našli nějaký záchytný bod.

Následoval Siegfried s extatickým kutím zlomeného meče, čarokrásným šuměním lesa (dělené smyčce) se zpěvem ptactva (sólové dechové nástroje) a s dramatickým soubojem mezi Siegfriedem a drakem Fafnerem. Začal se nicméně také ukazovat zásadní nedostatek celé suity. Wagner svá hudební dramata koncipoval jako symbiózu různých druhů umění – nejen hudebního a pěveckého, ale také dramatického a jevištního, literárního a výtvarného. Vyjmutím a izolováním „pouhé“ symfonické složky tak zákonitě posluchač dostane pouze jednu část celého komplexu, která nebyla určena k samostatnému provedení. Poučenému posluchači bude v některých místech chybět zásadní vokální složka, jinému zase může nekonečně působící proud hudby připadat místy jenom jako barevný podkres k příběhu, který si musí sám domýšlet, jelikož celé jeho zprostředkování v tištěném programu pro jeho rozsah prostě není možné. Výsledek tak víc než jako symfonie působí trochu jako suita z filmové hudby, jejíž koncertní provozování může trpět podobnými neduhy.

Prsten beze slov – Dennis Russell Davies, Filharmonie Brno, 2. června 2022 (foto Jan Prokopius)
Prsten beze slov – Dennis Russell Davies, Filharmonie Brno, 2. června 2022 (foto Jan Prokopius)

V závěrečném v Soumraku bohů už pro rozsah, nekonečné plynutí a neustálé opakování stejných leitmotivů (i když ve vždy zajímavé instrumentaci a s plným nasazením všech zúčastněných hráčů) skoro nebylo možné sledovat názvy jednotlivých částí v programu. Zlom přišel v Siegfriedově smutečním pochodu, kde se Daviesovi (na rozdíl od úvodního Schuberta) dařilo velmi přesvědčivě budovat napětí v pauzách a v dramatických dynamických kontrastech. Závěrečná Brünnhildina oběť a velkolepé finále znázorňující Valhallu v plamenech, Rýn vylévající se z břehů, a to celé zastřešené leitmotivem vykoupení láskou, bylo působivé a emotivní uzavření celého obrovitého díla. Davies i všichni členové orchestru (nejen první hráči s velmi náročnými sólovými pasážemi) si zaslouží velký obdiv, i kdyby jen za výdrž a vytrvalost. Že k tomu navíc dokázali vyprodukovat hudebně přesvědčivý (ačkoliv dramaturgicky ne zcela koherentní celek) je šlechtí o to víc. Posluchači je odměnili dlouhými ovacemi, po několika návratech dirigenta na pódium dokonce i ve stoje.

Prsten beze slov
2. června 2022, 19:00 hodin
Janáčkovo divadlo, Brno

Program:
Franz Schubert: Symfonie č. 8 h moll Nedokončená, D 759
Richard Wagner: Prsten beze slov (zkompiloval Lorin Maazel)

Účinkující:
Filharmonie Brno
Dennis Russell Davies – dirigent

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments