Janáčkův máj už po osmatřicáté, Jaromír Javůrek je znovu ve svém živlu

Patří k nepřehlédnutelným tvářím hudebního života ostravského regionu. Až se chce říct, že ten, kdo jej nezná, neví prakticky nic o tom, co se v muzice na Ostravsku děje.Jaromír Javůrek, ředitel mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj, jehož nejnovější ročník začíná právě dnes.

Kontrabasista, sbormistr, dirigent, pedagog, hudební skladatel, dramaturg a v neposlední řadě ředitel Janáčkova máje. Neříkejte, že tohle všechno stíháte tak, jak byste chtěl…

Kontrabasista – to byla má léta na ostravské konzervatoři. Díky hře na tento krásný nástroj jsem s komorním orchestrem konzervatoře poprvé natáčel v rozhlasovém a televizním studiu, účinkoval na Pražském jaru a navštívil Západní Berlín, kde jsme se účastnili mezinárodního setkání orchestrů mladých pod patronací Herberta von Karajana. Setkání s ním definitivně rozhodlo o tom, že jsem začal studovat dirigování.

Dramaturg – otázkou stavby, volby, výběru programu se zabývám od poloviny osmdesátých let minulého století a je to můj velký koníček. Programové katalogy jsou pro mne napínavějším čtením než detektivky (které mám ovšem rád). Snad se tento můj zájem pozitivně promítá také do programu Janáčkova máje.

Pedagog – mám velmi rád mladé lidi, pravidelné setkávání s nimi je pro mne duševním cvičením a zpětnou kontrolou, zda rychle nestárnu a nekamením. Navíc se snažím předat všechny své nabyté zkušenosti a usnadnit jim vstup do profesionálního světa krásné hudby.

No a dirigent: onen původní sen, že budu dirigentem, se změnil v prostou radost, kdy občas uteču ze světa managementu do světa hudby. Navíc se zaměřuji na koncerty pro mladé posluchače, kde mohu spojit několik svých schopností v jeden celek.

Odpověď tuším, ale přece jen se zeptám: která ze zmíněných profesí je ve vašem kalendáři v posledních letech zastoupena nejvíc? A je něco s tím související, co děláte nerad? Co vám komplikuje život?

Pocit, že nemám dostatek času, je čím dál tím více intenzivnější. Přesto, že se snažím své aktivity omezit, nedaří se mi to. Stále komplikovanější legistativa a ekonomika v České republice také k úspoře času nepřispívá. A tak své managerské práci věnuji podstatně největší procento svého času.

Janáčkův festival letos čeká už neuvěřitelný osmatřicátý ročník. Co si z jeho začátků jako rodilý Ostravák vůbec pamatujete? Pokud dobře počítám, v době jeho startu vám bylo sedmnáct…

Janáčkův máj si jako student konzervatoře pamatuji skutečně od prvního ročníku, dokonce si pamatuji i některé koncerty a výkony interpretů! Sledoval jsem pak festival pravidelně a samozřejmě mě ani ve snu nenapadlo, že se jednou stane mým osudem…A váš vůbec první profesionální kontakt s festivalem?

Na podzim roku 1982 jsem nastoupil do Janáčkovy filharmonie Ostrava jako hlavní sbormistr. Sbor byl poloprofesionální, a tak také můj úvazek byl poloviční. Hudební skladatel Miroslav Klega tehdy při zjištění výše mého platu prohlásil, že tuto částku on za měsíc prokouří… Tehdy začíná má spolupráce s ostravským rozhlasem, psaní recenzí a hudebně-publicistických článků… Od roku 1983 jsem se stal dramaturgem Janáčkovy filharmonie a začal jsem se podílet na přípravách Janáčkova máje jako člen programové rady. Takže na festivalu 1984 jsem se už fakticky podílel.

Jak a v čem se Janáčkův máj v průběhu té dlouhé řady let, během kterých jste se na jeho přípravě aktivně podílel, měnil? Tuším, že se neohlížíte příliš rád, ale i tak: dokázal byste říct, kdy festival prožíval svá nejlepší léta a kdy naopak strádal?

Festival se měnil poměrně výrazně. V osmdesátých letech bylo hodně prostoru věnováno hudbě socialistických zemí, jak to ostatně bylo zakotveno v názvu festivalu. Nebylo to ale jen negativní. V programu vedle ideologii poplatných děl zazněla i díla velmi kvalitní a pro českého posluchače objevná. Pravidelně účinkovali na festivalových koncertech ostravští sólisté a soubory včetně operního. Po změně společensko-ekonomických poměrů v Československu v listopadu 1989 se festival stal mezinárodním, ale začal bojovat o peníze a o své místo ne na slunci, ale v uměleckém životě města. Tento zápas vyhrál. S tím souvisí i nová tvář festivalu, který je skutečně mezinárodní. Změnil se poměr účinkujících a rozhodně také struktura uváděných děl.

A tatáž otázka pro vás osobně:jak jste se měnil vy za celou tu dosavadní dobu festivalu? Co prožíváte dnes víc než dřív?

Spojil jsem s festivalem celý svůj profesní, ale zároveň rovněž soukromý život. Mám radost z každé příznivé odezvy posluchačů, jsem rád, že umělci chtějí na festivalu vystupovat, je krásný pocit nabídnout posluchačům v Ostravě vynikající zahraniční symfonická a komorní tělesa… Velice citlivě vnímám a nelibě nesu nepoměr mezi podporou umění a „umění“ v naší zemi, mezi vztahem takzvané politické reprezentace ke klasické hudbě a k jejím reprezentantům… S tím souvisí také stále složitější získávání jak státních, tak soukromých finančních prostředků, aby festival zůstal festivalem.

Abychom se stále jen neohlíželi, ale dívali se hlavně dopředu: jaký bude letošní ročník Janáčkova máje? Jaké má programové priority? A dodám trochu provokativně: jaké má hvězdy? Marná sláva, i podle jejich jmen se potencionální návštěvníci rozhodují…

Janáčkův máj nebyl, není a nebude festivalem hvězd – mimochodem, opravdu nemám to slovo rád a označení celebrita přímo nesnáším! Bude festivalem programovým, který je ozdoben účastí vynikajících interpretů případně špičkových těles. V letošním roce to bude Tabea Zimmermann, Garrick Ohlsson, Miklós Perényi, Dagmar Pecková. Na sedmi symfonických koncertech vystoupí pražští rozhlasoví symfonikové, Symfonický orchestr FOK, Filharmonie Brno, Tokyo Metropolitan Orchestra…Na co z toho se nejvíc těšíte?

Patrně největší radost mám z historicky prvního hostování slavného Dresdner Kreuzchoru v Ostravě a z jejich společného koncertu s Janáčkovou filharmonií Ostrava. Uvedou oratorium Sen Gerontiův Edwarda Elgara. Je to nejkomplikovanější a nejdražší projekt letošního festivalového ročníku.

Při hovoru s vámi je cítit, že jste hrdým ostravským patriotem. Co z vaší branže máte na tomhle regionu nejraději a v čem byste si přál, aby přece jen přišly o trochu lepší časy?

Byl bych nesmírně rád, kdyby město Ostrava, které je dnes městem zeleným a městem mladých lidí (Ostravská univerzita a Technická univerzita, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě), byla opět vnímána jako kulturní a umělecké město. Současná úroveň opery Národního divadla moravskoslezského, výstavní činnosti, velmi bohatá kulturní nabídka vytvářejí velice kvalitní a příznivé podmínky. Samozřejmě si přeji, aby náš festival Janáčkův máj byl vnímán – a také prezentován (!) – jako pověstná třešnička na tom uměleckém dortu…

Děkuji za rozhovor a přeji úspěšný letošní ročník!

***
Vizitka:
Jaromír Javůrek, sbormistr, hudební dramaturg a organizátor hudebního dění, narozen 21. 7. 1955, Ostrava-Vítkovice.
Studoval na ostravské konzervatoři hru na kontrabas (u Miroslava Švábenského), dirigování (u Josefa Staňka) a fakultativně skladbu u Jaromíra Podešvy (absolvoval v roce 1976). Své hudební vzdělání ukončil v roce 1981 na JAMU v Brně – dirigování orchestru (Otakar Trhlík) a řízení sboru (Lubomír Mátl). V letech 1976–92 byl uměleckým vedoucím a dirigentem Ženského sboru Bohuslava Martinů ve Frýdku-Místku a pak se stal ve stejném městě uměleckým vedoucím Symfonického orchestru. V té době však spolupracoval též s dalšími amatérskými a profesionálními českými i polskými symfonickými a komorními orchestry. Od října 1982 působil pět sezón jako hlavní sbormistr Ostravského filharmonického sboru, v letech 1983–95 byl dramaturgem Janáčkovy filharmonie Ostrava. Po celou tuto dobu se podílel na rozvoji ostravského hudebního festivalu Janáčkův máj (nejprve jako člen programové rady, později jako tajemník a od roku 1993 jako ředitel festivalu). V roce 1996 byl zvolen prezidentem Asociace hudebních festivalů České republiky, pět let byl členem prezidia České hudební rady a výboru Česká hudba 2004. Pracovní aktivity Jaromíra Javůrka jsou spojeny především s hudebně-festivalovým děním, dále s popularizační a publicistickou činností (uvádění různých typů koncertů, příprava rozhlasových i televizních pořadů, přispívání do denního i odborného tisku apod.) i prací organizační a manažerskou. Od roku 2005 působí jako externí pedagog Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě.
(Zdroj: Český hudební slovník osob a institucí)

www.janackuvmaj.cz