Collegium 1704 s Václavem Luksem potěšilo pražské publikum zařazením Janových pašijí před velikonočními svátky. Namísto onemocnělého Markuse  Brutschera jako Evangelisty vystoupil V Rudolfinu 26. 3. Eric Stoklossa, jehož známe již z předchozí spolupráce s tímto souborem. Stoklassova umělecká minulost, kdy zpíval ve slavném Dresdner Kreuzchor, nebo pod taktovkou Helmuta Rillinga a dalších bachovských dirigentů, jej k této roli výtečně kvalifikuje.
Jeho světlý, intonačně neochvějný a technicky obratný tenor vyprávěl velký příběh s jemnou citlivostí. Při zapojení orchestru (v áriích) byl zvukově o něco slabší. Part Ježíše zpíval Tobias Berndt  (mimochodem začínal ve stejném drážďanském sboru jako Stoklossa), se svým výkonným basově zabarveným, nicméně i ve výškách krásně znělým barytonem. V dalších rolích jsme slyšeli Alenu Hellerovou, Doru Pavlíkovou (soprány), Sophii Harmsen z Kanady (alt, nepříliš výkonný, našedlý témbr), Lisandra Abadie z Buenos Aires (Pilát, poctivý výkon, i když poněkud těžkopádný) a barytonistu Tomáše Krále (velmi hezké procítěné Arioso v druhé části).
Hlavní hvězdou večera byl ale sbor Collegium Vocale 1704 – právě jeho vstupy nesly největší emoce a nejdramatičtější momenty prastarého příběhu. Ukázal úžasnou přesnost v chromatické části Wäre dieser nicht ein Übeltäter, či ve sboru Wir dürfen niemand töten, kdy Židé přemlouvají Piláta, aby Ježíše odsoudil k popravě, nebo svižný Bist du nicht seiner Jünger einer?, když Petr podruhé zapře Krista. Nejdojemnější však byly jednoduché chorály s atmosférou prostého chrámového zpěvu (Durch dein Gefängnis, Gotts Sohn nebo In meines Herzens Grunde), ty se opravdu dotkly srdce posluchačů. Nejpůsobivější pasáže Kristovy smrti provází chorál kombinovaný s árií Mein teurer Heiland (Tobias Berndt), mimochodem – povedlo se hezky v programu rozlišit dva různé texty, které do sebe současně zpívá sólista a sbor. Orchestr doprovázel kongeniálně, se stejnou přesností a citem (výborné dechy, krásné gambové sólo na začátku altové árie Dokonáno jest). Na tělese je vidět, jak daleko se dá dojít, když se mu jeden dirigent, v tomto případě Václav Luks, věnuje vytrvale, poctivě a s dlouhodobou vizí.
Texty Janova evangelia popisují poslední dny Krista se zpravodajskou přesností a jednoduchou věcností  – zřejmě i zásluhou nového překladu textu oratoria dirigentem Václavem Luksem. Promlouvají k nám s aktuální naléhavostí, hovoří o událostech, které můžeme večer co večer slyšet z televizních zpráv: obvinění a zatčení, výslech, popírání vztahů s obviněným, špinavá zákulisní politika, ovlivňování justice, věznění a mučení, milost pro skutečné zločince, okradení mrtvého, obavy o osud příbuzných, o nezaopatřenou matku, poslední starosti, poslední věci člověka. Máte dojem, že jsme opravdu za dva tisíce let pokročili o tolik dál?+++










===
Hodnocení autorky recenze: 80 %
Hvězdy barokní opery
 Johann Sebastian Bach:
 Johannes-Passion
 (Janovy pašije – BWV 245)
 Dirigent: Václav Luks
 Evangelist – Eric Stoklossa (tenor)
 Alena Hellerová (soprán)
 Dora Pavliková (soprán)
 Tobias Berndt (baryton)
 Lisandro Abadie (baryton)
 Collegium 1704
 Collegium Vocale 1704
 26.března 22013 Dvořákova síň Rudolfina Praha
Foto Xiaohui Shan 2013 © Collegium 1704
