Je to ještě hudba…?

  1. 1
  2. 2
Festival Moravský podzim se v sobotu rozmáchne k happeningu, nevídanému a neslýchanému nejen v Brně, ale zcela určitě minimálně i v tuzemsku. Symfonie sirén bude smělou a monstrózní zvukovou instalací, která se rozezní na Výstavišti, inspirována konceptem ruského meziválečného avantgardisty Arsenije Avraamova uskutečněným v Baku v roce 1922. Je ovšem nyní zcela nově a konkrétně modifikována přímo pro jihomoravskou metropoli. V Sovětském svazu se tehdy na projektu podílela námořní flotila, dělostřelectvo, pěší vojsko a jeho dechové hudby, nákladní automobily, lokomotivy a další stroje i hudebníci a pěvecké sbory. V Brně symfonii obdobně vytvoří zvuky města a zvuky různých hudebních performancí.
Andreas Ammer a FM Einheit při přípravách Symfonie sirén – pavilon A Výstaviště Brno 2017 (zdroj Moravský podzim)

„Samozřejmě máme plán, ale jak to vlastně všechno dopadne, to nemůže nikdo říct,“ přiznávají němečtí „mágové“ Andreas Ammer a FM Einheit (vlastním jménem Frank-Martin Strauss), hlavní autoři a garanti neobvyklého festivalového programu, jinak známí iniciátoři a protagonisté různých zvukových, divadelních, hudebních a dalších událostí. Sestrojili pro Brno nové nástroje, zkoušeli s hudební skupinou, ale spousta okamžiků vznikne až přímo během představení.

„Snažili jsme se co nejvíce vycházet z původního konceptu Avraamova – tedy alespoň v té míře, v jaké to šlo. Přece jen nám zanechal pouze jednu stranu scénáře symfonie,“ říká Ammer. Jedním jsou si však předem jisti: většinou jim lidé prý říkají, že jsou jejich projekty velmi hlasité; v tomto případě je však jasné, že nebudou – ani nemohou být – hlasití tak, jako byl původní Avraamovův projekt, který použil opravdu celé město jako „hudební krabici“.

Pracují společně už více než dvacet let, takže mají zavedeno, že Andreas Ammer se stará „o koncepci a text“ a FM Einheit „o hudbu a atmosféru“. FM Einheit upozorňuje, že v tomto případě mohli připravit pouze určitou část: „Snažíme se být koncepční, maximálně zrekonstruovat Avraamova, ale máme skvělé muzikanty, kteří se v projektu sami realizují a dávají do něho kus sebe. Takže uvidíme, každý to bere dost osobně.“

Kompletní scénář z Baku neexistuje, takže celý projekt vznikl na míru pro Brno. „Ačkoliv máme od Avraamova nějaké poznámky, kde je stanoveno, co bychom měli použít, tak je stejně za každým takovým určením psáno ‚když něco nemáte, klidně si to udělejte po svém‘. Tudíž jsme při tvorbě měli prakticky volné ruce. Například nemáme loď, ale zato máme lokomotivu, policii a ambulanci. Naše hudba se celá skládá z města Brna,“ přibližuje dvojice to, co se bude dít.

Na otázku, zda mohou projekt pro Moravský podzim srovnat s nějakými svými jinými, již uskutečněnými akcemi podobného typu, odpovídají „ano – i ne“. Podnikli už všelicos a využívali nejrůznější zvuky, ale nikdy neměli přístup k tolika zdrojům zvuku jako v Brně. „Měli jsme skladby, kde byly sbory, skladby, kde byla auta…, ale rozhodně jsme to nikdy neměli vše najednou a v jednom sále,“ říká Andreas Ammer. FM Einheit doplňuje: „Avraamov prohlásil ‚spalte všechna piana‘. Chtěl hudbu udělat z celého města. Chtěl ji osvobodit a s ní i celé lidstvo, chtěl smazat omezení. Je to, jako kdybychom my řekli ‚spalte Facebook, Google, veškeré limity internetu a běžte ven, zkoušejte hledat‘. Je to celé neskutečné, například používám část symfonie od Alexeje Gastěva, která říká ‚změnit Asii do noty dé, Ameriku o akord výš a Afriku na bé‘. Samozřejmě, že to nejde, jak by někdo mohl změnit kontinent do jedné noty? Ale můžeme o tom přemýšlet, hledat, a to je ta motivace…“

Arsenij Avraamov: Symfonie sirén – foto ze zkoušky – pavilon A Výstaviště Brno 2017 (zdroj Moravský podzim)

V Baku neměli pochopitelně k dispozici elektroniku. Ta nynějším autorům dává spoustu výhod. Využijí je? „Naši práci by mohla velmi usnadnit, ale podle nás, když máme zahrát ticho nebo naopak nějaký tón, tak bez použití elektroniky je to víc sexy, je to reálnější. Jak jsme řekli, scénář říká, pokud něco nemáš, můžeš to vynechat – samozřejmě, že elektronicky to jde a je to jednoduší, ale my to tak nechceme,“ pokračuje FM Einheit. Podle Andrease Ammera by díky elektronice bylo jednodušší zhudebnit celé město. „Ale nás ji ani nenapadlo použít. V symfonii máme akustické instrumenty, nepoužíváme elektrickou kytaru, ale tubu, saxofon… A samozřejmě i ticho, jako nástroj.“

Když se zeptáte, jaké bude hlavní poselství tohoto happeningu, FM Einheit odvětí: „To je velmi jednoduché – buď statečný, zajímej se a neměj žádné limity. Nezáleží na tom, jestli tě má rád někdo na Facebooku, nebo ne. Neboj se hledat něco nového.“

A když položíte otázku, jestli je to vše ještě vůbec hudba, oba shodně řeknou, že ano. „Rozhodně ano. Všechno, co zní, je hudba. Jediný limit jsme my, lidé a naše vnímání,“ domnívá se FM Einheit. Andreas Ammer dodává: „Podle mě je to ještě víc než hudba. Jsme opravdu rádi, že jsme součástí klasického festivalu – protože hrajeme klasickou symfonii, která má tři věty a dokonce i nějaké tóny. Hlavně tón a tóninu D. Ale na tom vlastně vůbec nezáleží, protože hudba může být v jakékoliv tónině a s jakýmikoliv nástroji.“

Andreas Ammer a FM Einheit (zdroj Moravský podzim)

Přestavme si, že jsme na ostrově a okolo nás burácejí vlny… „Pro někoho je to hluk, pro někoho hudba. Kdo vlastně řekl, co je a co není hudba? Hudba je cokoliv, co se tě nějak dotkne. Může být hezká, příjemná, ošklivá. Všechno okolo mě je hudba. Nemůže být špatná nebo dobrá, protože záleží jen na tom, jak se tě to dotkne.“ To je názor FM Einheita. Andreas Ammer uzavírá: „A kdyby někdo pochyboval, tak to Avraamov vyřešil, to rozhodnutí už udělal za nás – skladbu nazval symfonií. A tím z toho hudbu vlastně udělal.“

  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář