Na znojemském Hudební festivalu právě teď vrcholí přípravy na stěžejní programový pilíř letošního ročníku – zítřejší premiéru hudebně tanečního projektu, nazvaného Král Slunce, svázaného především se jménem Jeana Baptisty Lullyho, v jehož znamení se znojemská dramaturgie tentokrát nese. Vedle dirigenta a uměleckého ředitele festivalu Romana Válka je pod Králem Slunce jako jeho hlavní tvůrce podepsána dlouholetá sólistka baletu brněnského Národního divadla, choreografka Hana Litterová (1970). Tím spíš, že za nejednu ze svých prací získala už řadu ocenění, jsme na rozhovor s ní o jejím nejnovějším projektu na znojemském festivalu byli zvědavi.
Hned úvodem otázka, která určitě všechny – a to nejen ty, co už jsou majiteli vstupenek či případné zájemce o ně – určitě zajímá nejvíc: pod označením hudebně taneční projekt si lze představit mnohé… Můžete prozradit víc
Představení Král Slunce je hudebně taneční projekt složený ze tří částí. Každá tato část je samostatně působící celek s konkrétním obsahem. Spojovacím prvkem všech částí je jen Jean Baptiste Lully, čistota duchovní i fyzické lásky a ohromující síla radosti z hudby, zpěvu a tance.
Můžete tedy prosím onu konkrétní podobu popsat podrobněji? Počínaje počtem účinkujících a konkrétně v jakých uměleckých profesích, přes scénu a kostýmy a konče třeba délkou představení?
První část večera jsou Le Divertissement Royal, které jsem částečně pojala jako historický vývoj tance od doby krále Ludvíka XIV. po současný taneční trend. Doufám tedy, že diváky zaujme, pobaví a třeba i poučí, jakými změnami procházel tanec po celá staletí. Samozřejmě jsme začali královským tancem samotného Ludvíka XIV. v jeho historické podobě, pokračujeme jevištním zpracováním menuetu, pavany, přes období romantického baletu se dostáváme k éře Balanchinových neoklasických baletů, procházíme moderním i jazzovým tancem, ukázkou tance společenského a končíme u současného tance v jevištní stylizaci. V této taneční kompozici ukážeme rovněž divákům, jak se postupně vyvíjel i samotný taneční kostým.
Ve druhé části večera – Exaudiat te Dominus – je hlavní a průvodní postavou „ Láska“. Na krásný modlitební zpívaný text jsme se pokusili tanečně zachytit lásku a její různé podoby s tím cílem, že naše existence je závislá na lásce. Chceme milovat a být milováni, protože život bez lásky je jen bytím beze smyslu. A závěrečná třetí část – Te Deum – je velmi volné zpracování příběhu posledního týdne života Ježíše Krista od jeho příchodu do Jeruzaléma. Možná bych zvolila pojem, že se spíše jedná o příběh, ve kterém vystupují postavy Ježíše, Jidáše a Marie Magdalény. Na jevišti současně uvidíme devětadvacet pěvců (z toho pět sólistů) a osm tanečníků, kteří jsou studenty a absolventy Taneční konzervatoře v Brně. Představení se bude hrát s jednou pauzou a tuším, že v Lullyho společnosti budou diváci zhruba dvě hodiny. Řešení scény se ujal společně se světelným designem Arnošt Janěk a kostýmy byly mým úkolem.
Jak probíhala vaše příprava s dirigentem Romanem Válkem? Jak dlouho jste vůbec před začátkem vlastních zkoušek na projektu dlouho pracovali a co vám dalo zabrat nejvíc?
Roman Válek mě v únoru letošního roku oslovil a nabídl spolupráci na představení na letošním festivale ve Znojmě. Již dříve jsem s Romanem pracovala jako choreograf na několika operách, které uváděl ve Znojmě i na zámku v Holešově, a jelikož se vždy jednalo o neobyčejně tvůrčí a kvalitní práci, navíc v kolektivu osobností s mimořádnými profesními i lidskými vlastnostmi, neváhala jsem ani chvíli a nabídku přijala. Velmi si vážím toho, že mi byla opět dána důvěra připravit a realizovat tak velký projekt. Moje samotná příprava představení mě stála zhruba dva měsíce seznamování se s Lullyho hudbou, abych mohla vytvořit dramaturgii večera. Pro tanečníka je poněkud obtížné najít takzvaný řád v jeho hudbě, protože tanečník je většinou zvyklý na dodržování frází a počtu taktů v partituře, aby mu tak lépe vycházely a snadněji se zapamatovávaly taneční kroky a kombinace. Takže s některými hudebními pasážemi jsem se „seznamovala“ a učila se nazpaměť poněkud delší dobu…J
A na jak dlouho jste naplánovali zkoušky?
Intenzivní zkoušení s tanečníky začalo 28. června, dokončit celé představení jsme museli do 16. července, neboť o den později, tedy od tohoto úterý již zkoušíme na scéně ve Znojmě. Jsou to necelé tři týdny, velmi málo času na realizaci celovečerního baletu, ale tanečníci jsou skvělí a vstřícní a vydrží se mnou pracovat sedm i osm hodin denně, takže věřím, že vše stihneme kvalitně připravit.
Jaké místo ve vaší tvorbě král Slunce zaujímá? Pracovala jste už někdy na něčem podobném?
Představení Král Slunce je mou první zkušeností s přípravou tak velkého projektu v tak krátkém čase. Již dříve jsem měla možnost vytvořit celovečerní balety, kdy ale normální zkoušecí proces trval přibližně dva měsíce. Novinkou je rovněž pro mě setkání s barokní hudbou při tvorbě baletního představení, která je pro tanec velmi specifická
Na co jste z ohlasu diváků nejvíce zvědava?
Nejvíce jsem zvědavá z reakcí diváků na to, zda a jak přijmou to propojení barokní hudby a zpěvu se současným tancem, zda pochopí smysl uvádění takových typů představení, ve kterých dle mého názoru jde především o oslavu umění! Přeji si, aby stejně jako interpreti již při zkouškách, i diváci zažili tu neobyčejnou radost v srdci a v duši z krásy hudební a taneční.
Ve Znojmě máta naplánována jen dvě představení. Jaký bude další osud celého projektu? Nebo znojemským uvedením snad vše skončí?
Tuším, že kromě dvou festivalových představení ve Znojmě se odehraje Král Slunce ještě v září na zámku v Holešově. Myslím, že tam bude i derniéra. Ale to není smutek, to je očekávání, že snad opět v budoucnu budu mít tu čest se podílet na přípravě vzniku nějakého dalšího představení vedeného Romanem Válkem a jeho jedinečným orchestrem a ansámblem.
Díky za rozhovor a k zítřejší premiéře přejeme Zlomte vaz!
Ptal se Vít Dvořák
Foto z inscenace Hudební festival Znojmo
