Její pastorkyňa v Opavě – od hluboké niternosti až po dramatickou uhrančivost

Osvědčená režijní koncepce

Devět let (1894–1903), které strávil nad tvorbou této opery, představovalo pro Leoše Janáčka dobu plnou utrpení a osobních dramat. To vše otiskl do díla, jež bylo v jazyce, formě i harmonii novátorské, a to vše se nyní opavský operní soubor pokusil přivést znovu k životu.

Včerejší premiéra potvrdila, že režisérka Jana Andělová Pletichová opodstatněně sáhla po své osvědčené režijní koncepci z roku 2014, aby ji mohla ještě hlouběji prokomponovat a obohatit o další aspekty. Dominantou minimalistické scény z dílny Jaroslava Milfajta zůstala dřevěná konstrukce na principu „karuselu“, která podle potřeby člení prostor jeviště. Její součástí je zeď domu a velký kříž, jenž se ve vypjatých okamžicích otáčí kolem osy a pokaždé nabývá nových významů. Stává se osudovým symbolem, který tu obkružuje děj těžkopádnou tíhou náboženských dogmat, jindy v rukou přízraku Tóma Buryji přináší vzpomínky na životní útrapy či v závěru připomíná ručičku hodin, zkracující pomíjivý čas. Původní podobu ctily také kostýmy z dílny Tomáše Kypty a choreografie Martina Tomsy, jež vznikla dle choreografa Jiřího Kyseláka.

Protagonisté do svých rolí dozráli

Rovněž výběr protagonistů úspěšně navázal na předchozí provedení a bylo příjemným zjištěním, jak mnozí do svých rolí ještě více „dozráli“. Zde je nutno ocenit skvělé obsazení čtveřice hlavních postav, které dalo prostor výrazovému ohňostroji vzájemných vztahů, jenž rozdmýchával oheň dramatických scén. Tereza Kavecká jako by byla stvořena pro roli Jenůfy, dívky s „jablůčkovými lícemi“. Svým něžně barevným sopránem a sugestivním herectvím vtiskla postavě křehkost a omamující odevzdanost tragickému osudu, která se jako červená linka táhla celým představením. Tak jako se ona nechala slepě vést svou láskou, nechal se i hejsek Števa ve skvělém podání Martina Javorského unášet bezhlavě svými vášněmi, dokud ho nedostihly důsledky jeho činů. Oproti nim představovala Kostelnička Kataríny Jordy Kramolišové archetypální roli silné ženy, která bojuje o svou pověst a postavení se zarputilostí, skvostně ztvárněnou nejen herecky, ale i hlasově, která se lehce překlenula do zločinu. Boj s nepřízní osudu autenticky svádí také postava Lacy v podání Jakuba Rouska, z níž z počátečního hrůzu nahánějícího zuřivce bravurně vykřesal milujícího a na smrt oddaného muže. Vyrovnanost výkonů předvedli rovněž představitelé epizodních rolí, jako byli Zdeněk Kapl, Šárka Maršálová, Anna Borusíková, Anna Sokolová, Petr Urbánek, Vendula Vaníčková Černá, Jana Jaržembovská a Anna Nitrová, jež byli podpořeni kvalitními vstupy sboru, který připravila Kremena Pešakova.

Nové hudební nastudování

Úplnou novinkou současného provedení bylo hudební nastudování pod vedením dirigenta Marka Prášila, který se uchýlil k rozšířené brněnské verzi z roku 1908, doplněné o pozdější škrty Karla Kovařovice. Redukce počtu hráčů především v sekci dechových a žesťových nástrojů nenarušila kompaktní zvuk orchestru, navozovala větší intimitu, která působila ve Slezském divadle velmi funkčně, a vytvářela velkorysejší prostor pro dynamické možnosti sólistů.

Včerejší premiérové představení nejen čestně navázalo na svého o deset let staršího úspěšného předchůdce, ale v mnoha ohledech dále rozvinulo jeho uhrančivost. Díky skvělým pěveckým výkonům, nevídanému hereckému nasazení, hudební složce, jejíž podoba se plasticky přizpůsobila potřebám divadla a přispěla k výraznému dějovému spádu, oživilo Slezské divadlo strhující drama, do něhož Janáček zakomponoval veškerou svou bolest z ran osudu, který ho v té době pronásledoval.

Leoš Janáček: Její pastorkyňa
23. února 2025, 19:00 hodin
Slezské divadlo Opava

Inscenační tým
Marek Prášil – hudební nastudování
Marek Prášil – dirigent
Jana Andělová Pletichová – režie
Kremena Pešakova – sbormistr
Jaroslav Milfajt – scéna
Tomáš Kypta – kostýmy
Martin Tomsa – choreografie (dle choreografie Jiřího Kyseláka)
Jan Novobilský, Tereza Zatloukalová – hudební příprava
Marta Vaňkátová – asistent režie

Obsazení
Jenůfa Buryjovka: Tereza Kavecká
Kostelnička, Petrona Buryjovka: Katarína Jorda Kramolišová
Laca Klemeň: Jakub Rousek
Števa Buryja: Martin Javorský
Stařenka Buryjovka: Šárka Maršálová
Stárek: Zdeněk Kapl
Jano, pasák: Anna Borusíková
Barena, služka ve mlýně: Anna Sokolová
Rychtář: Petr Urbánek
Rychtářka: Vendula Vaníčková Černá
Karolka, jejich dcera: Jana Jaržembovská
Pastuchyňa: Anna Nitrová
Tóma Buryja, mrtvý manžel Kostelničky: Roman Cimbál