Jiří Šesták: Českokrumlovská točna není zlaté tele

Reklama, za kterou by za normálních okolností dalo každé divadlo jistě kdeco. Jenže o českokrumlovské točně se dlouhá léta zhusta psalo a píše hlavně proto, že nad ní visel a pořád ještě visí Damoklův meč. Na více než půlstoletí dlouhé historii tohoto unikátního divadelního prostoru se v posledních letech hodně podepsali mimo jiné také politici, jejichž vyjádření mnohdy zaváněla trapným exibicionismem, s jakým se ani na divadle potkat snad ani nemůžete. O tom se určitě ani v té nejbujnější fantatazii architektovi Joanu Brehmsovi (1907-1995) nesnilo, když v roce 1958 českokrumlovské hlediště projektoval. Dnes tento areál patří mezi přední evropské open-air scény a jeho výjimečnost potvrzuje i fakt, že od roku 1992 je Český Krumlov zapsán na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

V této chvíli nás dělí jen desítky hodin od poslední letošní českokrumlovské reprízy Mozartova Dona Giovanniho v režii Jiřího Menzela a v mezinárodním obsazení, ještě tento měsíc se v tomto originálním scénickém prostoru odehraje mimo jiné i Weberův Čarostřelec. Pojďme teď alespoň trochu nahlédnout do pomyslného tamějšího zákulisí. Průvodcem nám bude herec, režisér a pedagog Jiří Šesták, ředitel českobudějovického Jihočeského divadla, které je provozovatelem otáčivého hlediště v Českém Krumlově.

Kolikáté je to vůbec letos vaše „ředitelské“ léto ve společnosti českokrumlovské točny?

Sedmé…

Bez ohledu na to, kdo za to může – nepříjdou vám ty mnohaleté debaty o tom, co s točnou dál bude, tak trochu jako v Kocourkově?

Tady se střetávají skupinové zájmy bez větší vůle problém řešit. Jedni ji chtějí zachovat na stávajícím místě a protože vše funguje, není třeba větší aktivity, a druzí ji chtějí pryč, ale protože obecné mínění je pro zachování a tudíž i podporu místních politiků, nemají sílu svou aktivní vůli prosadit. Nicméně čas skutečných rozhodnutí se blíží, ať už z vnějších důvodů – UNESCO, tak z vnitřních – nevyhovující zázemí, zastaralé technologie, nemožnost inovace prostoru, třecí plochy majitele pozemku a uživatele…

Teď je snad ohledně točny konečně jasno přinejmenším do roku 2015, do kdy byla podepsána smlouva mezi památkáři a městem, které je vlastníkem točny. Co se teď bude během oněch pěti let dít? Předpokládám, že ta doba neznamená pro vás jako ředitele (ale i pro město) to, že problémy s točnou na pět let strčíte do šuplíku.

Víceméně jsem už odpověděl. Bude záležet na výsledku komunálních voleb a schopnosti koncepční spolupráce měst České Budějovice a Český Krumlov, Jihočeského kraje a ministerstva kultury. Konkrétní plán mám, ale je otázka, bude-li společná vůle se dohodnout.

Kdy vůbec mají vaši lidé dovolenou?

Dovolená je v Jihočeském divadle klouzavého charakteru. Dostávají ji jednotlivé soubory a pracoviště od května do konce září v čtrnáctidenních, či týdenních periodách. Zimní sezóna začíná v říjnu a končí koncem dubna, letní začíná zkouškami od května a poslední představení v plenéru je v první polovině září. Není to vůbec tradičně český divadelní provoz, ale provoz efektivní.

Upřímně: Na které ober a baletů, které jste měl možnost vy osobně v Českém Krumlově vidět, nejčastěji vzpomínáte?

Krásné inscenace byly první Verdiho Rigoletto v režii Jana Kačera v roce 1995, Verdiho Síla osudu v režii režie Josefa Průdka předloni, líbil se mi i letošní Mozartův Don Giovanni v režii Jiřího Menzela. Velmi silný dojem na mě zanechalo první uvedení baletní Carminy burany.

O českokrumlovské točně se říká, že je pro Jihočeské divadlo jakýmsi „zlatým teletem“. Skutečně vám tolik vydělává? Jak vypadají základní čísla?

Když už spolu mluvíme: Jaké jsou plány vašeho operního a baletního souboru pro novou sezonu?

Nový baletní soubor se letošním Snem noci svatojánským seznamoval s tímto originálním prostorem a již nyní má velké plány do budoucna. Je to soubor velmi ambiciózní, mající v uměleckém šéfovi Atillu Egerházym velmi kvalitní vedení a velmi kvalitní tanečníky. V nové sezóně uvede choreografie předních choreografů – Václava Kuneše a především Jiřího Kyliána. To je obrovská událost baletního souboru i celého Jihočeského divadla.

Operní soubor připravuje v jisté koprodukční verzi Pucciniho Bohému, ale hlavně bude bude směřovat k letnímu uvedení Komediantů na otáčivém hledišti, kde vystoupí v titulní roli světový tenorista José Cura. Bude to poprvé v dějinách českého divadla, kdy taková hvězda nepřijede na jedno vystoupení v hotové inscenaci, ale bude se podílet na přípravě nové a zúčastní se zkušebního procesu. To je velmi skvělé, že se nám to ve spolupráci s Mezinárodním hudebním festivalem v Českém Krumlově povedlo.

A plány pro Český Krumlov na příští rok?

Ptal se Vít Dvořák

www.jihoceskedivadlo.cz