José Cura – ozdoba letošního Krumlova

Organizátoři letošního ročníku českokrumlovského mezinárodního hudebního festivalu to po loňsku neměli jednoduché: Koncert Renée Fleming v Pivovarské zahradě byl totiž skutečně nezapomenutelný, i teď s ročním odstupem se na oněch místech vše začalo v mysli okamžitě vybavovat znovu. I přesto ale – po mém soudu – argentinský tenorista José Cura nezklamal.


Povedl se už samotný „start“ – Prolog k Leoncavallovým Komediantům, během kterého Cura „stihnul“ s mikrofonem v ruce obejít celé hlediště, což většinu návštěvníků očividně dobře pro celý večer naladilo. Jeden z nejznámějších současných tenoristů, jehož kariéra trvá dvě desetiletí, je stále ve skvělé formě, sytě znělý, skvěle opřený a technicky výtečně vedený hlas je radost poslouchat. Obdivuhodná je i Curova schopnost koncentrace, kdy třeba z žertovného promlouvání k návštěvníkům dokáže v mžiku „přepnout“ do výrazově i pěvecky velmi nesnadného monologu Verdiho Otella a „vystřihnout“ jej na výtečnou. Jistě, José Cura nepřivezl do Českého Krumlova nic nového, šlo o samá notoricky známá čísla. Ale skvěle odzpívaná, třeba Kalafovo Nessun Dorma přidané na rozloučenou bylo přímo ukázkové.


José Cura se ovšem také předvedl jako dirigent. Těžko odhadovat, jak velký byl jeho skutečný vklad do výkonu orchestru, často totiž jen před hráči stál a se založenýma rukama poslouchal. Avšak třeba Intermezzo z Pucciniho Manon Lescaut mělo nečekaně silný vnitřní tah.
Ve stínu Josého Cury ale rozhodně zůstala korejská sopranistka In-Hye Kim. Ano, duet z prvního dějství Pucciniho opery Madama Butterfly jim oběma vyšel skvěle. Ale jinak jistě nemalý hlas sólistky vykazoval na nejednom místě náznak opotřebování, s ne zcela ideálně znělou střední polohou a nepříliš jistou technikou.

Ano, chvíli trvalo, než si ucho zvyklo na nazvučení prostoru, chvílemi hodně agresivní (předehra k Verdiho Nabuccovi), zdůrazňující i pouhé zakašlání některého z hráčů, kdy objektivně hodnotit výkon orchestru (argentinský dirigent Mario de Rose) lze jen stěží. Ale Josému Curovi rozhodně nelze upřít jeho stále špičkovou formu (byť marketingové označení „tenor pro 21.století“ mně příjde pro letos osmačtyřicetiletého zpěváka tak trochu mimo), stejně jako i nepřehlédnutelné charisma.

José Cura
Zahajovací operní galakoncert Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov
José Cura (tenor)
In-Hye Kim (soprán)
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Dirigent: Mario de Rose
Český Krumlov Pivovarská zahrada 16. a 18.7.2010
(psáno z neděle 18.7.)

program:
R.Leoncavallo:
-Pagliacci – prolog a intermezzo, árie Cania z 1.dějství
G.Verdi:
-Nabucco – předehra
-La forza del destino – árie Leonory ze 4.dějství

-Otello – árie Otella ze 3. a 4.dějství
G.Puccini:
-Le villi – La Tregenda
-Turandot – árie Calafa z 1.dějství
-Tosca – motlitba Toscy z 2.dějství, árie Cavaradossiho ze 3.dějství
-Manon Lescaut – Intermezzo
-Madama Butterfly – árie Butterfly ze 2.dějství, duet Butterfly a Pinkertona z 1.dějství
Náš nedávný rozhovor s argentinským tenoristou najdete zde.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
32 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments