Festival Baroko dlouhodobě představuje jeden z nejpozoruhodnějších projektů zaměřených na oživování starší hudby spjaté s českými zeměmi. Jeho dramaturgie nestaví na opakování známých titulů, ale na badatelském objevování zapomenutých skladeb ze 17. až 19. století. Publikum tak dostává mimořádnou příležitost slyšet hudbu, která se v mnoha případech vrací do života po stovkách let – často vůbec poprvé v novodobé historii.
Za dramaturgií festivalu stojí muzikolog a skladatel Tomáš Hanzlík, zakladatel festivalu a dlouholetý iniciátor projektů, které propojují vědecký výzkum, historicky poučenou interpretaci a živý divácký zážitek. „Když někoho osobně zvu, říkám bohužel asi bez nadsázky: přijďte si to poslechnout, další příležitost budete mít až za 300 let,“ charakterizuje výjimečnost letošního ročníku Hanzlík.
Program roku 2026 se zaměří především na českou hudbu období baroka, klasicismu a raného romantismu, ale představí také skladatele spjaté s českým prostředím širšími kulturními vazbami. Zazní díla českých kantorů a obrozeneckých autorů, hudba příslušníků řeholních řádů, kompozice českých hudebníků působících v zahraničí i tvorba zahraničních skladatelů, kteří nacházeli své místo v hudebním životě českých zemí. Mezi jmény letošního ročníku se objeví například Mauritius Vogt, Gunther Jacob, Antonín Rejcha, František Škroup, Jan Josef Rösler, Alessandro Melani či Antonio Bioni. Novodobé premiéry klavírních koncertů z kroměřížského archivu připomenou letošní 300. výročí narození Josefa Antonína Štěpána.
Jedním z výrazných dramaturgických lákadel bude scénické uvedení oratoria Alessandra Melaniho Il fratricidio di Caino spolu se serenatou L’Europa v nastudovaných podle partitur pocházejících ze sbírky císaře Leopolda I. Právě scénická provedení patří tradičně k nejvyhledávanějším festivalovým událostem. Inscenace se ujme Ensemble Damian v režii Marka Řiháka. Závěr festivalu nabídne souborné provedení Kroměřížských kantát Antonia Bioniho, věnovaných olomouckému biskupovi W. H. Schrattenbachovi, s účastí výrazného sopranisty Vojtěcha Pelky, který si získává stále větší pozornost i v mezinárodním kontextu.
Festival však neláká pouze na „archivní objevy“. Jeho zvláštní kouzlo spočívá v tom, že stará hudba zde nezní jako muzeální exponát, ale jako živá, bezprostřední a překvapivě aktuální zkušenost. Autentický zvuk dobových nástrojů, historicky poučený interpretační přístup a komorní atmosféra olomouckých prostor umožňují posluchačům vnímat hudbu v podobě blízké době jejího vzniku – a zároveň nově, svěže a současně.
Významnou novinkou letošního ročníku je využití nástrojů z depozitáře Vlastivědného muzea v Olomouci. Publikum uslyší například nově zrestaurovaný klavichord a barokní kontrabas, které se stanou nejen hudebními nástroji, ale také přímými svědky kulturní paměti regionu. Právě propojení hudby, historie a konkrétních míst dává festivalu Baroko jedinečnou identitu.
Hlavní část programu se uskuteční ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, v Sále Václava III., zahajovací koncert pak netradičně rozezní kostel Panny Marie Sněžné v Olomouci. Festival doplní také přednášky a komorní projekty, mimo jiné program věnovaný učebnici kompozice Antonína Rejchy či koncert Příběh klavichordu v Prostějově.
Festival Baroko 2026 je pozvánkou pro všechny, kdo v klasické hudbě nehledají jen slavná jména a známé melodie, ale především objev. Nabízí možnost slyšet hudbu, která byla dlouho skryta v archivech, a stát se svědkem okamžiku, kdy se minulost znovu promění v živý zvuk.
Podrobné informace o programu jsou k dispozici na webu festivalu: www.festivalbaroko.cz.
