Kam, s kým a jak dál? Rozhlasoví symfonikové na prahu nové sezony

Rozhovor s pověřeným ředitelem orchestru Jakubem Čížkem 

Vzhledem k tomu, že jste do čela Symfonického orchestru Českého rozhlasu nastoupil ke konci loňské sezony poměrně narychlo, nejdříve otázka na váš mandát: Jakým termínem je omezen? V tiskové zprávě se mluví o vašem pověření – znamená to, že na post ředitele Symfonického orchestru Českého rozhlasu bude vypsáno výběrové řízení? Pokud je to tak, v jakém časovém horizontu a zúčastníte se?

Můj mandát je časově omezený do srpna příštího roku. Vše další bude záviset na rozhodnutí vedení rozhlasu. Pro mě je však podstatná práce, která se ode mě očekává, bez ohledu na dobu trvání mého působení v čele orchestru. Musíme připravit výroční devadesátou sezonu a zpracovat dlouhodobou koncepci tohoto našeho rozhlasového tělesa.

Váš předchůdce Jan Simon působil u Symfonického orchestru Českého rozhlasu čtrnáct let – to už stojí za bilanci. Jaká z vašeho pohledu je?

Umělecky si Symfonický orchestr Českého rozhlasu stojí velmi dobře. Pro mě patří mezi špičku u nás a dokáže konkurovat i slavnějším (nejen rozhlasovým) evropským orchestrům. Velmi záleží na dlouhodobé a kontinuální umělecké práci, kterou zaštiťuje zejména šéfdirigent orchestru. Mnohaleté působení Vladimíra Válka, na které v posledních letech navázal Ondrej Lenárd, bylo velkým štěstím, kterého se tomuto orchestru dostalo.Na ne zrovna ideální ekonomickou situaci upozorňuje většina orchestrů u nás, zahraničí nevyjímaje. V České republice obecně nemají orchestrální hráči na růžích ustláno a nejinak je tomu i v Českém rozhlase. Prostředky na mzdy jsou omezené. Český rozhlas navíc z podstaty plní mnohem více úkolů než „jen“ provozování symfonického orchestru. Na druhou stranu poskytuje zázemí stabilní instituce, která může činnost svého tělesa podpořit nejen finančně, ale i mediálně.

Co všechno můžete rozhlasovým symfonikům v jejich čele nabídnout?

Pracovní nasazení a zkušenosti. Rád bych nabídl, a budu se o to snažit, zlepšení podmínek, které se netýkají jen mezd, ale například i prostředků pro hostující sólisty a dirigenty. Právě velká jména z hudebního světa mohou být dalším motivačním faktorem pro orchestr i management. Mám zkušenosti nejen s hudební produkcí, ale i z oblasti marketingu a PR. Symfonický orchestr Českého rozhlasu si svoji kvalitou zaslouží větší pozornost médií, než jaké se mu dostává. A i toto bych rád změnil.

Jaké jsou vaše základní teze, vize, záměry a plány, se kterými jste se vedení Symfonického orchestru Českého rozhlasu ujal?

Chci se zaměřit na dramaturgii abonentních sezon i studiového natáčení. Symfonický orchestr Českého rozhlasu, jediný orchestr svého druhu v republice, musí svoji činnost výrazně zacílit na národní hudbu. Snímky, které vznikají ve studiích i na koncertech jsou díky rozhlasovým vlnám šířeny u nás i v zahraničí, a tím se česká hudba dostává ke statisícům až milionům posluchačů po celém světě. Hudba dvacátého století i hudba současná je dalším naším cílem, stejně tak jako uvádět zajímavé tituly světového repertoáru. Dostat k orchestru světová jména jsem již zmínil. Rád bych také započal s edukativními projekty pro děti a mládež, kde cítím jasný dluh z naší strany.

Program nové sezony rozhlasového orchestru vznikal ještě pod vedením Jana Simona. Jak se vám zamlouvá? Jaké jsou podle vás jeho priority?

Jsem rád za pokračování v loňské novince – dvou abonentních řadách, z čehož jedna překračuje žánr klasické hudby. Nicméně se těším na velké opusy, které uvedeme s šéfdirigentem Ondrejem Lenárdem – Straussovy symfonické básně, Franckovu Symfonii d moll, Dvořákovo Requiem, Mahlerovu Pátou symfonii nebo Korsakovovu Šeherezádu. Jeden koncert věnujeme výhradně české soudobé hudbě (8. února s dirigentem Markem Šedivým). A do sezony jsme pozvali hned několik mladých českých sólistů – Viléma Hofbauera, Petra Matějáka, Jana Mráčka, Jana Kliku, Viléma Veverku a další.

„Populární“ řada ve Smetanově síni, nazvaná Nové horizonty, pokračuje druhým rokem. Jak ji vedení orchestru, respektive rozhlasu po první sezoně hodnotí? A jaký zájem je o její pokračování?

Koncertní řada Nové horizonty v Obecním domě potvrdila, že posluchači mají zájem o speciální projekty, ve kterých se klasika prolíná s jazzem, rockem nebo filmovou hudbou. Tyto koncerty ovšem jsou více náročné na dramaturgii i produkci. V nové řadě letos pokračujeme. Představíme Symfonický orchestr Českého rozhlasu ve spolupráci s Clarinet Factory (14. března), Danem Bártou a Epoque Quartetem (1. února), dále zavítáme do světa muzikálu s českými pěveckými hvězdami (23. listopadu) a setkáme se i s rapem v nové kompozici Zdeňka Merty na námět Oty Klempíře (12. října). Zahajovací koncert nové sezony v pondělí 7. září je klasický s atraktivními tituly, který věnujeme čestnému šéfdirigentovi Symfonického orchestru Českého rozhlasu Vladimíru Válkovi k jeho osmdesátým narozeninám.Jaké nahrávací projekty bude orchestr v nové sezoně realizovat?

S naším hlavním hostujícím dirigentem Tomášem Braunerem dokončujeme cyklus všech koncertantních skladeb pro klavír a orchestr Bohuslava Martinů (celkem sedm opusů), který ve spolupráci s Nadací Bohuslava Martinů vyjde i na CD u labelu Radioservis. V pořadí třetí spolupráce s Tomášem Netopilem a vydavatelstvím Supraphon vyústí taktéž ve vydání CD, tentokrát se suitami z Janáčkových oper. S šéfdirigentem Ondrejem Lenárdem plánujeme několik velkých orchestrálních titulů z dílny Josefa Suka, Gustava Mahlera, Antonína Dvořáka a Petra Iljiče Čajkovského. Po úspěšné spolupráci s Adamem Plachetkou pokračujeme v natáčení dalších českých operních hvězd. Čekají nás jména jako Pavel Černoch, Kateřina Kněžíková a Jana Šrejma Kačírková.

Orchestr má nejnověji za sebou už jedenácté japonské turné.  Má nějaké další zahraniční zájezdy v kalendáři právě začínající sezony?

Do srpna 2016 nemáme v plánu žádná zahraniční turné. Soustředíme se na koncerty v České republice, ať už pro festivaly Dvořákova Praha, České doteky hudby, Pražské jaro, Český Krumlov nebo Smetanova Litomyšl, tak na samostatné projekty typu Mozart Gala s Adamem Plachetkou (10. prosince). Krátké zahraniční zájezdy jsou doposud v jednání.

Připomeňte prosím ještě, jak to vypadá s šéfdirigentskou smlouvou pana Ondreje Lenárda – jaký termín v ní je? Jak dlouho pan dirigent přislíbil rozhlasové symfoniky ještě vést? A porozhlíží se už po nějakém svém nástupci?

Pan šéfdirigent Ondrej Lenárd bude stát v čele orchestru do konce devadesáté sezony, tedy do léta 2017. Ano, otázku nového šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který by nastoupil od sezony 2017/2018, jsme již otevřeli.

Děkuji za odpovědi, vám i orchestru v nové sezoně hodně úspěchů!
Vizitka:
Jakub Čížek (1979) působil šest let (2000–2006) jako šéfproducent Mezinárodního hudebního festivalu Pražský podzim, kde se částečně věnoval také dramaturgii, marketingu a public relations. Festival v té době hostil v Praze mnoho významných zahraničních orchestrů, například orchestr milánské La Scaly s Riccardem Mutim, orchestr Mariinského divadla s Valerijem Gergijevem, Bamberské symfoniky s Jonathanem Nottem, Berlínské rozhlasové symfoniky s Markem Janowskim, Moskevskou filharmonii s Jurijem Simonovem, BBC Philharmonic s Gianadreou Nosedou, Budapest Festival Orchestra s Ivánem Fischerem, orchestr Mozartea Salcburk, orchestr Sinfonia Varsovia s Krzysztofem Pendereckim a řadu světových sólistů. V roce 2001 zorganizoval evropské turné Moskevské filharmonie.

Později dva roky řídil Odbor mechanických práv a audiovize v Ochranném svazu autorském (OSA), kde se mimo jiné věnoval licencování vydavatelů hudebních CD a DVD.

V roce 2008 nastoupil do Českého rozhlasu. Několik let zde vedl Mezinárodní oddělení, do jehož agendy spadá i mezinárodní výměna hudebních pořadů v rámci Eurorádia. Dále zastával post ředitele Odboru komunikace a vnějších vztahů a tiskového mluvčího Českého rozhlasu. Od roku 2014 působí jako šéfproducent hudební tvorby, do jehož kompetence spadá více než čtyři sta rozhlasových hudebních produkcí ročně převážně z oblasti klasické hudby a jazzu.

Vystudoval hudební management na Hudební fakultě JAMU v Brně a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Mezi jeho záliby patří vedle hudby a hry na klavír také film, divadlo, sport, cestování a rodina.
(Zdroj: www.rozhlas.cz)

www.rozhlas.cz

Foto Khalil Baalbaki, Ondřej Melecký, SOČR, Český rozhlas