Kantor Koutník zazněl v Olomouci: objevné setkání s hudbou baroka

Hudba maloměstských kantorů bývá někdy vnímána jako pouhý odraz lidového vkusu – sice posluchačsky příjemná, avšak umělecky druhořadá. Koncert věnovaný tvorbě Tomáše Norberta Koutníka (1698–1775) tuto představu jednoznačně narušil. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci ožily skladby, které po více než dvou stoletích znovu zazněly díky badatelskému úsilí Adolfa Krameniče a Jaroslava Vaniše. V programu zazněla nejen známější díla, ale i dosud neprovedené rozsáhlejší kompozice jako Vesperae de nativitate Domini či Litaniae Lauretanae ex C. Samotná interpretace – v podání souboru Ensemble Damian pod uměleckým vedením Tomáše Hanzlíka – potvrdila, že Koutníkovo dílo není jen regionální kuriozitou, ale plnohodnotnou součástí české kantorské hudební kultury 18. století.

Koncert byl otevřen skladbou De Venerabili Sacramento: Pange lingua gloriosi, který představuje jednoduché strofické zhudebnění hymnu, který byl původně určen pro bohoslužby Nejsvětější svátosti. Komorní nástrojové obsazení (dvoje housle, varhanní pozitiv, theorba a violoncello) doplnily dva ženské hlasy: konkrétně soprán Markéty Israel Večeřové a alt Doroty Grossové. Výrazně zpěvnou linku dané skladby vystihly obě dobře, mně osobně se velmi líbil alt Doroty Grossové, která po celý večer zpívala naprosto přirozeně a jakoby bez námahy. 

V další části večera přišla premiéra jedné z Koutníkových nejrozsáhlejších kompozic: Vesperae de nativitate Domini. Tento sedmidílný rozsáhlý večerní cyklus tvoří reprezentativní ukázku liturgické kantorské hudby. Typický je kontrast mezi homofonními a polyfonními částmi a střídání sborových a sólových úseků. V úvodní části Dixit dominus zaujal především citlivý přednes tenorového partu v podání Ondřeje Benka a bas Michala Marholda, který se ve své plné znělosti projevil i v části Beatus. Intonační a výrazová jistota obou interpretů působila naprosto přirozeně. Posluchačsky nejvděčnější byla poté pasáž Magnificat, kde ústřední roli sehrál varhanní pozitiv a poté tutti celého uskupení. Patrná byla typická barokní rytmizace a na úplný závěr jednoduché imitační zpracování. I bez dirigenta byla znát sehranost všech hudebníků. 

Skladba psaná Koutníkem čistě pro mužské hlasy, pro tenor a bas – Cantus seu aria ex B De Beata: Ave mundispes Maria – představuje ukázkový příklad mariánské árie z období českého baroka – stylově komorní, s důrazem na modlitební výraz a jemné vokální proplétání. Po úvodním „jásavém“ ritornelu nastoupil tenor již zmíněného Ondřeje Benka a poté bas Michala Marholda, aby následně pokračovali dvojhlasně. Zaujaly taktéž přesvědčivě pojaté drobné figurace v prvních houslích v podání Martina Dostála a stabilně držená basová linka, hrána zejména violoncellem Mariany Tůmové. Celkovou souhru hudebníků ocenilo taktéž publikum: hned po skončení této mariánské kultovní skladby zazněl spontánní potlesk. 

Druhou rozsáhlejší kompozicí byly Litaniae Lauretanae ex C, zkomponované Koutníkem v roce 1760. Formálně se jedná o cyklické litanie, kdy však každá část nese jiný hudební charakter – od vroucnosti po triumfálnost (Regina Angelorum). V úvodní Kyrie eleison se mi opět líbila intonační jistota Doroty Grossové, která se zhostila altového partu. Hned po instrumentální předehře v části Sancta Maria ukázala sopranistka Markéta Israel Večeřová svoje jisté výšky. Oba ženské hlasy poté ukázaly své lyričtější polohy v šesté části skladby (Rosa mystica). Dle mého názoru pozoruhodnou a posluchačsky vděčnou pasáží byla v části Regina Angelorum epizoda se slovy „ora pro nobis“, kdy byla držená nota v altu „oplétána“ všemi ostatními hlasy. Imitačně zpracováno a uspokojivě zazpíváno bylo následně závěrečné Miserere nobis. 

Poslední skladbou večera byla radostná mariánská antifona, často hrána ve velikonočním období: Regina coeli ex G. Po polyfonním úvodu a zaznění všech hlasů následovala dialog v altu a sopránu na slova „Resurrexit, sicut dixit, alleluia“. Tato stylově melodicky jednoduchá a svěží kompozice byla příkladem Koutníkova polyfonního vyjadřování. 

Koncert potvrdil, že dílo Tomáše Norberta Koutníka si zaslouží plnou pozornost nejen muzikologů, ale i širší hudební veřejnosti. Stylová rozmanitost, duchovní hloubka a mnohdy i nápaditá kompoziční práce ukazují, že hudba maloměstských kantorů může být nejen poutavá, ale i umělecky hodnotná. Ensemble Damian navíc přesvědčil, že i bez dirigentské taktovky lze dosáhnout interpretačně vyzrálého a soudržného výkonu. 

Festival Baroko 2025: „Tomáš Norbert Koutník (1698–1773): Ave mundi“ – Novodobé světové premiéry duchovních skladeb choceňského kantora
2. června 2025, 19:00 hodin
Vlastivědné muzeum v Olomouci, sál Václava III. 

Program 
Tomáš Norbert Koutník:
Hymnus De Venerabili Sacramento: Pange lingua gloriosi 
Vesperae de nativitate Domini (1. Dixit, žalm 109., 2. Confitebor, žalm 110., 3. Beatus, žalm 111., 4. Laudatepueri, žalm 112., 5. De profundis, žalm 129., 6. Memento, žalm 131., 7. Magnificat.)
Cantus seu Aria ex B De Beata: Ave mundispes Maria
Litaniae Lauretanae ex C (1. Kyrie eleison, 2. Sancta Maria, 3. Virgo prudentissima, 4. Speculum justitiae, 5. Rosa mystica, 6. Salus infirmorum, 7. Regina Angelorum, 8. Agnus Dei, 9. Miserere nobis) 
Regina coeli ex G

Účinkující
Ensemble Damian
Markéta Israel Večeřová – soprán
Dorota Grossová – alt
Ondřej Benek – tenor
Michal Marhold – bas
Martin Dostál, Daniel Podroužek – housle
Mariana Tůmová – violoncello
Jakub Sobotka – kontrabas
Milan Duspiva – theorba
Martin Smutný – pozitiv
Tomáš Hanzlík – umělecké vedení