Karita Mattila vystoupí v pražském Národním divadle jako Kostelnička

„Janáčkovy opery byly pro mou profesní dráhu velmi důležité,“ řekla Karita Mattila v jednom rozhovoru v roce 2016, když připravovala svoji první Kostelničku pro koncertní provedení Její pastorkyně s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem. „Mou první rolí z českého repertoáru byla v roce 1998 Jenůfa. Tehdy mi bylo sedmatřicet a byl to takový začátek. Pak přišly mnohé další Jenůfy a Káti, pak i Elina Makropulos, a teď po osmnácti letech moje první Kostelnička.“ Tenkrát si pěvkyně myslela, že když tolikrát zpívala Jenůfu a vystřídala v inscenacích osm či devět různých Kostelniček, tak tu roli vlastně už trochu zná a nebude těžké ji nastudovat. „Jenže pak jsem se ji začala učit a dočista mě to pohltilo,“ uvedla ve stejném rozhovoru. „Je to úplně nové dobrodružství, nová zkušenost.“ Od té doby zpívala Kostelničku mnohokrát a nyní se s ní uvede i v pražském Národním divadle na posledních dvou představeních inscenace Jiřího Nekvasila.

Nekvasilova inscenace měla premiéru 11. září 2005, autorem scény a kostýmů byl Daniel Dvořák. První premiéru tehdy dirigoval Jiří Kout a hlavní role zpívali Jitka Svobodová (Jenůfa), Yvona Škvárová (Kostelnička), Jorma Silvasti (Laca) a Aleš Briscein (Števa). Inscenace se od té doby pravidelně vracela na repertoár s různými dirigenty, jimiž byli Jan Chalupecký, Ondrej Lenárd, Robert Jindra a Jaroslav Kyzlink. V roli Jenůfy vystoupily Dana Burešová, Pavla Vykopalová, Adriana Kohútková, Alžběta Poláčková či Maida Hundeling, v roli Kostelničky Eva Urbanová, Judith Forst, Szilvia Rálik či Eliška Weissová. Jako Laca se představili Aleš Briscein, Jaroslav Březina, Tomáš Černý, Miroslav Dvorský, Štefan Margita, Pavel Černoch a Peter Berger a v roli Števy Valentin Prolat, Richard Samek, Martin Šrejma, Tomáš Juhás, Pavol Breslik a Magnus Vigilius. Dvě poslední představení 11. a 16. září 2024 (derniéra) bude dirigovat Robert Jindra a vedle Karity Mattily jako Kostelničky vystoupí v hlavních rolích Kateřina Kněžíková (Jenůfa), Aleš Briscein (Laca) a Peter Berger (Števa).

Karita Mattila se narodila 5. září 1960 ve městě Somero ve Finsku. Studovala zpěv na Sibeliově akademii v Helsinkách, kterou dokončila v roce 1983 (pedagožka Liisa Linko-Malmio). Ve studiích pokračovala v Londýně u Very Rózsa. Ve stejném roce se stala první vítězkou pěvecké soutěže Cardiff Singer of the World. V roce 1985 debutovala v londýnské Královské opeře Covent Garden jako Fiordiligi v Mozartově Così fan tutte. V roce 1988 zpívala ve Vídeňské státní opeře Emmu v Schubertově málo známé opeře Fierrabras a v roce 1990 debutovala v Metropolitní opeře v New Yorku jako Donna Elvira v Mozartově Donu Giovannim. Následovaly debuty v Madridu v roce 1994 (Taťána v Čajkovského Evženu Oněginovi) a v Paříži v roce 1996 (Elsa ve Wagnerově Lohengrinovi a Alžběta ve Verdiho Donu Carlosovi). V roce 2010 ztvárnila Karita Mattila v Opéra National de Lyon roli Émilie du Châtelet v monodramatu finské skladatelky Kaiji Saariaho Émilie, které jí bylo přímo dedikováno.

K dalším rolím světoznámé pěvkyně patří mj. Eva ve Wagnerových Mistrech pěvcích norimberských, Leonora v Beethovenově Fideliovi, titulní role ve Straussově Salome a v Pucciniho Tosce a Manon Lescaut v Metropolitní opeře, na dalších scénách Amelia ve Verdiho Simonu Boccanegrovi, Rosalinda ve Straussově Netopýrovi a titulní role v Arabelle Richarda Strausse. A jak jsme již zmínili, postupně i čtyři role v Janáčkových operách Její pastorkyňa, Káťa Kabanová a Věc Makropulos – Jenůfa a později Kostelnička, Káťa a Elina Makropulos – a to s výborně zvládnutou češtinou. V těchto rolích se představila například v londýnské Covent Garden či v Metropolitní opeře a nejednou na nich spolupracovala s dirigentem Jiřím Bělohlávkem. Dále spolupracovala, a to i na řadě nahrávek, s věhlasnými dirigenty jako Georg Solti, Claudio Abbado, James Levine, Antonio Pappano, Bernard Haitink, Colin Davis, Michael Tilson Thomas, Simon Rattle, Christoph Eschenbach, Neeme Järvi, Fabio Luisi či Neville Marriner. Vedle předních operních scén celého světa vystupuje Mattila i v nejslavnějších koncertních síních včetně newyorské Carnegie Hall či berlínské Filharmonie a samozřejmě v rodném Finsku.

Pěvecké umění a zářivě sytý soprán Karity Mattily můžeme obdivovat na mnoha nahrávkách kompletních oper na CD nebo DVD, z nichž dvě byly oceněny cenami Grammy – Mistři pěvci norimberští s Georgem Soltim (1998) a Jenůfa s Bernardem Haitinkem (2004). Pěvkyně se dále podílela na kompletech oper Der Freischütz, Fierrabras, Don Giovanni, Così fan tutte, Le nozze di Figaro, Simon Boccanegra, Fidelio, Don Carlos, Manon Lescaut, Tosca, Káťa Kabanová či Salome. S Claudiem Abbadem nahrála Schumannovy Scény z Goethova Fausta a s Gerdem Albrechtem a Českou filharmonií Schumannovo oratorium Ráj a Peri. Dále nahrála písně Richarda Strausse, Sibelia či Griega, sólová alba Arias & Scenes, German Romantic Arias, Karita Live! či Helsinki Recital a díla Mozarta, Beethovena nebo Šostakoviče. Hvězdná pěvkyně byla vyhlášena magazínem Musical America Hudebníkem roku 2005 (Musician of the Year 2005)a byla popsána jako „nejúžasnější zpívající herečka současnosti, umělkyně, která obnovuje stárnoucí umění a přivádí publikum k šílenství“.