Kdo je postavou z provokativního plakátu na operu Jonny vyhrává?

Na představení jazzové opery Jonny vyhrává, jejíž premiéra se uskuteční 24. ledna v Národním divadle v Praze, zve provokativní plakát s obnaženým černošským muzikantem. Jeho vypracované tělo zakrývá jen bendžo. Plakát přesně plní svou roli, není jenom na efekt, ale vychází z děje, jehož jedním z hrdinů je hudebník Jonny, řekl v rozhovoru režisér inscenace David Drábek.

Produkce přesně splnila mé představy, jenom jsem netušil, jaký frajer ten černoch bude. Člověk, který stál modelem, je navíc medik studující v Brně. A s touhle figurou bude lékařem,” uvedl Drábek.

Některé ženy se podle něho chystaly na představení, protože se domnívaly, že černošský mladík bude v opeře také zpívat. “Na to ale máme jako Jonnyho Jirku Rajniše, který měl ještě před půl rokem 120 kilogramů, ale hrozně na sobě zamakal, pravděpodobně když viděl ten plakát, a vypadá teď fantasticky. Takže dá asi na jevišti zapomenout na kluka z plakátu,” podotkl Drábek.

Jonny vyhrává je spíše veselá jazzová opera, ale zpívané party jsou v ní velmi náročné. “Například na to, co má tenorista Jonathan Stoughton v roli Maxe, je potřeba být extratřídou,” poznamenal Drábek. “S choreografkou Adélou Stodolovou se snažíme do inscenace dostat dynamiku. Já sice kolem vystavím spoustu zvířátek a Matějskou pouť, nicméně chci, aby operní pěvci také hráli společně s tanečníky a sborem,” dodal.

Opera Jonny vyhrává (Jonny spielt auf) se do Prahy vrací po 91 letech. Nevšední dílo, jehož autorem je skladatel s českými i německými kořeny Ernst Krenek, hudebně nastudoval dirigent a komponista Stefan Lano. “Když s tím Krenek ve své době přišel, bylo to šokující. Ta věc se okamžitě stala velmi populární po celém světě, nicméně jeho kolegové, ‘vysocí umělci’, za ním přišli s tím, že je to moc bulvár a že by měl dělat serióznější umění. On na ně dal a už nikdy nic tak úspěšného nenapsal,” uvedl Drábek.

Ani odvážná opera Jonny vyhrává podle Drábka nevyvrátí předsudky diváků, kteří často považují operu za umění odtržené od reálného života. “Tohle nevyřeší jedna opera, s divákem musí divadlo pracovat, učit ho, co je ve světě nového a vychovávat ho. To je jedna z funkcí divadla, která v České republice dost vázne a nové věci se často velmi záhy dávají k ledu. Národní divadlo by nemělo mít pocit, že je jakýmsi rukojmím českého národa, jehož příslušníci si zaplatili každou cihlu v budově,” prohlásil.

Po svých mnoha úspěšných autorských inscenacích, za které mimo jiné opakovaně získal Cenu Alfréda Radoka, osmačtyřicetiletý dramatik a režisér zpracovává hru, kterou sám nenapsal. Po Válce s mloky skladatele Vladimíra Franze pro Státní operu v roce 2013 je to druhý případ. “Jonny vyhrává nejde moc změnit, přestavovat a přehazovat, ale můžu tomu se svým týmem dát nový inscenační výklad a originální vyznění. Hrozně zajímavé na tom je, že to není černobílý příběh. Propukají v něm dost silné vášně a vyznění je lehce lechtivé. Nic není naservírované v předžvýkané podobě,” konstatoval.

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na