Varvara zvolila pro svůj včerejší recitál v cyklu Světová klavírní tvorba FOK program více než náročný. Již úvodní Mozartova Sonáta č. 14 dokázala odhalit řadu nedostatků, které byly patrné i v průběhu celého večera. Rozkolísanost temp, spolknuté konce frází, málo zpěvná a méně technicky brilantní pravá ruka, nevyváženost zvuku s upřednostněním basové linie, téměř žádná vnitřní dynamika a navíc nadměrné používání pedálu.
Doufal jsem, že uslyším v interpretaci Skrjabina mysticismus, který je okázalý od začátku do konce. Pro mne je Skrjabin stejně velký génius jako van Gogh, Monet nebo Cézanne (kteří stejně jako on trpěli nějakým druhem otravy). Jeho skladby jsou komplikované, technicky náročné a jeho hudba je natolik rozmanitá, že dává klavíristovi možnost předat do auditoria svoje názory a hloubku prožitku. Bohužel tomu tak nebylo a opět zejména v klimaxu Fantasie h moll přespříliš dominovala hustá textura levé ruky.
Projasnění nepřišlo ani v Musorgského Kartinkách, které jsou i přes svoji délku a náročnost krystalicky přehledné. Promenády, spojující dílo svým konstantním pochodovým tempem, měly nelogická zastavení, Starý hrad postrádal legato a zvukovou šíři. Tuileries jako jediné měly hravost, trylky a nátryly v Tanci kuřátek i repetované noty v části Samuel Goldenberg a Šmujle však pod pedálem nevyzněly. Rozvržení dynamiky a energie na celou skladbu je vždy velkým oříškem pro řadu klavíristů. S úbytkem sil proto subtilní Varvara ve Velké bráně kyjevské nedosáhla orchestrálního vrcholu.
Hodnocení autora glosy: 50%
Světová klavírní tvorba
Varvara – klavírní recitál
Varvara (klavír)
18. března 2017 Dvořákova síň Rudolfinum Praha
program:
Wolfgang Amadeus Mozart: Sonáta č. 14, c moll, KV 457
Alexandr Skrjabin: Dvě poémy pro klavír Fis dur a D dur, op. 32
Alexandr Skrjabin: Fantazie h moll, op. 28
Modest Petrovič Musorgskij: Obrázky z výstavy
