Když si v baletu stoupnou na špičky chlapi

O novém projektu Ballet Hommes Fatals s prvním sólistou Baletu ND Michalem Štípou

Část pánů ze souboru Baletu pražského Národního divadla má poslední dobou obzvlášť napilno. Ke svým povinnostem v divadle si totiž ještě přibrali „svůj“ projekt, nazvaný Ballet Hommes Fatals. V něm se rozhodli nejznámější scény klasického baletního repertoáru předvést v osobitém, svérázném provedení: Nejen mužské, ale i virtuózní ženské role ze slavných baletů budou tančit výhradně muži.

Na programu budou scény z Labutího jezera, Giselle, Šípkové Růženky, Dona Quijota, ale i slavná Umírající labuť. Jako interpreti mužských i ženských partů se představí Karel Audy, Veaceslav Burlac, Mathias Deneux, Domenico di Cristo, Benjamin Husson, Federico Ievoli, Giovanni Rotolo, Guido Sarno, Michal Štípa a Jiří Waňka. Premiéra se uskuteční už za měsíc, v neděli 28. února v pražském divadle Hybernia.

O nově vznikajícím projektu Ballet Hommes Fatals mluvil s prvním sólistou Baletu Národního divadla Michalem Štípou dramaturg baletního souboru první scény Václav Janeček.

 

Jak se náhle tančí chlapům virtuózní ženské role ze známých klasických baletů, kde vy interpretujete v repertoáru Baletu Národního divadla virtuózní mužské role?

Těžce… od té doby, co jsem si sám zkusil tančit na špičkách, obdivuji své kolegyně, které se s tím potýkají denně… Je to strašná dřina a hlavně strašná bolest.

Vše tančíte na špičkách – bolí vás potom prsty víc než záda z náročných zvedaček klasických duetů – pas de deux, byť s křehkými balerínami?

S každým krokem cítím, jako bych měl v botě tucet hřebíků, které mě bodají do prstů… Zvedat partnerky jsem zvyklý a je to určitá rutina. Musím ale říct, že v rámci tohoto projektu obdivuji svého tanečního partnera, který je o dvě hlavy menší než já a musí se tahat s osmdesáti kily živé hmoty…

Režijní sled ve vašem představení je velmi dobře promyšlený. Jak máte v týmu rozdělené úlohy – přecházíte z jedné do druhé?

Víceméně ano, každý tanečník se vystřídá v několika rolích.

Co říkají vašim výkonům vaše ženy, přítelkyně, kolegyně? Upozorňují vás na chyby? Radí vám nějaké svoje osvědčené fígle?

Vše konzultuji se svou dlouholetou taneční partnerkou Nikolou Márovou, která mi radí nejen ohledně taneční techniky, ale i jak si například připravit baletní špičky. Řeknu vám, není to nic jednoduchého.

Smích publika a uznání vašich perfektních hereckých a technických výkonů je vám odměnou za obrovskou dřinu… Jaké máte další plány se svým představením?

Reakce publika nám už během tance hodně pomáhá nejen překonat bolest na špičkách, ale hlavně nás motivuje k dalším situačním improvizacím přímo na jevišti. Největším naším přáním je, aby se představení líbilo a diváci z něj odcházeli příjemně pobaveni.

Děkuji za rozhovor!

www.ballethommesfatals.cz